Pěkná povídka, už se nemůžu dočkat pokračování.
Paruka - 1.díl - Amelia
05.01.2026 18:21
Měl jsem zrovna volný den, když zazvonil kurýr. Byl to balíček pro moji ženu. Neměl jsem ve zvyku její balíčky otvírat. Byla to její věc a nikdy mě to ani nezajímalo a pokud přeci jen ano, prostě jsem se zeptal, když přišla domů. Nicméně jak den plynul, pokaždé když jsem byl blízko toho balíčku, ve mě rostla zvědavost. Nakonec zvědavost vyhrála nad rozumem a já balíček otevřel. Byl to pro mě šok. Jakmile jsem to ho otevřel, koukal na mě gumový robertek. Žena si objednala nějaké věci ze sex shopu. Byl jsem lehce uražen. Pokud jí nestačím v posteli já, proč orgasmus předstírala a teď si kupuje erotické pomůcky. Měl jsem vždy pocit, že máme otevřenou komunikaci. Moje mužské ego ve mě způsobovalo zlobu, ale zvědavost pořád vyhrávala a já se v balíčku začal přehrabovat. Nakonec jsem z balíku vše vyndal na stůl. Krom dilda balíček obsahoval také sadu červeného sexy prádla, která se skládala z krajkového korzetu, tanga kalhotek, podvazkového pásu a síťovaných punčoch. K tomu evidentně přikoupila i červené střevíce a pak paruku. DlouhéMěl jsem zrovna volný den, když zazvonil kurýr. Byl to balíček pro moji ženu. Neměl jsem ve zvyku její balíčky otvírat. Byla to její věc a nikdy mě to ani nezajímalo a pokud přeci jen ano, prostě jsem se zeptal, když přišla domů. Nicméně jak den plynul, pokaždé když jsem byl blízko toho balíčku, ve mě rostla zvědavost. Nakonec zvědavost vyhrála nad rozumem a já balíček otevřel. Byl to pro mě šok. Jakmile jsem to ho otevřel, koukal na mě gumový robertek. Žena si objednala nějaké věci ze sex shopu. Byl jsem lehce uražen. Pokud jí nestačím v posteli já, proč orgasmus předstírala a teď si kupuje erotické pomůcky. Měl jsem vždy pocit, že máme otevřenou komunikaci. Moje mužské ego ve mě způsobovalo zlobu, ale zvědavost pořád vyhrávala a já se v balíčku začal přehrabovat. Nakonec jsem z balíku vše vyndal na stůl. Krom dilda balíček obsahoval také sadu červeného sexy prádla, která se skládala z krajkového korzetu, tanga kalhotek, podvazkového pásu a síťovaných punčoch. K tomu evidentně přikoupila i červené střevíce a pak paruku. DlouhéMěl jsem zrovna volný den, když zazvonil kurýr. Byl to balíček pro moji ženu. Neměl jsem ve zvyku její balíčky otvírat. Byla to její věc a nikdy mě to ani nezajímalo a pokud přeci jen ano, prostě jsem se zeptal, když přišla domů. Nicméně jak den plynul, pokaždé když jsem byl blízko toho balíčku, ve mě rostla zvědavost. Nakonec zvědavost vyhrála nad rozumem a já balíček otevřel. Byl to pro mě šok. Jakmile jsem to ho otevřel, koukal na mě gumový robertek. Žena si objednala nějaké věci ze sex shopu. Byl jsem lehce uražen. Pokud jí nestačím v posteli já, proč orgasmus předstírala a teď si kupuje erotické pomůcky. Měl jsem vždy pocit, že máme otevřenou komunikaci. Moje mužské ego ve mě způsobovalo zlobu, ale zvědavost pořád vyhrávala a já se v balíčku začal přehrabovat. Nakonec jsem z balíku vše vyndal na stůl. Krom dilda balíček obsahoval také sadu červeného sexy prádla, která se skládala z krajkového korzetu, tanga kalhotek, podvazkového pásu a síťovaných punčoch. K tomu evidentně přikoupila i červené střevíce a pak paruku. DlouhéMěl jsem zrovna volný den, když zazvonil kurýr. Byl to balíček pro moji ženu. Neměl jsem ve zvyku její balíčky otvírat. Byla to její věc a nikdy mě to ani nezajímalo a pokud přeci jen ano, prostě jsem se zeptal, když přišla domů. Nicméně jak den plynul, pokaždé když jsem byl blízko toho balíčku, ve mě rostla zvědavost. Nakonec zvědavost vyhrála nad rozumem a já balíček otevřel. Byl to pro mě šok. Jakmile jsem to ho otevřel, koukal na mě gumový robertek. Žena si objednala nějaké věci ze sex shopu. Byl jsem lehce uražen. Pokud jí nestačím v posteli já, proč orgasmus předstírala a teď si kupuje erotické pomůcky. Měl jsem vždy pocit, že máme otevřenou komunikaci. Moje mužské ego ve mě způsobovalo zlobu, ale zvědavost pořád vyhrávala a já se v balíčku začal přehrabovat. Nakonec jsem z balíku vše vyndal na stůl. Krom dilda balíček obsahoval také sadu červeného sexy prádla, která se skládala z krajkového korzetu, tanga kalhotek, podvazkového pásu a síťovaných punčoch. K tomu evidentně přikoupila i červené střevíce a pak paruku. DlouhéMěl jsem zrovna volný den, když zazvonil kurýr. Byl to balíček pro moji ženu. Neměl jsem ve zvyku její balíčky otvírat. Byla to její věc a nikdy mě to ani nezajímalo a pokud přeci jen ano, prostě jsem se zeptal, když přišla domů. Nicméně jak den plynul, pokaždé když jsem byl blízko toho balíčku, ve mě rostla zvědavost. Nakonec zvědavost vyhrála nad rozumem a já balíček otevřel. Byl to pro mě šok. Jakmile jsem to ho otevřel, koukal na mě gumový robertek. Žena si objednala nějaké věci ze sex shopu. Byl jsem lehce uražen. Pokud jí nestačím v posteli já, proč orgasmus předstírala a teď si kupuje erotické pomůcky. Měl jsem vždy pocit, že máme otevřenou komunikaci. Moje mužské ego ve mě způsobovalo zlobu, ale zvědavost pořád vyhrávala a já se v balíčku začal přehrabovat. Nakonec jsem z balíku vše vyndal na stůl. Krom dilda balíček obsahoval také sadu červeného sexy prádla, která se skládala z krajkového korzetu, tanga kalhotek, podvazkového pásu a síťovaných punčoch. K tomu evidentně přikoupila i červené střevíce a pak paruku. DlouhéfffParuka Měl jsem zrovna volný den, když zazvonil kurýr. Byl to balíček pro moji ženu. Neměl jsem ve zvyku její balíčky otvírat. Byla to její věc a nikdy mě to ani nezajímalo a pokud přeci jen ano, prostě jsem se zeptal, když přišla domů. Nicméně jak den plynul, pokaždé když jsem byl blízko toho balíčku, ve mě rostla zvědavost. Nakonec zvědavost vyhrála nad rozumem a já balíček otevřel. Byl to pro mě šok. Jakmile jsem toho otevřel,koukal na mě gumový robertek. Žena si objednala nějaké věci ze sex shopu. Byl jsem lehce uražen. Pokud jí nestačím v posteli já, proč orgasmus předstírala a teď si kupuje erotické pomůcky. Měl jsem vždy pocit, že máme otevřenou komunikaci. Moje mužské ego ve mě způsobovalo zlobu, ale zvědavost pořád vyhrávala a já se v balíčku začal přehrabovat. Nakonec jsem z balíku vše vyndal na stůl. Krom dilda balíček obsahoval také sadu červeného sexy prádla, která se skládala z krajkového korzetu, tanga kalhotek, podvazkového pásu a síťovaných punčoch. K tomu evidentně přikoupila i červené střevíce a pak paruku. Dlouhé rudě červené vlasy stočené do tenké síťky mě fascinovaly asi nejvíc. Tak moc, že jsem sice viděl a držel poslední věc, ale zcela jsem ji odignoroval. Byl to postroj do rozkroku s látkovým trojúhelníkem, ve kterém byla díra na ono dildo. Byla to prostě ta věc, co si ženy dají na rozkrok, když chtějí penetrovat jinou osobu. Nevěděl jsem,proč si žena pořídila tyhle věci, ale uspokojoval jsem se myšlenkou, že sada prádla je pro ni na naše večerní hrádky. Přesto nebo právě proto se mi do mysli pořád kradla červená paruka. I když jsem se snažil hrát hry na počítači, opravoval rozbitou zásuvku, pořád se mi do hlavy vkrádala myšlenka, že tam leží ta zvláštní věc a ať tam jdu a prohlídnu si tu paruku. Stejně jako před tím jsem chodil kolem stolu, na kterém pořád ležely vyskládané věci z krabice. A pokaždé, když jsem pohled stočil na chuchvalec paruky, objevovala se mi v představách žena s červenými vlasy. Byla to pro mě neznámá žena. Snažil jsem se jí vždy silou mysli přeměnit na představu mé ženy v této paruce, ale nikdy to nevydrželo dlouho. Nakonec jsem myšlenkám podlehl a paruku rozbalil z ochraně síťky. Její vlasy jsem rozčesal rukou a paruku si pozorně prohlédl. Vlasy působily uměle a nevypadaly nikterak zvláštně. Dokonce na omak byly drsné, a ne tak příjemné jako vlasy pravé. Přistoupil jsem k zrcadlu na chodbě a paruku nadzvedl nad svojí vlastní hlavu. Neměl jsem v úmyslu si ji nasadit,jen jsem chtěl vidět, jak asi bude paruka na ženině hlavě vypadat. V tu chvíli se ale vše změnilo. Extrémní síla začala tlačit na mé ruce směrem dolů. Byla tak extrémní, že jsem měl problém paruku držet. Snažil jsem se jí zahodit, ale pramínky vlasů té paruky se mi omotaly kolem rukou a začaly silou moje ruce svírat a držet, zatím co vrch paruky