Červená Karkulka - Luděk

 Tak tady zase máme období, které nemusím, ale moje sestra ho miluje, je to čas karnevalů a dalších různých bálů, které mi nic neříkají. Ve škole to o mě vědí a proto mě překvapila naše spolužačka, která mě právě na karneval pozvala. Že prý má masky pro Červenou Karkulku a vlka a že jí prý chybí někdo do dvojice. Na mou otázku, proč si vybrala zrovna mě mi odpověděla, že jí jsem sympatický a bude ráda, když ji na karnevale doprovodím.

 Nakonec jsem se nechal ukecat a domluvili jsme se, že se o víkendu stavím ohledně vyzkoušení masky. Víkend se blížil a já jsem se přistihl, že se na ten karneval docela těším. V sobotu jsem ,světe div se, vztával i bez budíku a těšil se za Janou, jak se má kamarádka jmenuje. Musím se omluvit, že jsem se nepředstavil hned na začátku, ale myslel jsem nad začátkem mého příběhu. Takže já jsem Jakub a už zvoním u Jany na zvonek. Přivítala mě její maminka, s tím, že Jana šla ještě do obchodu. Mezitím jsem dostal čaj a byl uveden do obýváku. Jana přišla během pěti minut a hned si mě vzala do pokojíčku. Zeptala se mě, jestli mám pod kalhotami punčocháče, což mě docela překvapilo a při mé záporné odpovědi mi přinesla nějaký balíček. Byly to bílé silonky a měl jsem si je obléknout. Začal jsem protestovat, že jako vlk nebudu nosit silonky a dostal jsem v tu chvíli docela sprchu. Prý nebudu vlk, ale Červená Karkulka. Byl jsem jako opařený a Jana mě vzala okolo ramen s prosbou, že je to karneval a že všem bude jedno, že budu za děvče. No trvalo ji to asi půl hodiny, než mě přesvědčila. Nakonec jsem souhlasil a začal se soukat do silonek. Ty už jsem několikrát na sobě měl, když mi je vnutila mamka. Pak přišla na řadu jakási halenka pak červená sukně s vestičkou a červený čepeček. Když jsem se na sebe podíval ve velkém zrcadle tak jsem se nepoznal. Jana mi dala hned pusu a řekla, že až mě s maminkou namalují obličej tak budu od holky k nerozeznání. Pro mě další šok, chtějí mě ještě malovat. No ale nedá se nic dělat souhlasil jsem a už jsem si i oblékl kostým tak tu hru musím dohrát do konce. Jana se mě zeptala, jestli můžu přijít i v neděli, že se na to mé líčení musí s maminkou připravit. A byla i upřímná, když přiznala, že se bála jestli s tou maskou budu souhlasit a že jsem ji moc potěšil. 

 Na neděli jsem se už tolik netěšil, ale i tak jsem šel za Janou s úsměvem. Přivítala mě pusou a hned mi vrazila do ruky silonky. No to budu zase v holčičím? Jo budeš. Musíme tvou masku doladit a když budeš mít kalhoty tak to neuděláme. No tak jsem se zase změnil v děvče a tentokrát nadlouho. Skončili jsme až odpoledne, ale jak Janča s maminkou prohlásili, že se jim dílo podařilo. Já už jsem si tak jist nebyl. Skoro celou neděli jsem byl v sukni a až na občasné odskočení si na toaletu a nebo občerstvení jsem seděl na židli. Je ale pravda, že když jsem se na sebe podíval do zrcadla tak jsem tam neviděl kluka, ale děvčátko, které bylo opravdu k nakousnutí od vlka.

Karneval byl hned následující sobotu odpoledne. K Janičce jsem přišel na osmou ráno, abychom vše stihli. Už mi bylo jedno, že budu v sukni a navíc jsem skoro celý týden nosil silonky, čemuž se mamka docela divila se slovy, že jsem je nechtěl nosit a protestoval jsem,že si je musím oblékat. Když jsem se oblékl do Karkulčiného kostýmu sedl jsem do křesla a nechal si na klučičí obličej malovat obličej dívčí. Dílo se Janině mamce povedlo, byl jsem zase od holky k nerozeznání a když jsem viděl Janu ve vlčím kostýmu tak jsem se bál, že mě opravdu sežere. Ještě košíček s balíčkama pro babičku a hurá na karneval. Chtěl jsem tancovat hlavně s vlkem, ale o mě měl zájem nějaký princ. Jakmile byla klučičí volenka tak se snažil být u mě jako první. Jana coby vlk zatím tancovala s nějakým bernardýnem. Největší sranda bylo, že mě princ požádal o rande. Alespoň jsem to v duchu jako srandu bral já. Když jsem se přiznal ke svému pravému pohlaví mě princ Pavel, jak se ten kluk jmenoval řekl, že ví, že jsem kluk a že proto se mnou tancuje a dal mi pusu. No Janička způsobila, že se do mě zamiloval kluk. Možná vás to překvapí, ale s Pavlíkem jsme spolu pořád a s Janou se vídáme každé prázdniny na chalupě, občas všichni v sukýnkách........................................................................