Hra náhod - 20.díl - Zlaté vejce - Petra

13.03.2023 23:35

Těch šest neděl ubíhalo tak strašně pomalu. Snažila jsem se hýbat, chtěla jsem něco dělat. Zase jsem si oblékla věci, co nosí uklízečky a snažila se aspoň uklízet, nebo pomáhat v kuchyni. Asi 14 dní po operaci mi začaly rašit chloupky. Jela jsem zase na kontrolu. Helga už na mně čekala. Položila jsem se na lehátko, vyhrnula si šaty. „Tak kundička vypadá hezky“, povídá Helga, musí ale taky dobře fungovat. Naslinila si prst a začala mi po ní přejíždět. To byl naprosto nečekaný, neskutečný pocit. A pak do mě ten její prstík zajel. Ucukla jsem. „Bolí?“ zeptala se s obavami. „Ne, prosím, nepřestávej.“ Usmála se na mně a začala si s mojí kundičkou krásně hrát. Prstíkem zajížděla dovnitř a ven, potom dvěma prstíky projížděla mé závojíčky až narazila na můj nový poštěváček. Můj opravdový malý knoflíček citlivých nervů, který Helga začala hladit a mačkat. Všechno dělala tak jemně. Přivřela jsem oči a nechala se unášet tou hrou. „A teď pozor, možná to trošku zabolí“ a já viděla, že Helga drží v ruce umělohmotný penis, ne moc velký a jazykem ho navlhčuje. Na ten okamžik nikdy nezapomenu. Nasadila špičku penisu k mému poševnímu vchodu a pomalu, velice jemně jej zasouvala dovnitř. Cítila jsem úplně nový neznámý tlak v podbřišku, cítila jsem nepopsatelnou krásu. Helga zasunula penis asi do poloviny a pak jej vytáhla. „Ještě, prosím“ uniklo mi z úst. Uculila se. „Ty jsi ale krásná holka a jak jsi vlhká. Všechno krásně funguje“ Dala mi pusu a ještě jednou penis zasunula do mé vagíny. „A dost“ povídá. Jsi v šestinedělí. Podala mi ten penis. Toto je zdravotní pomůcka. Od teď s ní budeš provádět toto cvičení každý den. Zezačátku zasuneš jednou, dvakrát. Postupně budeme dávky zvyšovat. „ A to je vše?“ Zeptala jsem se naprosto zoufale. Bohužel, zatím k orgasmu nemůžeme pokračovat, mohlo by dojít k nějakému poškození, až se dostaví stažení svalstva a křeče, které obvykle orgasmus doprovází. Mé zoufalství bylo tak obrovské, že to nešlo přehlédnout. „ Slečno Šmídová, musíte si ale udržet pozitivní náladu. Deprese by mohla léčbu ohrozit“ koukal jsem pořád zoufale. Zoufale a zmateně. „ Ještě jsem nezkontrolovala další část, které se rovněž operace týkala. Tam se nedělaly žádné zásadní úpravy, jak vidíte. Když to říkala, uchopila mně za penis a zkušeně ho zmáčkla. Pak ho vzala do pusy a chvilku ho ocucávala. „Pan doktor pouze napojil nějaké mazové žlázy, aby zvlhčovaly vaši novou vaginu. Teď prosím ležte, musím ověřit, že je vše v pořádku“. Řekla a začala mi ho honit. Byl jsem z toho všeho celý nesvůj, trvalo jí aspoň dvě minuty, než jsem jí nastříkal ejakulát na její sestřičkovský oděv. „Krása. Také funguje“ spokojeně konstatovala a zapsala do tabulky. „Do příště nezapomeňte cvičit, jak jsem Vám předvedla. Příště vám ukážu, jak funguje doktorův piercing.

Při další návštěvě mně Helga chválila. Měla proč. Projížděla jsem si moji vaginu jejím penisem pravidelně a důkladně. Pomalu jsem zvyšovala dávky. Nakonec ale jsem vždycky požádala Beátu, a ta mně pomohla s cvičením mého penisu. Blížil se konec mého šestinedělí a já se začal bát, že už Helgu neuvidím. A uvědomil jsem si, že už neuvidím ani Beátu. Niels mně chce zase v Kodani a já Beátu opustím. Pořád si myslím, že je strašně hloupoučká. Ona opravdu spoustě věcí nerozumí. Ale naučil jsem se ji mít rád. Oceňuji, jak je vlastně hodná. Bude mi moc chybět. A taky mi bylo jasné, že u Nielse mně nic dobrého nečeká. Pořád jsem měl v živé paměti jak mně nechal napospas těm rusákům. Kdyby mně ti naši psi pokousali, co by udělal? Ten mně klidně prodá do Afriky, do Ruska nebo do jakékoliv tramtárie tomu, kdo mu dá nejlepší prachy. Nic víc ho nezajímá A hlavně jsem pochopila, že mně nemiluje. Byla jsem tehdy v dívčí kůži jen pár měsíců, neuměla jsem si s tím citem poradit. Ani Beáta ne. A on byl má první dívčí láska. A jak se vybarvil! Je to svůdník, ví to a zneužívá toho. A tehdy mi došlo, že musím uprchnout. Že budu muset nějak obelstít všudypřítomné hlídače. Že se nějak budu muset dostat domů. Že nemůžu zajít na policii a vyhledat tam ochranu. Copak by mi někdo věřil? Vždyť ani nemám doklady. Nemám nic.

Ale počkat, v Kodani mám přece pořád ve schránce toho domu, kde žijí squateři svůj pas, kartu a dokonce i letenku. A taky klučičí oblečení! A tak jsem začala promýšlet plán útěku. Chodila jsem dál uklízet, snažila se nebýt na obtíž. Pan majitel se snažil nedat mi najevo, že

jsem tam jen zbytečný krk, kterého musí živit. Jsem totiž Nielsovo zlaté vejce. Prý má se mnou velké plány. Nastal konec šestinedělí, moje poslední kontrola u doktora Pocherta. Už jsem uměl používat jeho geniální piercingový systém, stopy po operaci byly zahojeny. Tak a za půl roku se přijďte ukázat. A nezapomeňte na ta sezení s psychology, jinak nebudeme moci pokračovat. Dále mi řekl, abych už dál nejedl prášky od Bohunky a předepsal mi nějaké lepší. Je totiž pravda, že mi pořád rostla prsa a zadek. Kdyby to tak dál pokračovalo, měla bych prsa šestky a nemohla se hýbat. Po nových prášcích mi prsa už dál nebudou růst, čtyřky mi bohatě stačí, jen se budou zpevňovat. A stejně tak zadeček. Moc jsem doktoru poděkovala a šla za Helgou. Přivítala mně, vypadala, že je celá natěšená. „Dnes se vidíme naposled“ povídá „doufám, že jsi se řídila mými instrukcemi. Lehni si.“ Natáhla jsem se na postel a jako obvykle si vykasala sukni. Helga nejdřív jakoby přivoněla k mé lasturce. Potom ji začala líbat a hrát si s ní. Najednou jsem uslyšela tiché vrčení motůrku a ihned potom ucítila, jak do mě vniká její umělý penis. Penis trošku vibroval a Helga mi kroužila kolem mého poštěváčku. Postupně přidávala penisu rychlost vibrací. Začala jsem pociťovat něco naprosto nepopsatelného. Helga to musela vidět, musela vidět, že ztrácím pojem o místě, o čase, o celém světě. Přisála se mi na rty. V tu chvíli jsme splynuly v jednu bytost.