táhl dál dolů. Byla to síla, kterou nešlo přemoci. Takže aniž bych to chtěl,se mi paruka usadila na hlavě. Její vlasy pak ještě jako chapadla pomohly usadit celý ten podklad se zapínáním na hlavě tak dokonale a správně, jako bych se o to snažil já sám. Tu skutečnost jsem si nestihl ani uvědomit jak krátký okamžitě mezi nasazením paruky a následným aktem Tisíce možná miliony jehliček mi probodly kůži na hlavě. Cítil jsem, jak se jehličky zastavily o moji lebku. Cítil jsem, jak se pichlavá pronikavá bolest jehliček roztahuje po celém povrchu kůže a jak mi podklad paruky srůstá s hlavou, jak mi paruka vytahuje mé vlastní vlasy skrz podklad načež se sám podklad začíná propíjet do mé kůže. Při pohledu do zrcadla v těch vteřinách, kdy bolest byla snesitelná, jsem viděl, jak ty mé vlasy mění barvu a prodlužují se. Zatím co z umělých vlasů se stávají skutečné až nakonec nebylo možné rozeznat moje od těch co byly na paruce. Když bylo vše hotovo, jehličky přestaly bodat. Vlasy, které doteď držely mé ruce, abych jimi nemohl hýbat, povolily. Ihned jsem chytil svoji hlavu a snažil se najít paruku, abych si ji strhnul z hlavy. Popadl jsem pramen rudých vlasů a zatáhl za něj. Bolest prozradila, že to jsou moje vlastní vlasy a že paruka přestala existovat a stala se moji vlastní součástí. Zaklel jsem a vyrazil jsem pro strojek na vlasy, měl jsem v plánu co nejrychleji se té rudé šílenosti zbavit aspoň strojkem, ale udělal jsem sotva krok směrem do koupelny, když nová intenzivní bolest projela mim tělem. Určitě víte, jaké je to, když se bouchnete do brňavky. Tak přesně tahle bolest mnou projela,ale mnohem, mnohem intenzivnější a celým tělem. Spadl jsem na zem a schoulil se do klubíčka. Bolest nepovolovala a já cítil, jak mi vnitřkem těla roste něco neznámého, nezvanéhoa cizího. Začalo to od hlavy přímo tam,kde mě předtím cosi probodlo kůži a postupně z těch míst jako řeka prostupovaly mým tělem a až narazily na místo svého určení, rozpojily se do čím dál drobnějších ramen, aby se jako vnitrozemská delta v parném létě vsákly do každé části mého vyprahlého těla.. Pronikaly mi do obličejových svalů, uší.Cítil jsem bolest, když našly oči a prostoupily jimi. Cítil jsem, jak prostupují mým jazykem,i to,jak jehličky zasahují moje orgány, jak se protahují do nohou a rukou, jak mi v rozkroku prolézají do varlat a údu, jak mi prolézají měkkými částmi hlavy,kudy vede cesta k mozku, zatím co další prameny této sítě našly celou moji páteř, jak jí obtáčejí, jak pronikají dovnitř. Když tato síť zasáhla míchu, zlomil jsem se vzad. Cítil jsem, jak se spojují smíchou a rozlévají se nahoru a dolu po celém jejím obvodu. jJak ty, co proudí nahoru k mozku, se spojují s těmi, co proudí od mozku dolů. Necítil jsem, jak mi prolézají mozkem, ale v šíleném svíjení se bolestí jsem si dokázal představit, jak můj mozek obepínají, jak propíchávají šedou kůru mozkovou a jak se rozlézají v mém mozku a pak, když má mysl viděla jako živý obraz, jak moje celá nervová soustava je těmi cizími chapadly prorostlá, náhle nastal klid. Z čista jasna vše přestalo. Vstal jsem ze země a otočil se zpět k zrcadlu. Z nepochopitelného důvodu jsem byl zklamán, když jsem uviděl zase jen sám sebe jen s červenými dlouhými vlasy. Vlasy byly skvělé, ale tělo se mi nelíbilo. Bylo odporně mužské, pod oblečením chlupaté a penis stále zůstával na mém těle. Jen ta představa mně přišla nechutná. Nechápal jsem, proč tak náhle o sobě uvažuji a při myšlence na to, jak mi prolézá ta zatracená paruka míchou, jsem dostal obavu. Jenže každá obava z té skutečnosti byla prakticky okamžitě potlačena, a naopak se moje mysl začala soustředit na mé nové vlasy. Nejprve jsem se prsty vlasů dotkl. Byli jemné, hladké a příjemné a barva uhrančivá. Zkusil jsem prsty zabořit mezi vlasy a pomalu pohybem dolů si je pročísnout. Asi v půlce pohybu se mi prsty zasekly. Po šíleném tanci na podleze naší chodby jsem svým vlasům způsobil značné rozcuchání a zacuchání. Věděl jsem, že moje žena má v ložnici stolek se zrcadlem a vším co žena potřebuje na úpravu svého vzhledu. Vyrazil jsem proto do ložnice. Tam jsem si sedl k jejímu stolu a začal se jejím kartáčem kartáčovat. Když jsem byl se svojí prací hotový,měl jsem teď vlasy krásné rovné na konci lehce zvlněné, délku měly asi tak po lopatky a jejich sytě rudá barva zářila podivně vzrušující sexualitou. Když jsem se konečně vynadíval na své nádherné vlasy, snažil jsem se potlačit pohledy na příliš mužské rysy obličeje a podivnou kombinaci hustého černého obočí, co působilo nepatřičně v kombinaci se sytě rudými vlasy. Vstal jsem. V tu chvíli jsem ještě nevěděl proč,ale z nějakého podvědomého důvodu, zcela mimo mé vědomé myšlenky,jsem došel k posteli a posadil se na ní. Na posteli se mi moje vědomá část aktivovala. Sledoval jsem proud myšlenek, který začal přemýšlet, kde se vzala má nově nabitá malicherná starost o mé vlasy a sledoval jsem, jak logika tento krok jasně spojila s oněmi cizími proudy nitek v mém těle a má mysl mě logikou vedla k paruce. Jasně jsem si představoval, jak mým tělem se proplétají rudě syté vlasy. Které jako nervová soustava pronikají do každého mého kousku těla. Jak tyto cizí rudě syté nervy mohou pohnout mojí rukou. Vložit mi do hlavy myšlenku. Udělat ze mě zombií plnící jejich příkazy.Přesto že se parazitovi dařilo téměř vygumovat mé obavy mé vědomí si stále zcela zřetelně uvědomovalo co všechno za rizika představuje cizí neznámý organizmus v mém těle, jsem si byl naprosto jistý, že uvažuji, jednám a chovám se naprosto svobodně, že každá má myšlenka je má a možná právě i protože jsem si uvědomoval, že strach a obava je ve mně uměle potlačována,jsem cítil, že onen parazit není mým nepřítelem. Pamatoval jsem si vše i boj s neznámou silou paruky, ale teď už mi to nevadilo. Jako by mi ta vlákna v mozku otevřela nové myšlenky,odemklanějakou komoru skrytého přání, kterou jsem v sobě dlouhá léta dusil. Ale kdo ví, třeba to nebylo přání mé, ale té neznámé síly? Pochybnost o pravosti své touhy jsem stejně rychle, jak se objevila,utnul. Byla to touha určitě má.Paměť mi sloužila dobře a já si moc dobře vzpomínal, že tahle touha je celoživotní.Jediné, co tento symbiotický organismusnebo co to bylo, způsobil, bylo potlačení strachu z této myšlenky.Paruka vnikla do mé hlavy, našla mé jediné pravé hluboké přání a zničila všechny ty bariéry strachu, popírání, umlčování, které toto přání střežily hluboko v mé mysli před zraky vnějšího světa. Když jsem si tohle uvědomil a přijmul svojí hlubokou touhu za jedinou věc, pro kterou chci žít, v tu stejnou chvíli mi projela tělem nová silná pálivá bolest. To symbiotické spojení paruky a mého těla vědělo, co přijde, co musí přijít. Proto mé tělo přemístilo na nejbezpečnější místo v domě, kde jsem mohl extrémní sérii bolestí a změn prožíta neriskovat zranění. Tentokrát to začalo,jako kdyby vám celá nervová soustava vevnitř vzplála. Cítil jsem tu šílenou cizí síť, co prostupovala tělem a celá hořela.Připadal jsem si,jako by mi do těla někdo narval kilometry doběla rozžhaveného drátu a chtěl mě spálit zevnitř. Všechny moje svaly se roztahovaly a stahovaly, jako kdyby hledaly to jediné místo, kde to šílené pálení zmizí. Celé tělo se bolestí převalovalo tam a zase zpět. Kroutil jsem se do klubíčka a pak se zase rovnal.Prudký nárůst tepla způsobil, že jsem se zlomil v zádech a na poseli vykouzlil ukázkový gymnastický most.Pak jsem se zase stočil do klubíčka. Cítil jsem, jak mi praskají kosti, jak mi hoří kůže a mění se v jinou. Moje svaly se v horku sítě vypařovaly. Cítil jsem jak svaly, které zmizely se jako tekutina přesouvají na moji hruď. Co jinde chybělo, se přesunulo, aby mi rostlaprsa. Začaly se mi měnit i bradavky.Moje lebka praskla,odlomené kosti v celém těle se v žáru měnily v tekutinu a tam kde vznikla mezera,se zbylé kosti spojovaly a zase srůstaly. Celý proces měnilmé tělo a obličej.Oslepl jsem,jak mi tekutina v očích začala vřít a já věděl, že barva mé oční duhovky se mění a můj barvocit sílí. Nevěděl jsem proč to vím, ale cítil jsem to. Cítil jsem i to, jak mi hoří Adamovo jablko v krku a jak se mění v tekutinu, kterou musím chtě nechtě bolestně polykat. A