Ještě že jenom Milada - Bláža

15.04.2023 14:03

Prohrál jsem sázku se sousedkou. Plnění bylo zjevně jednoduché, mám ji jeden den pomáhat v malé vinárně, kterou vlastní. Skrytý zádrhel, který jsem nezaregistroval, byl v tom, že oblečení pro směnu si půjdu nafasovat ke kamarádce sousedky. Termín si dohodneme podle potřeby, až bude výpomoc potřeba při vhodné příležitosti. Asi po dvou týdnech se mě sousedka zeptala, jestli mám v pátek odpoledne volno, že bych mohl splnit svůj závazek ze sázky. Volno jsem měl, a protože zjevně tomu neuniknu, tak ať to mám alespoň za sebou. Sousedka se pousmála, dala mně kontakt na svoji kamarádku, u které se mám v pátek v 13.00 zastavit pro vybavení na odpolední směnu ve vinárně. Pátek byl za pár dnů a ty uběhli docela rychle. Telefonicky si potvrzuji u kamarádky sousedky, že vše platí a přesně v jednu odpoledne zvoním u jejích dveří. Kamarádka se usmívá skoro stejně jako sousedka a po krátkém vysvětlení už vím, co mně čeká. Pomoc ve vinárně bude probíhat v dámském oblečení a namaskování za ženu. Po prvním šoku tiše souhlasím. Kamarádka mi tedy rovnou podává dámské stahovací kalhotky s tím, že mám jít do koupelny a kompletně se svléknout a přijít zpátky pouze v nich. Vracím se z koupelny a dostávám silikonové vložky, které se vkládají do kalhotek. Dvě jsou na každou půlku zadku a přesahují až na boky a třetí patří dopředu a zakrývá mně přirození. Následuji kamarádku sousedky do další místnosti, která je vybavena jako maskérna a sedám si do polohovatelného křesla. Na stolku vidím připravenou tmavě rezavou kudrnatou paruku s pěšinkou na levé straně a tmavšími konečky vlasů. Kamarádka se stále usmívá a doplňuje, že vlasy budou později, že ještě musíme dodělat postavu. Upraví křeslo skoro do vodorovné polohy a já si lehám na záda. Mám zavřít oči a nechat si vyčistit pleť na obličeji, cítím nějaký krém, a jak mně postupně očišťuje i hrudník. Nesmím otevírat oči a tak jenom cítím, že mně na hrudník pokládá něco příjemně teplého a postupně to přitlačuje na moji kůži. Znovu mně připomíná, abych neotvíral oči, že to bude překvapení, navíc dostávám na obličej ručník a cítím, jak mně kamarádka sousedky stříká něco na tělo. Ptám se co to je, odpověď je, že tělový make-up. Sundá mně z obličeje ručník a stahuje čistící krém. Periferně vidím, že to co cítím na prsou je přilepené silikonové poprsí a že nebudu zřejmě málo vyvinutá. Mohu se posadit a přemísťuji se na otočnou stoličku pro dokončení tělového make-upu, který na mně sprejuje kamarádka sousedky. V zrcadle vidím změnu a konstatuji, že prsa vypadají jako skutečná. Mám ale ještě chvíli počkat, až úplně zaschne make-up a pak si na ně mohu i sáhnout, že prý jsou jako skutečná i na dotek. Než doschne tělový make-up, začínáme s líčením obličeje. Nejen tělo od pasu nahoru, ale i obličej a uši dostávají tmavší barvu. Další postup je lepení umělých řas a výrazné líčení očí. Po nasazení a přilepení paruky vidím v zrcadle snědou brunetu s výrazným poprsím. Naštěstí nic dalšího už se na obličej lepit nebude, stačí to, co mám nalepené na těle vepředu. Kamarádka sousedky mně ujišťuje, že prsa i paruka budou dokonale držet, že to mají vyzkoušené z aplikací pro film a televizi. Poprvé si mohu šáhnout na nová prsa a podle očekávání jsou i na dotek velmi realistická. Dostávám tmavě červenou krajkovou podprsenku, kamarádka sousedky ji zapíná, upravuje délku ramínek a rovná mně do ní prsa. Pochvaluje si svojí práci. Vše připravovala podle fotek a docela to sedlo jak mělo. Protože to vše vypadá hodně živočišně, tak kamarádka doporučuje ještě dolepit ochlupení v podpaždí pro dosažení větší reality. Nakonec se musím doobléknou, dostávám černé punčochy a černou koženou sukni, která těsně obepíná vycpaný zadek a boky. Tenký červený svetřík s obrovským výstřihem je také dost obepnutý a stejně jako sukně zvýrazňuje ženské křivky. Boty dostávám na nízkém podpatku, sousedka prý požadovala vysoký podpatek, ale nakonec je to kompromis abych v tom vydržel. Stejně tak nehty lepíme krátké, jsou v barvě rtěnky. Dostávám ještě řetízek na krk, pár prstýnků a náušnice. Na krk si beru šátek a oblékám kožené sako. Do kabelky si dám klíce, mobil a peněženku, dostávám ještě malý tester s parfémem, tužku na oči a rtěnku. Kamarádka sousedky mi podává ještě balíček papírových kapesníků a menstruační vložku, prý to musí mít v kabelce každá žena. Až nyní si uvědomuji, že vinárna není hned za rohem a že se tam budu muset přesunout místním autobusem a pěšky. Naštěstí v kabelce jsou i velké sluneční brýle, které si nasazuji, abych měl pocit, že mně nikdo nepozná. Kamarádka sousedky mně ujišťuje, že je to zbytečné, že maska je dokonalá a že se nemusím ničeho bát. Celá úprava na ženu trvala skoro dvě hodiny a tak mně čeká cesta v odpolední špičce. Odcházím na zastávku

