Operace slepého střeva - Klary

19.11.2013 15:36

Operace slepého střeva !!!

Jmenuji se Novák Jaroslav – a od začátku Vám musím sdělit,že mé jméno ,i když velmi obyčejné, mělo základní podíl na věcech,které se udály nyní už před čtvrt rokem.Je mi 30 let,8 let ženatý,manželce Janě je 27,letos jsme plánovali přírůstek do rodiny,mám svou malou firmičku,bydlíme na okraji Prahy.

Ve stejnou dobu a stejný den byl na kliniku přijat i Novák Jaromír,pacient s velmi podobným jménem,avšak s úplně jinou diagnozou. Leželi jsme na stejném oddělení,v různých pokojích.Dokonce i operační den jsme měli stejný,avšak velice odlišné zákroky. Mě čekala banální operace slepého střeva,jeho složitější - operace prsou a genitálií – tedy změna pohlaví .

Nadešel operační den,dokonce i časy byly podobné ,a tak sanitáři vyrazili pro své pacienty. A tady se to stalo – jména Jaromír a Jaroslav ,tedy Jarda a Jarda způsobily ,že každý sanitář měl svého pacienta,ale prostě opačně.Vše probíhalo,pacienti uspáni,příprava sálů v pohodě ,šlo se operovat.Tušíte,co následovalo !!!

2.

Pomalu se probírám z narkozy a cítím se příšerně,vše mě bolí,jsem téměř celý zafačovaný,nohy roztažené a přivázané ke stojanům,podivný tlak na hrudníku,… .

Sestra zjistila,že jsem otevřel oči a hned běží pro doktora,slyším,jak na chodbě volá -,,už se probrala,pojďte honem ‘‘. V duchu si říkám,že jsem asi špatně slyšel, a tak se dál starám o sebe. Druhá sestra mi říká- ,,už jsme mysleli,že vás z toho umělého spánku snad ani neprobudíme,spala jste čtrnáct dní ‘‘!

Spala ,ptám se ?, proč to? Vtom přichází doktor a posílá veškerý personál pryč. Sedá si ke mně na postel,bere mě za ruku a povídá - ,,Vaše žena už to ví,za chvilku sem přijde,ale já vám musím říct jednu neskutečnou věc a popravdě se trochu bojím. Bohužel jste byl při operaci zaměněn s jiným p.Novákem,kterého čekala složitá operace,vy jste ji absolvoval místo něho a výsledkem je ,že jste ŽENA.

Cožéééééééé?- vykřikl jsem,a více jsem se nezmohl. Vtom vešla má manželka ,celá uplakaná,vrhla se ke mně a začala mě hladit ve vlasech .Povídá - ,,neboj,to zvládneme,několikrát jsi i snil o tom,jaké by bylo být ženou,ne,tak to poznáš ‘‘. Lehounce se ušklíbla a všichni

čekali na mou reakci. Od ní jsem to kupodivu vzal a v klidu povídám - ,,jak se tedy vůbec jmenuji‘‘? No vždy se ti líbila KLÁRA,ne? – povídá manželka.Proč jsem byl tak dlouho uspaný? A kdy se teda uvidím?

Kvůli hojení a bolestem bylo lepší vše zhojit ve spánku,dnes už vás zbavíme obvazů a uvidíte se – povídá doktor.Necháme vás teď vše probrat s manželkou. A odešli.

Manželka si přisedla a povídá - ,,vím to už delší čas,o všem jsem přemýšlela a došla k jediné možnosti,jak zůstat ve svém domě a místě. Celé okolí ví,že mám sestru,žije ve státech,…. – budeš tedy - jestli souhlasíš – má sestra Klára.Rodiče ani děti nemáme,nemusíme to tedy nikomu vysvětlovat. Usmála se na mě a pohladila mě.

Dobře,to zní i logicky,ale co se mnou jako manželem a druhá věc – co my dva? Jasný povídá,myslela jsem,že tebe necháme kdesi ,,zemřít ‘‘,jestli souhlasíš a budeme žít spolu dále jako sestry.Nahrává tomu i skutečnost,že pár lidí ví,že ségra je lesbička,tak na to jednoduše navážeme.

Bylo vidět,že má vše důkladně promyšlené a že jí ničím nezaskočím.

Vtom přišla sestra s léky ,říká,že je mezi nimi i spousta hormonů,abych se prý žensky zakulatila. Nakoukl i doktor a ptá se – vše tedy dobré? Za hodinku bych přišel odstranit veškeré obvazy. Mezitím cítím,jak mi sestra vyndavá něco z míst,kde tuším mou novou lasturku. Všimla si mé otázky v pohledu a vysvětluje,že tam musím mít robertka,aby to živé maso nesrostlo. Po těch čtrnácti dnech už to je prý dobré.Odvazuje mi i nohy ze stojanů a povoluje mi si sednout,až se budu cítit v pohodě.

Manželka pak pokračuje – vzhledem k tomu,že máme naštěstí podobnou postavu,přinesla jsem ti zatím nějaké své oblečení, veškeré mužské věci jsem ihned zlikvidovala.Vyndává oblečení do skříně a tak sleduji,co vše vzala.Samozřejmě několik kalhotek,dvě podprsenky – bílou a černou,jedny šaty – ty zrovna mám na ní hrozně rád,dvě sukně a nějaká trička. Samozřejmě kvůli teplu i punčocháče a krátký kabátek.

A co boty ? – ptám se.Vzhledem k mé velikosti nohy 41 to však není problém.Vidím jedny balerínky a jedny vyšší lodičky.Povídá - ,,musíme se spolu naučit hezky chodit,proto na začátek ty balerínky.‘‘Je toho na mě nějak moc,tak si lehám a na okamžik usínám.

V sesterně se vše chystá k mému rozbalení.