do toho všeho mi penis tvrdnul a rostl. Pramínky neznámých nervů prorostlé mým penisem a varlaty začaly s pálením vibrovat, a já pln bolesti a vzrušení už nevydržel. Můj penis provedl největší semennou explozi spermatu do ještě nasazených kalhot a trenek. Pulzoval, škubal a znova a znova pouštěl další a další várku. Kalhoty už byly celé proteklé, a i když nebylo možné mít ve varlatech takové množství té bíle tekutiny, pořád to pokračovalo. Nejprve jsem to pro samou bolest nevnímal, ale jak bolest ustupovala, došlo mi, co dole cítím.S každým výstřikem je moje kdysi mohutná chlouba menší a menší., Moje varlata mi neznáma síla vtahuje do těla a s novým a novým záškubem a výstřikem nového semene mám čím dál tím víc prostoru v rozkroku. Pálivý pocit ustal a už jen proud spermatu pokračoval a s každým záškubem mého penisu vypustil s pocitem orgasmu další a další deci spermatu. Ještě jsem stihnul odtáhnout kalhoty, abych viděl svůj rozkrok. Prožíval jsem svůj poslední orgasmus jako muž. Poslední záškuby teď už asi 3 mm dlouhého velmi tenkého penisu. Poté se penis už jenstáhnul do těla a tam, kde býval penis, byl teď téměř dokonalý klitoris. Jen malá dírka močové trubice ho hyzdila. Dírka močové trubice se však začalaměnit. Roztahovala se na délku směrem k análnímu otvoru a prohlubovala se. Vyrůstaly mi stydké pysky. Tvaroval se vchod do pochvy, a nakonec i pochva. Kolem rozřízlého klitorisu se začínaly objevovat růžolící malé stydké pysky a do toho se pod tím tvořila nová močová trubice. Než jsem se nadál, klitoris opět srostl v celek do původního tvaru jen bez teď už zbytečné dírky. Naposledy mnou projela extázi vyvolávající vlna elektrických impulzů od konečků prstů až k hlavě. Po zádech mi přejedla husina a byl konec. Nemusela jsem k zrcadlu,abych chápala, co se stalo. Nemusela jsem se v zrcadle zkoumat,abych věděla, že teď jsem ženou. V posledních vteřinách jsem viděla a plně cítila proces změny. Vím, co pocit mokrých kalhot a prázdného prostoru v rozkroku znamená.,Sundala jsem si tričko, které stejně jako kalhoty a postel byly zasaženy obrovskou dávku bílé tekutiny a nepříjemně se na mě lepily. Viděla jsem svá nádherně tvarovaná prsa. Byly sice menší, než bych si teď přála, ale byly nádherně tvarované. Měla krásný tvar slz, byla pevná s jemnou a hladkou kůži. Dva knoflíčky stále ještě vzrušením vztyčené vpřed s malými jemně tmavými dvorci jako by říkaly „holka se na dotek prstů a jsme připravené, až jednou bude třeba kojit.“ Mé dlouhé rudé vlasy se během finální proměny opět rozcuchaly a částečně mi omezovaly výhled. Pohled do pokoje snadno prozradil, že moje oči jsou teď citlivější na barvu. Vidím sice pořád téměř stejně, ale rozdíl mezi odstínem potahu na křesle a polštářem na něm položeným vnímám mnohem více než dřív. Je mi i větší zima a cítím mnohem intenzivněji lepkavý pocit na mých jemných hladkých nohách a na těle. Ta mnohalitrová povodeň, co mi způsobil můj penis na rozloučenou,byla spíše jeho pomsta za to, že se ho celý život chci zbavit. Ano byl to můj sen. To bylo to, co paruka našla v mé hlavě a připomněla mi, že tohle je mé jediné skutečné přání. Nevím, jak neživá věc může vůbec vnímat, ale nějak ta paruka,už když balík přišel, věděla, že tajně nosím punčocháče mé ženy, že si hladím její prádlo, abych aspoň rukou okusil ten materiál. Že si zkouším její kabáty, kde neriskuji, že se její menší oblečení roztáhne. Ta neživá věc země cítila, že jsem se v pubertě tajně oblékal do sestřiných věcí a chodil v nich, dokudsestra nepřišla z kroužku. Paruka už ve chvíli, kdy přišla, tak nějak lépe, než moje žena věděla, že když koukám z auta nebo v MHD po cizích ženách, že to není, protože by mě přitahoval, ale protože jim závidím to tělo, to oblečení,to že jsou ženou a vše co to obnáší. To všechno, i když nevím proč a jak, ta paruka věděla. A to vše mi teď dala. A za to všechno se mi ten kdysi velký zmetek mstil, když udělal takový nepořádek. Nicméně to byla spíše jen taková pohádková představa o myslícím penisu. Spíše logicky vzato to, pravda byla, že se všechna váha toho mužského těla, co byla navíc, musela někam ztratit a nemohla prostě jen zmizet bezezbytku. Takže všechno to semeno, které se nacházelo na mé posteli,na kalhotách, trenkách, tričku a na mém těle,byl zbytek mé mužské minulosti. Bylo třeba se ho navždy zbavit. Zničit moji minulost. Začala jsem tím, že jsem kalhoty, trenky, tričko, povlečení hodila do velkého černého odpadkového pytle. Pak jsem vlezla do sprchy a dobrou půlhodinu ze sebe smývala všechno, co jen šlo. Celé mé tělo dostalo krásnou pozornost. Každý záhyb mého těla byl nejprve mýdlem omyt, potom tělovým mlékem podruhé očištěn a pak bylo vše krásně potřeno regeneračním olejíčkem. Speciální dávku regenerace dostaly moje nádherné rudé vlasy, co mi tak pomohly. Milovala jsem je. Čím dál tím víc. Byla jsem jim tolik vděčná, a i když z paruky již definitivně nezbylo nic a ona přestala existovat. Já věděla, že je nyní mojí součástí, mým již neodkladným symbiontem. Mým nervovým systémem. Když jsem vyšla s ručníkem na hlavě a v županu mé drahé ženy, pohlédla jsem ještě do zrcadla. Měla jsem krásnou pravidelnou tvář, můj kdysi široký nos byl nyní jen roztomilým knoflíčkem. Pravda,měl špičku trochu nahoru, ale která žena s tak dokonalou postavou a tvarem obličeje by neměla nos nahoru. Co bylo ale hlavní, moje oči působily tak velké a pronikavé a jak jsem předpokládala, jejich barva se mi změnila. Měla jsem nyní tmavě zelené oči, které jakoby se k okraji stávaly světlejšími. Byly opravdu pronikavé. Těšila jsem se, až těmto nádherným očím dopřeji tu moc očních stínů a řas. Moje obočí bylo sice pořád husté, ale jeho barva teď dokreslovala přirozenost barvy vlasů a očí. Jako by našlo přesně ten správný odstín hnědé či červené, co spojovala mé oči a vlasy. Připadala jsem si jako znovuzrozená. Pak jsem vešla do pokoje a viděla ten nepořádek kolem postele. Netrvalo dlouho a já ještě v županu a s ručníkem na lhavě začala uklízet. Asi za hodinu byla práce hotová a já si znovu seděla do našeho křesla. Stále jsem byla v županu a s ručníkem na hlavě. Všimla jsem si, že se v mé mysli rozhostila jistá dávka uspokojení z úklidu, který jsem do té doby neznala. Pohlédla jsem skrz otevřené dveře do kuchyně, kde na stole pořád ležely ony věci z balíku. Sice jsem nejprve zahlédla ono dildo a napadlo mě, co každou ženu, na kterou ještě působí trochu toho posledního záchvěvu může, který postupně doznívá, ale než jsem se odhodlala k zasvěcení mého ženství, přejela jsem pohledem na sexy sadu červeného prádla. Vlastní dámské prádlo nemám, mohu si půjčit sice manželčino a věřím, že to bude úžasné, ale bude asi jedno, zda si vezmu její staré nebo tohle, které její ještě vlastně ani její není. Mé vlastní pánské na sebe, už nikdy nevezmu. Nechci. Až se všechno vyřeší, spálím nebo zničím všechno moje pánské oblečení jednou provždy. První, co jsem na sebe vzala, byla tanga. Jejich krásný malý saténový trojúhelníček mojí novou vagínu a krásným hladivě příjemným dotykem jí zakryje. Dotek na kůži je až vzrušující pro běžný pohyb. Naštěstí je můj klitoris schován stydkými pysky tak dobře, že krom kůže nemá co dráždit. Přesto ten prázdný pocit volna mezi nohami je tak psychicky uspokojující, že bych dnes mohla jen ležet a užívat si ho jen tak.Žádné hlazení nebo jiná ještě příjemnější sexuální činnost. Jen tak ležet, dávat si nožku přes nožku a stále si užívat to „nic“ co tam je. Co naopak ale dráždilo moje smysly víc, než satén vpředu, byl pruh látky hluboce se zarývající mezi půlky a dráždící mi kůži, anální otvor a kostrči, ale i tohle byl v tu chvíli pocit, kterého jsem si chtěla užít. Různě jsem se vrtěla, sedala a vstávala, chodila schválně s pohupující se prdelkou nyní kulatější a pevnější. Užívala si každého posunu látky a toho, jak se vpředu hladký samet dotýká mé kůže a místo nárazu do penisu nebo varlat nenalézá nic. Zatímco látka vzadu dráždí a trochu řeže méně ale přesto citlivá místa. Pak přišel na řadu korzet. Když košíčky korzetu obepnuly máprsa velikosti B, nadzvedly je výš,protože měly push-up efekt.Můj dekolt zazářil tak, že by nebylo muže, co by mi koukal do očí. Jak košíčky obestoupily mé poprsí jako by si prsa uvědomila: „Sbohem volný pocite,tohle je naše zlatá milovaná klec. V této a jí podobných klecích budeme odteď až na do smrti každý den. A volnost pohybu? Jen ve vzácných okamžicích.