autobusu a pozoruji reakci okolí. Každým došlápnutím cítím pohyb prsů, které se při chůzi pohupují jako skutečná. Po několika desítkách kroků už ztrácím obavy a klidně docházím na autobusovou zastávku, kde je docela dost lidí. Poprvé stojím blízko ostatních lidí, opět žádná negativní reakce. V autobuse je nával a stojím docela těsně mezi dalšími pasažéry. Na další stanici vystupuje hodně lidí a já si můžu sednout na volné místo, vedle si sedá malé dítě a maminka ho napomíná, aby si dávalo pozor a neumazalo paní vedle sebe. Rozepínám si kožené sako, pod šátkem je vidět ve výstřihu prsní žlábek, na vedle stojící pány působí jako magnet pro jejich oči. To vše mně jenom uklidňuje, že je vše zřejmě absolutně v pořádku. Zbytek cesty do vinárny už jdu zcela uvolněně a začíná mně bavit být ženskou. Do vinárny sousedky už vcházím zcela suverénně a jdu se hlásit do služby. Ve vinárně jsou 2 hosté, resp. dvě paní si dávají skleničku vína. Sousedka mně vítá a rovnou jdeme do kanceláře za vinárnou. Sundám si sako a šátek z krku, kabelku dávám do skříně. Sousedka si mně prohlíží a konstatuje, že se to její kamarádce opravdu povedlo, neudrží zvědavost a dotýká se mých prsou. Dobrý, doplňuje a posílá mně obsloužit 2 paní. Jdu jim nabídnout další skleničku a nezapomenu se zeptat, jestli si dají i nějaké oříšky. Přináším jim další víno. Následuje jejich dotaz, jestli jsem nová obsluha, že si mně nepamatují. Odpovídám, že ani nemohou, že takto jsem poprvé a jenom pro jeden den. Přichází sousedka a doplňuje, že když někdo prohraje sázku, tak si to pak musí takto odpracovat. Při obsluze byla šikovná a příjemná, určitě to nebude problém, odpovídají paní. Mezitím přichází další zákazník a jdu ho obsloužit, vše probíhá podle mě bez problémů a registruji, jak mně sousedka a obě paní pozorují při práci. Pán si přeje lahvové víno a tak se probíráme v regálech a ukazuji mu několik lahví, vždy ze zadní etikety ukazuji popis charakteristiky vína. Nakonec si pán spokojeně odnáší 2 lahve docela drahého vína. Vracím se k sousedce a oběma paním. Dostávám další pochvalu za dobře prodaná vína. To se to prodává s takovým vybavením, směje se jedna ze zákaznic, podle ní pán ani nevěděl, co si kupuje, protože celou dobu koukal místo na etikety na prsa ve výstřihu a proznačené bradavky na svetříku. Sousedka se přidává, že pán sice koukal, ale netušil, co ve skutečnosti viděl. Za ten výstřih bude mít dnes mladá paní určitě velké zpropitné, pánové to mají rádi, pokračuje zákaznice. Postupně přicházejí další zákazníci, někdo si dá jen skleničku, ale většina si bere stáčené víno sebou. Pokud chce někdo poradit s lahvovým, tak mně sousedka požádá o obsloužení. Finta s prezentací lahve ve výši bradavek bezchybně funguje. Po sedmé večer přichází skupinka, která má rezervovaný salonek za vinárnou. Vzhledem k tomu, že se jedná o dvě dámy a šest pánů, dostávám úkol se jim přednostně věnovat. Začínají výběrem lahvového vína u regálu, opakuji fintu s výstřihem. Vybraná vína dáváme vychladit a servíruji ta samá, která máme již připravená na správné teplotě. Sousedka je spokojená a potvrzuje, že máme dnes dobře vyděláno, že opravdu působím pozitivně na prodej a výši spropitného. Volala jí kamarádka a ptala se, jak mi to jde. Když jí sousedka odpověděla, že roli hraju perfektně a že mám velký úspěch u pánských zákazníků, tak jí kamarádka odpověděla, že se tomu vůbec nediví. Vzkazuje mně, že mimo úžasného poprsí mám na sobě i velmi silný ženský feromon a obojí v kombinaci je docela jistota, že pánové budou mít o mně velký zájem. Vracím se do salonku, hosté objednávají další lahve a navrhují, abych si přinesla skleničku a napila se s nimi. Sousedka s tím nemá problém, jenom upozorňuje, ať počítám s těmi feromony. Přisedávám si proto vedle jedné z dam na kraji stolu. Po jedné skleničce odcházím zpátky do vinárny za sousedkou. Za pár minut přichází i paní vedle které jsem seděla. Ptám se, jestli je všechno v pořádku a jestli nepotřebují něco dalšího. Paní říká, že ji pánové vyslali se speciálním úkolem jistit, jestli by byla možná nestandardní obsluha a kolik by to stálo. Upřesňuje požadavek, pánům se moc líbím a chtějí vědět, kolik by stála obsluha nahoře bez. Sousedka takticky oddaluje odpověď a žádá 10 minut na to, abychom se dohodli. Je to na mně, jestli si troufnu. Mně je to celkem jedno, jenom musíme vyzkoušet, jak by to vypadalo. Salonek má vchod i ze zázemí a tak by to nenarušovalo provoz v přední části vinárny. Jdeme do kanceláře, sundávám si svetřík a rozepínám podprsenku. Sousedka se na mně kriticky dívá, to je neuvěřitelné, konstatuje po tom, co si mně prohlídne i zblízka. Projdu se po kanceláři, prsa se pohupují bez podprsenky trochu více, ale stále jsou pevná a mají perfektní tvar. Půjdeme do toho, ale bude to drahý, kvalita něco stojí! Oblékám se

