Bezva holky - 6.díl - Klára
Procházka
Ráno jsem už nemohla dospat. Tiše jsem vyklouzla z postele, abych Františka nevzbudila. Po nezbytné hygieně jsem přichystala snídani a přinesla ji do pokoje. S jídlem jsem počkala, až budeme oba spolu u stolu. Mezi tím jsem si vytáhla ze skříně včerejš dárky. Dlouho jsem se v prádle přehrabovala, než jsem vybrala pár kousků, v kterých bych se svému partnerovi líbila. Pak jsem šla do kuchyně k zrcadlu se nalíčit a udělat si hlavu. To už jsem zaslechla Františka jak se probouzí. Odběhla jsem za nim a sedla si němu na lůžko. Tak jak to měl rád jsem jej políbila a trochu smyslě jej vzala za gentálie. "Jak budeš chtít čůrat?" Zeptala jsem se. "Do hrníčku nebo...?" "Do hrníčku", předběhl mne. Posadila jsem jej a podržela mu jeho šulinka, aby neuniklo nic na podlahu. Pak jsem mu pomohla vstát a usadila jej u stolu. Při snídani jsem mu připomněla jeho slib. "Už se těším, jak půjdeme spolu na procházku". "Celou noc jsem na to myslel. Co budeš dělat venku se starým dědkem"? "To už nechej na své kočičce, moc ti dlužím". Rozhodla jsem za něj. Pomohla jsem s oblečením napřed jemu. "Jdu se dodělat." Odešla jsem se dokončit před zrcadlo do kuchyně. Zálibně si mne pak při oblékání prohlížel "vypadáš jako má vnučka". "Budou ti závidět mladou milenku. Uvidíš!" Prohodila jsem z vesela při zapínání blůzičky. Ještě kalhotky a sukýnku a byla jsem hotova. "Takhle chceš jít ven"? Proč ne, nelíbí. se ti snad"? "Ale to ano, ale zadek ti bude vykukovat ven". Opravdu byla sukně těsná a velmi krátká, těsně pod prdelku. Ale o to přece šlo, ukazovat pěkné nohy.
Předvádět své přednosti a odvádět tím pozornost od nedostatků. Mám skvělé učitelky, pomyslel jsem. "Všichni budou čumět". Ukončila jsem diskuzi. Nazula jsem si lehké střevíčky, kabelku přes rameno a mohli jsme vyrazit. František si vzal hůlku, druhou rukou se zavěsil do mne a vydali se na cestu. Když jsme sešli ze schodů před dům tak jsem jej vroucně políbila. "Jsem na tebe tak pyšná", zašeptala jsem mu do ucha. Hrdě vedle mne vykračoval a sledoval, zda se všichni dívají. Dívali se. Já se tvářila, že jsem do něj zavěšená a že je to on kdo si mne vede. Byl tak šťastný a já s ním. Přitom mi bylo jasné, že daleko nedojdeme. Zamířili jsme si tedy do nedalekého parku. Chvíli jsme se procházeli, chvíli zase poseděli na lavičce. Kluci mi pokukovali po nohou a holky zase po Františkovi. No a aby nikdo nebyl o našem vztahu na pochybách, tak jsem svého společníka občas objala a dlouze jsme se líbali. František byl šťastný, že se nechá vidět s mladou kočkou, jak sám řekl. No a já? Já znovu byla venku za holku. Jeho bezva holku!