“ Možná ženy trpí, když je podprsenky svírají den co den, ale my, co chceme každou jednu ženskou věc ať už příjemnou nebo nepříjemnou, tohle naopak milujeme.(pozn. Jsem teď asi jedna z mála žen, co si užívá i menstruaci.Bolí to,mění se mi nálady,je to opruz, ale vždy, když přijde, je každá myšlenka nepříjemnosti doprovázená pocitem „jsem pravá žena, a to za to stojí“.) Když jsem si pak zapínala háčky na zádech, byl to pro mě úkol dost složitý, ale nakonec se mi všechny povedly zaháknout na poslední stupeň. Trochu mě mrzelo, že ačkoliv byl pocit obepnutí znát, nepůsobil nikterak dusivě, ani příliš nestahoval pas. I když bych v tu chvíli chtěla cítit ten stahující tlak korzetu. Měla jsem tak úzký pas a ten korzet byl spíše okrasného charakteru, než aby plnil funkci tvarování pasu. Přesto jsem ten korzet na těle cítila a nechápala,proč mužské oblečení nedělalo tak krásný pocit na pokožce, ale možná je to jemnosti kůže, kterou jsem v tu chvíli cítila. Podvazkový pás zapnutý kolem mého téměř vosího pasu neposkytoval krom vnitřního pocitu náhlého ženství, které jsem cítila s každou novou zkušeností, žádný silnější fyzický pocit. Zato síťované punčochy krásně klouzaly po mých hladkých nohách. Ze začátku velmi příjemně hladký pocit se změnil ve chvíli, kdy jsem podvazek připnula na podvazkový pás. Gumičky podvazku se napnuli a já cítila, jak mě struktura sítě, kterou punčochy mají, mírně tlačí po celé jejich délce. Cítila jsem každé oko sítě punčoch, jak se skrz něj snaží volná kůže protlačit, ale bylo mi to tak příjemné. Všude, kde se jen může toto oblečení dotknout těla, se ho dotýká a dráždí nebo hladí. Nechápala jsem, jak jsem mohla žít v tak nudném mužském oblečení. Bylo tak zbytečně volné zbytečně plandavé, tak zoufale bez fantazie. Když pocit nového oblečení naplnil mé touhy po sytosti pocitů,bylo mi jasné, že si chci vyzkoušet, jaké je v tom chodit. Procházela jsem se ve spodním prádle k zrcadlu a zpět. Pokaždé mě moje dokonalá postava v tak sexuálním spodním prádle fascinovala. Stávala se ze mě marnivá žena. Náhle mi hlavou bleskla myšlenka na pár červených lodiček. Neváhala jsem a přišla opět k balíčku.Ten den už potřetí a samozřejmě mě napadlo, že poslední,co zbývá,je robertek a postroj na něj. Sice jsem neznala velikost své nohy, ale ani na okamžik jsem nepochybovala, že ony střevíčky pro někoho jiného, něž pro mě být nemohou. Už jen pohled na číslo velikosti mi prozrazoval, že pro moji ženu nejsou. Postavit se poprvé na jehlové podpatky je těžké, ale já zažívala pocity plné endorfinu, dopaminu a bylo to jak trip z nějaké drogy. Vše bylo tak super jako výhra miliardy korun. Víc než tosplnění všeho, co si vůbec dokážete přát. Byl to tak silný, návykový pocit, že za hodinu už si nedokážete vzpomenout jaké to bylo chodit jak dřevorubec táhnoucí kládu na laně za sebou. Každý krok končí přesně na tom místě před druhou nohou. Pokaždé, když jsem nohu zvedla, přešla krásně a plynule před druhou nohu a před dosednutím srovnala špičku ve směru chůze.Vždy dopadla nejdřív pata,až pak špička.Pohyb byl tak ladný, že jsem si připadala jako kočka jdoucí po úzkém dřevěném plotu. Byl to tak hypnotický pocit, že když jsem si chvíli sundala střevíčky z nohou, postavila jsem se automaticky na špičky. Následující kroky jsem pak instinktivně opakovala,jako bych na nohou střevíčky stále měla. Samozřejmě se nemůžete opřít o jehlu neexistujících bot, ale přesto jsem kroky prováděla, jako bych na nohou střevíčky stále měla. Pokud nevíte, jak si to představit,pusťte si film Terminál. Je tam scéna, kdy si letuška zlomí podpatek jedné boty a tuto nepříjemnost vyřeší tak, že si ulomí i druhý a stejně ladně pokračuje na špičkách. Stejně ladně, jako by se jí nic nestalo. Pak ale moji chůzi přehlušila vědomá reakce mysli. Pokud stojím na špičkách, proč? Proč si nepoložím paty na podlahu? Vědomě jsem zatlačila své paty dolů až se dotkly země a v tu chvíli mi došlo, že je něco jinak. Něco uvnitř mě nechtělo tento postoj. Nebyla to bolest, nebo nějaký tlak nebo tah. Bylo to jako byste se zkoušeli prsty na nohou postavit na špičky a patou tlačili k zemi. Nebo lépe řečeno jako byste vy, co máte přirozeně paty na zemi, museli trvale stát na špičkách. Nakonec jsem se vrátila pro své střevíčky a znova si je obula. I když můj přirozený postoj byl od této chvíle „žena na podpatcích“, cítit ten jemný tlak na patě, když se opírá o střevíček, bylo přeci jen pohodlnější, než mít všechnu tu sílu na špičkách. Pak jsem se ten den již posté zastavila u zrcadla a začala se zkoumat v celé své kráse. Štíhlá žena někde mezi třiceti a čtyřiceti lety. (věk zřejmě odpovídal mému původnímu biologickému, takže mi bylo 36) Přesto s velmi hladkou a obstarávanou kůží. Vše bylo dokonale hladké, jako by byla epilace mojí přirozeností. I bez podpatků by byla moje velikost okouzlující, ale díky nim jsem teď dosahovala asi tak 180 cm a měla jsem tak pocit, že na svět vzhlížím ze stejné výšky jako před mojí proměnou. Celé tělo tvořilo tvar přesýpacích hodin. I když bylo vidět, že mnohé z těch partií bude třeba udržovat, abych neztratila nic ze své krásy. Jak jsem tam tak stála, docházelo mi, že už hezkou chvíli moje myšlenky neproudí v tom tupém mužské „byl jsem“, „Půjdu“ a tak podobně. Došlo mi, že zbývá poslední relikt mé minulosti, se kterým se já sama uvnitř sama sebe musím vypořádat. Věděla jsem, že venku je moje žena, práce, rodiče, sestra, přátelé a stát, u kterých to bude třeba ještě řešit, ale to byla v tu chvíli budoucnost. Já bojovala s posledními zbytky muže uvnitř mě. Pak jsem to vyslovila „Jmenuji se Karolína, Karolína Pokorná.“ Můj hlas, soprán, byl zvláštní vysoký a řekla bych možná i ječivý. Vtu chvíli to ale bylo jedno. Působil tak éterickým dojmem a já měla pocit člověka, co poprvé v životě promluvil a slyší svůj vlastní hlas i když jeho vlastní podobu jsem stejně jako všichni poznala až z „videí“, ale to známe všichni. Ted den byla moje mysl vytržená a přeměněná do mého vlastního vnitřního skutečného já a s ním i celé mé tělo. Byl to tak opojný, silný a významný vjem, že mi ani nedošlo, kolik hodin uplynulo od první chvíle, kdy jsem od kurýra převzala balíček. To se však změnilo ve chvíli, kdy moje myšlenky byly násilím vráceny do časové osy zvukem klíčů. Jako by pro mě přišla smrt, ale bylo to možná ještě horší.Z práce se vrátila moje žena, ale už bylo pozdě něco udělat. Ani jsem nestihla udělat krok, zaběhnout do koupelny, schovat se za zavřené dveře, cokoliv. Jen jsem tam tak stála, když se dveře otevřely. Moje krásná asi 165 cm vysoká, černovlasá žena stála ve dveřích. Dveře dokořán otevřené. Stála tam, v jedné ruce tašku, v druhé ruce klíče, které právě vyndala ze dveří. Stála a beze slova mě pozorovala s vytřeštěným výrazem. Trvalo sotva dvě vteřiny, ale mě to přišlo jako celá věčnost. Nadechla jsem se, že něco řeknu. Zkusím to vysvětlit. Moje žena však zareagovala rychleji. Udělala rázný krok do bytu a třeskem podobnému výstřelu z děla zabouchla dveře. "Ty jsi se úplně posral!" začala křičet."Jak tě napadlo mi otvírat balík?!!“ pokračovala. „Byl to můj balík ty debile! Vždyť jsi to nikdy nedělal! Ty jsi takový kretén. Uvědomuješ si,co si právě provedl!?" Nebyla jsem schopná slova. Vždycky ve chvíli, kdy jsem se nadechla, že se jí pokusím něco vysvětlit, mě její hlas umlčel. "Proč nosíš mé nové dámské oblečení!?" Nebyla jsem schopná slov a stejně jsem věděla, že je to zbytečné. Ještě chvílí takhle nadávala. Jedno sprosté slovo následovalo jiné a ona skutečně červená v obličeji ještě v botách běhala po bytě, házela rukama do všech stran, plácala se po hlavě a do čela ukazovala na dveře a vše to trvalo tak dlouho, než jí došly síly. Její zoufalství dosáhlo maxima a ona se sesunula na gauč a začala brečet. Přistoupila jsem ladným krokem k ní a každé klapnutí podpatku se náhle zdálo jako rána palicí.Uvědomovala jsem si, čím jsem a jakou bolest to v mé ženě musí vyvolávat. Pak jsem si k ní sedla a chytila jí za ruku. "Ty pitomče,“ pronesla a následoval krátká pauza vzlyků,než našla schopnost vyslovit další věty. „Jsou to věci z magického obchodu. Paruka změní každého muže trvale v ženu. Střevíčky způsobí, že se nositelce otočí schopnosti chůze. Vysoké podpatky jí přijdou přirozené, běžná obuv nepohodlná asi jako běžné ženě podpatky, a to sexy prádlo způsobí, že milující partner tě bude považovat za neodolatelnou. To prádlo a ty střevíčky byly pro mě. Ta paruka měla být dar známému v práci, co se mi přiznal, že chce být ženou.