zpátky podprsenku a svetřík. Za necelých deset minut se paní vrací a sousedka navrhuje 300,- za hodinu od každého pána, dámy platí dobrovolně. Paní rovnou vytahuje dvoutisícovku s tím, že zatím berou první hodinu. Všichni odcházíme do salonku a sousedka nejdříve vysvětluje pravidla. Vlastně jenom jedno pravidlo, nesmí dojít k žádnému fyzickému kontaktu se mnou. Stojím vedle sousedky a pomalu svlékám červený svetřík a sundávám ramínka podprsenky. Všichni se na mne dívají a čekají, jaký bude další postup. Dávám ruce na košíčky podprsenky a otáčím se ke všem zády. Sousedka uděluje výjimku a zve dobrovolníka, který mi rozepne na zádech podprsenku. Překvapivě vstává paní, která to vše domlouvala a platila. Pomalu rozepíná podprsenku a já cítím, jak se prsa uvolňují a lehce prověšují. Současně cítím, jak se mně jemně dotýká a snaží se co nejdéle udržet fyzický kontakt. Otáčím se čelem ke stolu a pomalu sundávám s prsou košíčky podprsenky a podávám jí sousedce, která už drží i můj svetřík. Hosté to odměňují potleskem a požadavkem na přípitek. Rozlévám všem do skleniček víno na přípitek. Při náklonu nad stůl si druhou rukou instinktivně přidržuji prsa, nechci, aby došlo k náhodnému kontaktu s hostem, zejména proto, že mám při tom bradavky ve výši hlavy sedících hostů. Nalévám si symbolicky do skleničky trochu vína. Opět jsem na stejném místě vedle dámy organizátorky. Rychle dopíjím symbolickou dávku vína a vracím se k obsluhování a průběžně dolévám hostům. Moje přítomnost evidentně zvyšuje rychlost konzumace a prakticky se nezastavuji ani na okamžik a jen stále dolévám a otvírám další lahve. Přichází sousedka a oznamuje, že uplynula hodina. Je třeba se rozhodnout a případně zaplatit další hodinu mé nahoty. Dáma organizátorka neváhá ani vteřinu a podává další dvoutisícovku. Pokud bude konzumace vína pokračovat stávajícím tempem, tak je další hodina pro většinu hostů ta poslední. Pro mě to znamená zůstat nahoře hambatá a proto se jdu zkontrolovat do kanceláře. U zrcadla kontroluji stav nalepeného poprsí, otáčím se ve světle a nadzvedávám prsa. Vše je OK. Mezitím do kanceláře přišla sousedka a baví se tím, jak si zkoumám prsa. Potvrzuje, že jsou stále perfektní. Najednou mám její ruce na prsou a cítím, jak je zkoumá pohmatem. No jenom kdyby náhodou někdo nedodržel pravidla a začal Tě osahávat, tak prověřuji, jak by to vypadalo. Závěr prověrky je pozitivní. Jsou opravdu jako opravdová i na pohmat, konstatuje nakonec sousedka. Pak ještě žmoulá bradavky. Jako živé, konstatuje a posílá mně do salonku pokračovat v obsluhování hostů. Pánové věnují pozornost vínu ve skleničkách a zatím nevnímám náznaky, že by chtěli po mně něco víc než rozlévat víno. Naopak dáma organizátorka mně bedlivě sleduje a cítím její pohled kdykoliv jsem v salónku. Pánové postupně ukončují konzumaci a odcházejí. Nakonec zůstávají poslední dva a dáma organizátorka. Stále průběžně dolévám a mezitím si vždy odskočím na pár chvilek do kanceláře. Čekám až doběhne druhá hodina. Jdu si odskočit na toaletu. Samozřejmě na dámy. Nespěchám, sedím na míse a trochu odpočívám. Cestou zpátky potkávám dámu organizátorku, která jde zaplatit útratu. Posílám jí za sousedkou, která standardně kasíruje ve své vinárně. V salonku už nikdo není, uklízím nádobí a odnáším vše do kuchyně k myčce. Dáma se po zaplacení útraty vrací do salonku a zve mně ke stolku. Je tam ještě několik nedopitých lahví a nabízí, jestli je spolu zkusíme dopít. Proč ne, ale musím se zeptat šéfové, jestli můžu, vysvětluji a taky, že se jdu obléknout. Jestli budeme spolu pít, tak mám zůstat tak jak jsem, žádá dáma organizátorka. Jdu tedy za sousedkou domluvit se jak tedy dál. Sousedka je spokojená, útrata byla hodně dobrá a zpropitné bohaté. Taky už mám své odpracované, tak ať si jdu užít zbytek večera. Opět rychlá kontrola před zrcadlem a jdu zpátky do salonku. Na stolečku už čekají dvě nalité skleničky vína. Překvapení je ale u dámy organizátorky. Čeká u skleniček a sedí tam svlečená z kabátku a halenky, jenom v podprsence. Uděláme si hezkou holčičí chvilku vysvětluje. Naštěstí je už také trochu unavená předchozí konzumací, tak to snad zvládnu. Při první společné skleničce nabízí tykání a představuje se jako Milada. Vstává a vyžaduje polibek na tykání. Stojíme proti sobě a dostávám vášnivý polibek na rty. Sundej mně podprsenku, žádá Milada. Rozepínám a pomalu jí sundávám nádhernou krajkovou podprsenku. Znovu se na mně přimáčkne, vidím, jak máme prsa na prsa, dotýkáme se bradavkami. Já z toho bohužel nic nemám na rozdíl od Milady, která si to užívá. Po dalším vášnivém polibku se vracíme ke stolku. Milada vysvětluje, že jako vedoucí manažerka to má v práci složité. Proto hledá někoho, kdo ji z toho trochu vysvobodí. Nakonec