“ Najednou se její pláč zintenzivnil a mě došlo, že jsem navždy ženou a při té myšlence jsem pocítila nával štěstí a vzrušení.Nedokázala jsem se těm pocitům štěstí ubránit,i když osoba,co jsem vždy milovala, vedle mě oplakávala ztrátu. I mě bylo jasné, že pokud není má žena bisexuální, není možnost, jak náš vztah zachránit. Pohlédla jsem na vzlykající manželku. Cítila jsem směsici protichůdných pocitů. Byla jsem rozpolcená mezi štěstím, co jsem teď cítila z faktu, že jsem konečně ve správném těle a zoufalstvím, že právě ztrácím lásku svého života. V tom boji pocitu jsem sotva našla sílu nebo myšlenku,co dál. Jediné, na co jsem se zmohla,jsem udělala a objala svoji ženu. Dnes možná naposled. Nejprve jsem tiskla nepřítomné tělo mé ženy, která jen seděla a plakala. Pak jsem ucítila její ruce, jak mě nesměle objaly. Taky naše hlavy skončily na ramenou té druhé. Ucítila jsem mírné vibrace. Pocházely z punčoch, kalhotek a vlastně z celé sady spodního prádla. Manželka na mě pohlédla očima plnýma slz,které před chvílí ronila. Ten pohled prozradil, že slz už bylo dost. Navíc to byl pohled, který jsem už znala. Viděla jsem ho už za těch pár let, co jsme spolu, mnohokrát. Byl to pohled ženy, co žádá plnění řekněme „manželských povinností“. „Sakra ale i jako žena jsi nádherná," bylotoposlední, co řekla,než mě začala zuřivě líbat. Její jazyk mi zajel do úst a naše rty se začaly dotýkat. Její ruce mě chytly v pase a pohybem těla mě přetočila na záda. Cítila jsem, jak moje tělo pulzuje a jak se mi ve směsi rozkoše a touhy stává rozkrok mokrým. Dech nejprve začal zpomalovat a teplota v místnosti byla najednou vyšší. Žena mi roztáhla nohy a své tělo zapasovala mezi ně. Ty moje nehledě košíčky vystřelily, jak dva malé stožáry, co chtějí růst do dálek. Moje tělo převzalo kontrolu, protože mozek zpracovával všechny ty erotizující vjemy. Každý dotek jazyka v mých ústech a na rtech. Každý pohyb jejích rtů, každý pohyb jejích rukou, boků, každý dotyk jejích prsou na těch mých. Tělo převzalo kontrolu, protože mozek nebyl schopen řídit pohyb. Byly to mé nohy, co se samy vyzuly a omotaly se jak dvě chapadla kolem jejího těla.Ona sjela rukama níže na můj zadeček, který pevně a smyslně chytla jako už tolikrát před tím. Jenže teď byl kulatější, hladký bez chloupků a byl tak pevný. Její ruce teď nesvíraly pouhý zadek, ale mojí dokonalou erotogenní zónu, kde každý vypracovaný sval chtěl být zmáčknut. Cítila jsem,jak se její rozkrok snaží třít oten můj .Já v saténových kalhotkách dostávala do vlhkého rozkroku každým jejím pohybem nový puls vzrušení.Pokaždé, kdy se její hrubé kalhoty pohnuly po mém saténu a ten po mé vagíně, elektrický impulz mi prolétl od klitorisu celým tělem až do mé hlavy, kde mě uspokojil a pak jako tichý vzdech odešel z mých úst. Její se tělo snažilo přes oblečení uspokojit, ale stále to mu nešlo. Mé vzdechy „Ahh“, rychle energické nádechy “eh“, když se náhodou dotkla jiné dokonalejší erotogenní zóny sílily a byly hlasitější. Pak ale došlo k nečekané změně. Místo vjemů, co každou sekundu mé tělo vystřelovaly výš a výš jsem začala cítit něco zvláštního. Najednou jsem si uvědomila, že místo krásných vzrušujících pohybů,jak dvě krásně mušle po sobě kloužou, se mě snaží žena penetrovat.Místo jemného vlhkého posouvání její kundičky po mé zvedá pánev a naráží s ní bolestivě do mé, Kdyby měla penis, byla by ve mně. Nechybělo by moc a už bych byla na sedmém stupni extáze, ale ona neměla, čím a tak místo sladkého dráždění mé mokré pičky byl pohyb nepříjemný a bolestivý. "Počkej," řekla jsem a vší silou ji od sebe odtáhla. Odsunula jsem ji stranou. Pohlédla na mě stylem,který prozrazoval její chtíč. Zoufalství v jejích očích říkalovíc než slova.Nemohla si pomoc musela do mě vstoupit, tak moc chtěla a nemohla. Políbila jsem ji a vstala. Vzpomněla jsem si na poslední věc na stole. Popadla jsem dildo a nenasadila na popruh. Zvedla jsem celé to dílo do vzduchu. "Co tohle?" pronesla jsem a ukázala na připínák. Její výraz se změnil ze zoufalého chtíče na radostný chtíč. Rozzářila se štěstím. "To je pojistka a já na ni zapomněla. Má dvě funkce. Pro ženy,co chtějí zkusit,jaké to je mít pravý penis anebozměnu podobně jako paruka. Stačí si nasadit připínák a dildo ti přiroste a stane se tvojí součástí. Pokud si necháš pásek připnutý až do úplného orgasmu, dildo se promění opět v kus gumy a ty jej můžeš beztrestně sundat. Pokud ale sundáš pásek před vyvrcholením, nemá co kouzlo v penisu blokovat a penis tě promění v může. V případě tvém zruší všechny tvé změny, co ti paruka udělala. Poslouchala jsem ji a věděla, že se nechci vrátit k mužskému já. Po dnešku by to byla rána pod pás. V první vteřině mě napadlo jej vztekle vzít a hodit ten šmejd do koše, ale pak mi došlo, že by byla škoda přeci jen tento dar nevyužit. I když trochu jinak, než žena zamýšlela. V hlavě se mi začal rodit zákeřný, k ženě tak nechutně odporný ale přitom tak lákavý plán. Vykouzlila jsem falešný úsměv a pocit štěstí a pronesla: „Super!" udělala jsem dva pohyby, jako že jsi tu věc chci nasadit. Byly to ale pohyby záměrněé falešné. Stejně jako to, když jsme se zastavila a zamyslela. "Co si to ale zkusit jednou jedinkrát obráceně?" pronesla jsem a hodila připínák ženiným směrem a s velmi pomalým pohupováním svých sexy boků jsem odešla do ložnice. Viděla jsem ten její chtíč smísený se zoufalstvím v očích, když se mě snažila penetrovat prázdným rozkrokem a věděla jsem, že neodolá. Ne, když mé boky vysílaly magii mého prádla. Když žena vstoupila do dveří, ležela jsem s roztaženýmanohamana posteli. Stála ve dveřích nahá, jen v rozkroku měla popruh a z něho přesně v mezeře,kde bývalo dildostál vztyčený obří penis. Nebyl to obyčejný penis,byla to kláda. Klobása. Premium. Byla to jedna z největších klád,co jsem kdy viděla. Už jen pohled na ni způsobil vodopád v mých kalhotkách zásah tepla po celém těle. Pohlédla jsem na tu obří věc a neubránila se pokušení. Jazykem jsem přejela své rty a jednou rukou odsunula látku svých kalhotek tak, abych odkryla svoji vlhkou kundičku, která tolik žadonila. „Vstup do mě tím nástrojem, který každou ženu pošle rovnou do ráje. Na co čekáš? Moje díra na tebe čeká. Prosím vstup do mě, co jen můžeš.“ Žena přišla ke mně a obratně nasměrovala svojí stojící kládu do mě štěrbiny. Její první zásun zabolel s intenzitou, která říkala vše, co měla a já si uvědomila, že jsem asi právě přišla o své věno,o panenství.Podruhé v životě jsem zažívala svůj první sex a tenhle měl být o tolik lepší. To už mi ale její pomalý pohyb dovnitř a venvyvolával nával nových hormonálních explozi. Moje mysl bloudila v rozkoši po každém stále hlubším a rychlejším zasunu dovnitř. Moje svaly se stahovaly,když se jako housenka to dílo boha nebo ďábla v mé kundičce posouvalo ven a zase dovnitř. Každé ať už jemné nebo tvrdé zavadění o můj klitoris způsobovalošoky extáze a mé tělo zaplavovala radost, vzrušení a tolik touhy být už na vrcholu. Můj hlas a mysl se zmohla jen na zběsilé: „ach, ach, ano, ano,hlouběji, ach, ach.“ A nechybělo mnoho a já bych se ztratila v návalu rozkoše, extáze a explozivních pohybů svého těla,které jsem nedokázala kontrolovat. Chybělo tak málo a moje rozkoš by zničila celý můj ďábelský plán. Poslední záchvěvy rozumu,co se ještě v té nahromaděné rozkoši dokázaly soustředit křičely: "Přestaň, Dost! Převezmi iniciativu a dokonči svůj plán“ S každým přírazem však rozkoš způsobovala že se plán hroutil. Aktivovala jsem veškeré zbytky své sebekontroly a tlakem nohou a těla jsem moji ženu převalila na záda. Stihla jsem ještě párkrát ve stylu jízdy na koni na ní udělat pohyb pánví nahoru a dolůa při posledním pohybu vzhůru jsem se zvedla tak, že jsem se málem postavila na nohy. Tak vysoko jsem musela, aby ze mě její penis vyklouzl. Litovala jsem toho. Moje hladová kundička sténala a volala: „No tak to jsi taky mohla počkat ještě pár vteřin!