zjistila, že nejlepší je to s ženou a pány už ani nevyhledává. Jak povídá, tak se mně dotýká na intimních místech. Vůbec nevnímá, že to všechno je jenom silikon v tom správném tvaru. Vzdychám. Hraji roli holky, které se to líbí. Jak přitom postupně dopíjíme, tak je Milada stále méně aktivní a s poslední dopitou lahví je už tak znavená, že začíná usínat v sedě. Pomáhám jí zpátky se obléknou za dámu. Přitom jí oplácím všechny něžnosti, které věnovala ona předtím mně. Na přirození jí vlhnou kalhotky. Tím končíme. Já už taky mám zpátky podprsenku a svetřík. Sousedka objednává pro Miladu taxík a posíláme ji domů. Do zavírací doby je ještě více než hodina. Zůstávám se sousedkou v jejím podniku, sedím na baru a lehce popíjím už jako zákaznice. Probíráme mojí dnešní zkušenost. Ještě v poledne by mně nenapadlo, že za pár hodin budu číšnice, lesba a zákaznice u sousedky. Nakonec dobře, že to byla Milada, kdyby se rozpálil některý z pánů, tak bych to nedala. Jejda už píšu v ženském rodě, tak bych to nedal.

 

Diskusní téma: Ještě že jenom Milada - Bláža

Datum: 18.04.2023

Vložil: Altheia

Titulek: Moc pěkné

Inu Miládka netuší ;-)
Moc hezká povídka!

Datum: 27.04.2023

Vložil: Bláža

Titulek: Re: Moc pěkné

Děkuji.

Přidat nový příspěvek