“ A taky: „Prosím vrať ho dovnitř!“ ale bylo to marné. Muselo to tak být. Když její penis vyklouzl, neměla jsem moc času na další kroky. Bylo to rychlé, spontánní, ale přesto promyšlené. Moje žena nesměla mít čas přemýšlet. Vzala jsem ho do ruky. Své tělo s pohybem podobným skoku jsem posunula níže na posteli, a rázem jsem měla penis na úrovni mé hlavy. Na nic jsem nečekala, a i když představa penisu v puse byla ještě pořád lehce cizí a děsivá, vrazila jsem si ho co nejrychleji, co to šlo, do úst. Jazykem jsem ještě přejela žalud tak, abych co nejvíce zasáhla žilku. Pak už jsem jen hlavou musela vykonávat rytmus přesně stejný jako předtím pánví. Rukou, kterou jsem si penis přidržovala,jsem mu pomáhalamasturbovat,ale zároveň mi sloužila jako jakýsi senzor.Poslední varování, že výstřikje na cestě. Moje žena byla tak vzrušená a připravená, že už se nezmohla na nic než jen sténat. Moje technika byla kombinací odhodlání a analýzy vlastních pocitů z minulosti. Věděla jsem co dokáže jazyk na žaludu. Věděla jsem, jak správě nasát, aby proud vzduchu odhalený žalud stimuloval a věděla jsem, že čím hlouběji v krku tu kládu mám,tím těsněji a plněji bude reagovat,a přesně to jsem potřebovala. Její mysl byla ztracená z práce mé ruky a úst a má druhá ruka měla volné pole působnosti. Zatím co se má první ruka pohybovala kůží penisu a má ústa a jazyk dělala úplná kouzla na jejím penisu, druhá ruka nahmatala sponu na řemenu,který měla má ještě chvíli žena na bocích. Ve chvíli,kdy její boky začaly rytmus mého kouření podporovat, jsem přitáhla pásek v přezce, abych uvolnila zádržný kolíček. V rukou jsem pásek držela a připravila si vše na poslední akt mého plánu. A pak to přišlo. Cítila jsem její okraj. Rychlost její pánve se snažila zvýšit a penis v mé ruce a ústech se nezvykle zpevnil. Bylo to jak zatažení nějaké pušky,co se chystá vystřelit. V tu chvíli jsem rukou na jejím popruhu zatáhla za pásek. Vytáhla jsem penis z úst a strhla celý ten popruh z těla. Popruh hladce vyklouzl z jejího penisu s takovou rychlostí, že moje žena ani nestihla nic zpozorovat. Jakmile byl popruh pryč, Odhodila jsem popruh a oběma rukama chytla manželky zadek. Rychlostí blížící se odpalu golfového míčku jsem zasunula její penis tak hluboko, jak jen to šlo a rukama si přitáhla její zadek ještě víc,aby každý milimetr jejího obřího penisu byl v mých ústech a krku. Dávivý reflex jsem silou vůle potlačila a cítila, jak mi její penis dráždí kořen jazyka, a ještě pokračuje dále kamsi hluboko do krku. Znovu jsem si připadala,jako bych opět měla ohryzek.Jen tentokrát ten ohryzek šel od hlavy dolů, a navíc ve mě začal pulzovat. Trhla jsem hlavou vzad tak prudce, až mi celý penis vyjel z úst, zatímcovýstřely jehosemene nechávaly své kapky v ústech, na rtech a pak létaly na můj obličej dokonce i na vlasy, a nakonec i prsa a tělo. Moje žena si nejprve vůbec neuvědomila, co se právě stalo. Až, když po několika sekundách odezněl její mužský orgasmus,jí došlo, že pásek již není na jejím těle. Pohlédla dolů a vystřelila na mě pohled. Nebyl to pohled zoufalství,spíše překvapení. Její hluboké oči,které vedly přímo do její duše prozrazovaly pravdu. Žádné výčitky, žádný hněv jen prosté. „Nevěřím, že tvá odvaha to dokázala“. Nestihla jsem však nic říct ani udělat, než moji ženu zkroutila bolest. Podle toho, že se chytila za břicho, začala ta bolest tam. V tu chvíli jsem věděla, co přesně prožívá. Jako bych cítila, jak jí jehličky prostupují kůží,jak neznámé nitky prochází jejím tělem jako síť. Pozorovala jsem její sice hotový, ale neúplný penis, který předtím přirostl v místě klitorisu, jak se nad její ještě funkční dírkou více usazuje. Hned poté jsem si všimla, jak se jí kundička začíná zavírat. Vypadalo to jako by se jí zacelovala jizva. V poslední chvíli před zavřením se vysunuly dvě bulky pod penisem a změnily se ve varlata. Rozpoznala jsem chvíli, kdy jí chapadla nitek prošla míchou. Zkroutila se vzad a zase se zpět. Netrvalo dlouho a celé to bolestivé sevření povolilo. Nejprve se její tělo uvolnilo,pak zvedla hlavu a podívala se mým směrem.Neřekla nic a její oči byly prázdné. Vstala z postele a postavila se proti mně. Stála tam krásná žena, jen penis v jejím rozkroku neseděl, ale mě se v tu chvíli tak strašně moc líbila. "Tak holčičko, absolutně nechápu,proč jsi chtěla vyměnit mužství za to být holkou, ale jestli chceš abych ti někdy odpustila tuhle zradu, co jsi právě provedla,budeš se muset nejen dnes v noci opravdu snažit. Teď se jdu osprchovat a ty tu počkej." I když tahle věta zněla něžným altem mě ženy,bylo by všem posluchačům jasné, že její ženství je pryč. Už z ní mluví jen muž. Pozorovala jsem, jak odchází do sprchy. Čekala jsem dlouho. Prvních pár minut jsem si jen tak hrála.Občas jsem si prsty přejela po štěrbině, občas si pomačkala poprsí, ale celkově jsem měla dlouhou chvíli. Pořád zašpiněna spermatem jsem seděla na posteli a nudila se. Když moje žena pořád apořád nešla, nemohla jsem to už vydržet a vydala se za ní. Otevřením dveří koupelny jsem pochopila, proč se má žena tak dlouho dnes sprchuje. Moje žena ležela zkroucená ve sprchovém koutě na chladné zemi. Voda,ať už nechtěně nebo zcela úmyslně,byla tak ledová, že ochlazovala i vzduch kolem.Nicméně to by se dalo určitě nějak logicky vysvětlit. Mnohem divnější bylo zjištění, že se voda někam ztrácela. Ačkoliv byla sprcha puštěna na svůj maximální průtok, nebylo ani kapky, která by nakonec dotekla do odpadu. Každá kapka, která se jen dotkla toho bezvládného těla na zemi, se přímo vpila kůží a zmizela kdesi v těle. Dokonce i pramínky, které měly to štěstí stéct ze stěny sprchového koutu na zem a mohly se krásně tělu vyhnout, nějaká tajemná síla přitáhla, a i ony nakonec skončily vpité do těla mé ženy. Krásné tělo mé ženy bylo ta tam. Dobrá polovina tělesných znaků již vykazovala mužství. Odhadovala jsem, že je zrovna někde v polovině přeměny.Už neměla ta krásná velká ženská prsa, ale jen obyčejný mužský tvar. Tělo se jí zvětšilo, ale přesto její obličej a boky pořád prozrazovaly jistou ženskost. Chápala jsem, že tady nemám co dělat. Zavřela jsem dveře sprchového koutu a posadila se na pračku. Hlavou se mi začaly honit myšlenky. Chápala jsem, že když moje přebytečná hmota musela z těla ven, jí se do těla musí nějak dostat. Inu jsme ze 70% voda. Tato myšlenka ve mě vyvolala sounáležitost s jejím osudem. Taky mi došlo, že mám vlasy od spermatu, což mě naštvalo,protože to dá prací umýt a teď mám zaschlý náklad mé manželky ve vlasech. Vrátila jsem se v myšlenkách k rozbalení balíčku a zrychleně si prošla to, co jsem dnes zažila.Myšlenky a pocity se mísily a střídaly. Z šílené rotace emocí, myšlenek a hormonálních rozkyvů, které jsem dodnes neznala, mě vytrhl zvuk dveří sprchy. Zvedla jsem hlavu a uviděla tu horu svalů. Moje teď už bývalá žena tam stála. Měla, tedy měl tak 185 cm odhadem 90 kg, ale vše ve svalech. Vlasy měl havraní a rovné a chlupy prorostlé nohy samý sval a penis, co mu vysel mezi nohama, působil tak obrovský. Nemívala jsem malý penis, ale tohle možná 30 cm dlouhé dělo zahanbovalo každého muže v Evropě. Už jen ten pohled na rozkrok ve mě vyvolával nával chtíče a moje vagína začala zase téct pod touhou být naplněná. "Připravena na svůj trest?" pronesl. Seskočila jsem z pračky. Přisunula jsem se k němu a vášnivě ho začala líbat. Těžko by mohl čekat můj další rafinovaný krok. Místo milostné akce jsem ho v nestřežený okamžik vystrčila ze dveří koupelny. „Nebudu tě šukat,dokud mám tvoje semeno ve svých vlasech ty prase,“ zakřičela jsem z koupelny směrem kněmu, zavřela za sebou dveře, ale nezamkla jsem je. Nechtěla jsem. Byla to první má inscenace „paní domácí se musí dobývat.“ Pak jsem si sundala všechny části svého spodního prádla a vstoupila do sprchy.Pustila jsem si vodu, kterou bych ještě včera nazvala „teplota lávy.“ Voda mi začala stékat mezi prsa po nohách a do mezinoží. Vzala jsem si šampon a začala jsem si umývat vlasy. Když jsem si o několik minut později mýdlem omývala obličej, dveře koupelny se konečně otevřely. Bylo mi jasné, co se chystá a už od první chvíle této sprchy jsem se na to tak strašně moc těšila. Tak moc už jsem ho chtěla. Tak moc už jsem chtěla dnešní večer zakončit, a tak moc jsem chtěla,aby to bylo ve sprše. Chtěla jsem,aby si mě vzal tady. Aby mě přirazil ke zdi, zatímco nás bude déšť teplé vody sprchy smáčet. Otočila jsem se čelem ke dveřím a udělala krok vzad. Přesně tak, aby se jen konečný hrbolek mého zadečku tak tak dotkl ledových kachlíků naší sprchy. Dveře sprchy se odsunuly a vstoupil on. "Už se mi nechce čekat," prohlásil. Přistoupil ke mně. Jeho noha, kterou strčil mezi ty mé, jemně ale přesto rozhodně roztáhla obě moje nohy. Jeho levá ruka pevně stiskla mé stehno, které pak silou přitáhl ke svému boku tak mocně, až celé mé tělo přistálo na jeho hrudi. Moje bradavky se vztyčily tak rychle a včas, aby mohly přesně ve chvíli dopadu vyslat elektrizující signál do mého mozku a vyvolat tiché vzdechnutí. Tichý vdech prakticky okamžitě nahradilo silné „aha“, které doprovodilo celkové prohnutí mého těla. To můj muž do mě vstoupil s plnou parádou. Ani na vteřinu neváhal. Byl rozhodnut dnes použít svojí nově nabytou sílu. Jeho ruce popadly můj zadek a, jako bych nevážila ani 2 kila, mě nadzvedly do vzduchu. Moje střední ucho rozpoznalo hrozící ztrátu stability a tělo instinktivně použilo všech prostředků k získání rovnováhy. Moje ruce se ihned chytily za jeho krkem. Moje nohy obtočily jeho boky a já ztratila jakékoliv právo na řízení dnešního sexu. Horko mě polévalo jak z jeho zvedání a opětovného narážení na jeho chloubu, tak z vody, která stékala po jeho hrudi a po mé šíji. Jeho přírazy začaly pomalu.Každý zásun jeho obří klobásy ve mě vyvolal extázi, zatímco mé tělo se jen bezmezně vší silou drželo jeho krku a boků. Moje explozivní extáze po každém pohybu nutily vzduch z těla unikat ústy, které ho automaticky měnily ve slova „o bože, ano, ano, nepřestávej.“ Každý hluboký zásun naplnil snad každou mezírkuv mé vagíně.Mé stydké pysky pevně objímaly jeho penis, jako by se ho ani za nic na světě nechtěly vzdát. Zatímco se moje mysl stále více a více ztrácela v nepopsatelné blaženosti, z úst mi nezávisle na čemkoliv vycházela další a další milostná slůvka. Slušná i taková, která bych za normálních okolností nevyslovila ani o samotě. On pomalu, ale jistě zrychloval. Moje prsa jezdila v rytmu jeho zvedání a narážení po jeho hrudi. Jeho oči plné chtíče mě sledovaly a uši poslouchaly každý můj vzdech. Už jsem ztrácela sílu. Tělem mi projížděly zásahy a nutily mé boky a tělo se kroutit, zatímco nás začínala halit pára z horké vody, co nám jako řekla stékala po našich tělech. Jeho rytmus dál a dál zrychloval, já už nemohla víc. Moje ruce se silněji ovinuly kolem jeho krku. Volné prsty s dlouhými nehty se zaryly do jeho lopatek. Má hlava se zvedla a nával všech smyslových míst v celém těle explodoval. Nejprve tak silně, až jsem nebyla schopna ničeho. Dokonce ani výkřik, který má ústa v tu chvíli toužily vyslat, nevyšel. V nárazech přicházela další a další vlna. Sice menší a menší, ale další a další. Při každé z nich se mé svaly stáhly a povolily. Zatímco mnou projížděl další a další důkaz, že ženský orgasmusje prostě lepší,on na mně nehleděl a dál a dál zrychloval. Pak i on náhle přestal. Zastavil mé tělo plně naražené na jeho kládu a zíral na mě. Cílila jsem ve své kundičce každé napnutí a smrštění jeho penisu a s každým jeho pumpnutím jsem cítila, jak mě naplňuje víc a víc. Orgasmus odezněl a moje tělo teď plnily nové, zcela jiné pocity. Jako bych najednou vyhrála miliardu. Moje tělo plnil pocit štěstí. Pohlédla jsem mu do očí, a i když to byl chlap jak hora a oči už dávno neměl tak korálkové jako mívala dříve, pořád jsem tam v těch očích viděla tu ženu, co jsem milovala. Motýlci v břichu se rozlévali a pocit štěstí a jistého přilnutí k němu sílil. Věděla jsem, že ženy mají po sexujiné pocity.Znala jsem to z vnější strany, ale teď jsem ty pocity prožívala. Štěstí, bláznivou zamilovanost a připoutání k osobě co miluji.A ještě něčeho jsem si všimla,když jsem mu tak hluboce hleděla do jeho teď hnědých očí. Viděla jsem to, co jsem zase moc dobře znala já, neboť ještě minulý týden to byly mé pocity po konci divoké noci. Jeho oči naplňovala spokojenost, uvolnění a pocit klidu. Když mě spustil ze sebe dolů a já nás oba osprchovala a očistila, chtěla jsem s ním prožívat ty krásné chvíle mého štěstí, ale chápala jsem, co je třeba udělat. Za 15 min můj muž spal. Jeho dech se zklidnil a já zamilovaná ležela hlavou na jeho hrudi a poslouchala jeho dech a tlukot srdce. Ráno můj muž odešel zařídit naši novou identitu. Musela jsem o tom,co se nám včera stalo, zjistit více. Bylo již pozdní odpoledne, když jsem se zoufalá nabourala na mail vedený na jméno ženy, která včera přestala existovat,takže to vlastně nebylo porušení soukromí. Našla jsem informaci o objednávce. Podivnou adresu, telefon i platbu. Dlouho jsem váhala,ale pak jsem to podivné číslo vytočila. Telefon nevydal ani jeden zvuk vyzvánění a ozvalo se: „Dobrý den Karolíno“ Šok z tak rychlé reakce a znalosti mého jména ve mně okamžitě probudil strach a připravil mě o hlas. To však ženě na druhém konci hovoru nebránilo pokračovat. Během celého rozhovoru mi bylo vysvětleno, že ať moje žena plánovala cokoliv, paruku neměla pro svého známého. Protože nikoho takového nemá. Paruka funguje jen na muže, co celým svým vnitřním já touží být ženou. Stejně tak i dildo a popruh by mě nemohly změnit zpět,ani kdyby moje žena sebevíc chtěla. I když pocit fungujícího penisu dildo umožňuje, skutečnou proměnu v muže umožňuje jen ženám, jejichž srdce a mozek touží být mužem.A i když popruh skutečně bránil této přeměně, kdyby to má žena nechtěla skutečně hluboce, po sundání popruhu by se nikdy neproměnila v muže. Položila jsem telefon a začala o tom všem přemýšlet. I když jsem chápala, že včerejší řeči o paruce pro známého a o dildu jako pojistka byla lež, pořád jsem nechápala, co žena plánovala. O to míň při vzpomínce na včerejší události. Přísahala bych, že celý včerejšek byl dílem mého chtíče a žena že spadla do mé pasti. Teď to vypadalo, že jsem to byla já, kdo spadl do pasti mé ženy. Když se má bývalá žena, teď už můj muž vrátil domů, už ve dveřích oznamoval, že teď jsme Karolína a Jan Pokorní. Přijala jsem tuhle zprávu bez povšimnutí a bez čekání jsem spustila své výtky já. Když jsem se svým monologem skončila, nezbývalo mu nic jiného než vyjít s pravdou ven. Náš vztah byl sice velmi partnerský a on byl jako žena spokojený ve vztahu, ale sexuální život neměl žádnou šťávu. I když jsem se jako muž snažila, nebylo to nic platné. Skrytá touha být mužem jí nedovolovala prožívat sex jako žena naplno. Když si pak ještě jako žena začala všímat toho, že jí najednou nové punčochy zmizely i s krabičkou,aby se o pár dní objevily v prádle, chytla podezření. Jednoho dne pak prolezla můj počítač a objevila komiksy o změně pohlaví. Zjistila od sestry, že jsem potajnu nosil její oblečení a vše jí došlo. Ten den se jí objevil v prohlížeči ten tajemný obchod. Tam našla řešení našeho problému a objednala si ty kouzelné věci. Původně mělanásledující plán.Vzala by si ono sexuálně motivující prádlo a donutila by mě k sexu. Věděla, že po něm bývám unavená a brzy bych usnula hlubokým klidným spánkem. Pak by využila tohoto spánku a nasadila by mi paruku. Pokud by mě paruka přeměnila, byl by to signál, že její dohady byly správné. V takovém případě by si nasadila dildo a přeměnila by se také. Ránoby pak hrála hru, že o ničem neví a tvrdila by, že to byl zásah neznámé síly.Pokud by mě paruka nepřeměnila, vše by zase následujícího dne zklamaná vrátila zpět.Kdyby jí plán vyšel,nikdy bych se ať už jako muž tak jako žena nedozvěděl o jejím plánu. Jenže když mě pak uviděla už přeměněnou, naštvala se a dostala strach, že vše selhalo. Proto hrála to divadlo s pojistkou a s kamarádem. Jen nečekala je, že já budu tak dychtivá po tom zůstat v těle ženy, že jí klidně bez skrupulí nechám proměnit v muže. Když jsem tak učinila, její překvapení vyvrcholilo dříve než štěstí z toho, co jsem jí provedla. Poslouchala jsem ten plán a směsice pocitů lásky, pochopení a štěstí zase sílila. Když dokončil své povídaní, vstala jsem,došla ke svému již oficiálnímu muži vášnivě a hluboce jej políbila a pak ho za ruku odtáhla do pokoje, kde jsem ho postrčila do křesla. Než se nadál cokoliv říct, rozepnula jsem mu kalhoty a z trenek vytáhla jeho nyní pro mě nádherný a velký penis. Byla to odměna za jeho pošetilý plán. Možná chtěl něco říci,ale než mohl,už jsem zase přemáhala svůj dávivý reflex. V pravidelných rytmech jsem jeho penis strkala hluboko do svého krku a zase ven z úst a se správnou prací s jazykem a rty pokaždé, kdy se jeho žalud objevil vedle nich,a se správným saním a následným pohlcením hluboko do svého krku jsem ho přivedla až na vrchol a pak za něj., Když jeho penis pulzoval, chytala jsem do úst každý jeho výstřik a následně to vše hrdě polykala. Chvilku jsem mu záviděla. Tenhle chlap se nemusel ani snažit a dostal soulož a kouření od té nejhezčí rusovlásky,co kdy svět viděl.Ale ne,nezáviděla jsem mu to dlouho. Byla to jen myšlenka, co rychleji odešla, než přišla.Avíte proč? Protože já jsem ta rudovláska a upřímně není toho moc, co by bylo lepší. P.S:. Je tomu již rok a půl,co nás kouzelné předměty přeměnily. Můj muž zjistil už v den,kdy si věci objednal, že existuje ministerstvo kouzel (jak z Harryho Pottera). Nicméně toto ministerstvo má spíš úkol tutlat a likvidovat důkazy o kouzlech a magických předmětech. Bylo to to ministerstvo, které nám zajistilo změnu jmen a veškeré dokumentace o nás. Dokonce nám dali práci. Já teď dělám na technickém, můj muž v ekonomickém. Je to víc než skvělé. Nikdy jsem neviděla tolik sexy techniček a inženýrek jako u nás v oddělení. Je to super život v dámském kolektivu pracovat na technických inovacích. Nicméně se teď trochu bojím.Není snad měsíc,aby nějaká z nás nešla na mateřskou. A co hůř, už čtrnáct dní mě nenavštívila teta Irma. Takže dnes po práci jdu do lékárny pro těhotenský test. Nakonec přeci jen můj muž bude na rodičovské, protože v magicky změněné domácnosti vydělávají zpravidla více ženy než muži. Aspoň někde je spravedlnost.Paruka Měl jsem zrovna volný den, když zazvonil kurýr. Byl to balíček pro moji ženu. Neměl jsem ve zvyku její balíčky otvírat. Byla to její věc a nikdy mě to ani nezajímalo a pokud přeci jen ano, prostě jsem se zeptal, když přišla domů. Nicméně jak den plynul, pokaždé když jsem byl blízko toho balíčku, ve mě rostla zvědavost. Nakonec zvědavost vyhrála nad rozumem a já balíček otevřel. Byl to pro mě šok. Jakmile jsem toho otevřel,koukal na mě gumový robertek. Žena si objednala nějaké věci ze sex shopu. Byl jsem lehce uražen. Pokud jí nestačím v posteli já, proč orgasmus předstírala a teď si kupuje erotické pomůcky. Měl jsem vždy pocit, že máme otevřenou komunikaci. Moje mužské ego ve mě způsobovalo zlobu, ale zvědavost pořád vyhrávala a já se v balíčku začal přehrabovat. Nakonec jsem z balíku vše vyndal na stůl. Krom dilda balíček obsahoval také sadu červeného sexy prádla, která se skládala z krajkového korzetu, tanga kalhotek, podvazkového pásu a síťovaných punčoch. K tomu evidentně přikoupila i červené střevíce a pak paruku. Dlouhé rudě červené vlasy stočené do tenké síťky mě fascinovaly asi nejvíc. Tak moc, že jsem sice viděl a držel poslední věc, ale zcela jsem ji odignoroval. Byl to postroj do rozkroku s látkovým trojúhelníkem, ve kterém byla díra na ono dildo. Byla to prostě ta věc, co si ženy dají na rozkrok, když chtějí penetrovat jinou osobu. Nevěděl jsem,proč si žena pořídila tyhle věci, ale uspokojoval jsem se myšlenkou, že sada prádla je pro ni na naše večerní hrádky. Přesto nebo právě proto se mi do mysli pořád kradla červená paruka. I když jsem se snažil hrát hry na počítači, opravoval rozbitou zásuvku, pořád se mi do hlavy vkrádala myšlenka, že tam leží ta zvláštní věc a ať tam jdu a prohlídnu si tu paruku. Stejně jako před tím jsem chodil kolem stolu, na kterém pořád ležely vyskládané věci z krabice. A pokaždé, když jsem pohled stočil na chuchvalec paruky, objevovala se mi v představách žena s červenými vlasy. Byla to pro mě neznámá žena. Snažil jsem se jí vždy silou mysli přeměnit na představu mé ženy v této paruce, ale nikdy to nevydrželo dlouho. Nakonec jsem myšlenkám podlehl a paruku rozbalil z ochraně síťky. Její vlasy jsem rozčesal rukou a paruku si pozorně prohlédl. Vlasy působily uměle a nevypadaly nikterak zvláštně. Dokonce na omak byly drsné, a ne tak příjemné jako vlasy pravé. Přistoupil jsem k zrcadlu na chodbě a paruku nadzvedl nad svojí vlastní hlavu. Neměl jsem v úmyslu si ji nasadit,jen jsem chtěl vidět, jak asi bude paruka na ženině hlavě vypadat. V tu chvíli se ale vše změnilo. Extrémní síla začala tlačit na mé ruce směrem dolů. Byla tak extrémní, že jsem měl problém paruku držet. Snažil jsem se jí zahodit, ale pramínky vlasů té paruky se mi omotaly kolem rukou a začaly silou moje ruce svírat a držet, zatím co vrch paruky táhl dál dolů. Byla to síla, kterou nešlo přemoci. Takže aniž bych to chtěl,se mi paruka usadila na hlavě. Její vlasy pak ještě jako chapadla pomohly usadit celý ten podklad se zapínáním na hlavě tak dokonale a správně, jako bych se o to snažil já sám. Tu skutečnost jsem si nestihl ani uvědomit jak krátký okamžitě mezi nasazením paruky a následným aktem Tisíce možná miliony jehliček mi probodly kůži na hlavě. Cítil jsem, jak se jehličky zastavily o moji lebku. Cítil jsem, jak se pichlavá pronikavá bolest jehliček roztahuje po celém povrchu kůže a jak mi podklad paruky srůstá s hlavou, jak mi paruka vytahuje mé vlastní vlasy skrz podklad načež se sám podklad začíná propíjet do mé kůže. Při pohledu do zrcadla v těch vteřinách, kdy bolest byla snesitelná, jsem viděl, jak ty mé vlasy mění barvu a prodlužují se. Zatím co z umělých vlasů se stávají skutečné až nakonec nebylo možné rozeznat moje od těch co byly na paruce. Když bylo vše hotovo, jehličky přestaly bodat. Vlasy, které doteď držely mé ruce, abych jimi nemohl hýbat, povolily. Ihned jsem chytil svoji hlavu a snažil se najít paruku, abych si ji strhnul z hlavy. Popadl jsem pramen rudých vlasů a zatáhl za něj. Bolest prozradila, že to jsou moje vlastní vlasy a že paruka přestala existovat a stala se moji vlastní součástí. Zaklel jsem a vyrazil jsem pro strojek na vlasy, měl jsem v plánu co nejrychleji se té rudé šílenosti zbavit aspoň strojkem, ale udělal jsem sotva krok směrem do koupelny, když nová intenzivní bolest projela mim tělem. Určitě víte, jaké je to, když se bouchnete do brňavky. Tak přesně tahle bolest mnou projela,ale mnohem, mnohem intenzivnější a celým tělem. Spadl jsem na zem a schoulil se do klubíčka. Bolest nepovolovala a já cítil, jak mi vnitřkem těla roste něco neznámého, nezvanéhoa cizího. Začalo to od hlavy přímo tam,kde mě předtím cosi probodlo kůži a postupně z těch míst jako řeka prostupovaly mým tělem a až narazily na místo svého určení, rozpojily se do čím dál drobnějších ramen, aby se jako vnitrozemská delta v parném létě vsákly do každé části mého vyprahlého těla.. Pronikaly mi do obličejových svalů, uší.Cítil jsem bolest, když našly oči a prostoupily jimi. Cítil jsem, jak prostupují mým jazykem,i to,jak jehličky zasahují moje orgány, jak se protahují do nohou a rukou, jak mi v rozkroku prolézají do varlat a údu, jak mi prolézají měkkými částmi hlavy,kudy vede cesta k mozku, zatím co další prameny této sítě našly celou moji páteř, jak jí obtáčejí, jak pronikají dovnitř. Když tato síť zasáhla míchu, zlomil jsem se vzad. Cítil jsem, jak se spojují smíchou a rozlévají se nahoru a dolu po celém jejím obvodu. jJak ty, co proudí nahoru k mozku, se spojují s těmi, co proudí od mozku dolů. Necítil jsem, jak mi prolézají mozkem, ale v šíleném svíjení se bolestí jsem si dokázal představit, jak můj mozek obepínají, jak propíchávají šedou kůru mozkovou a jak se rozlézají v mém mozku a pak, když má mysl viděla jako živý obraz, jak moje celá nervová soustava je těmi cizími chapadly prorostlá, náhle nastal klid. Z čista jasna vše přestalo. Vstal jsem ze země a otočil se zpět k zrcadlu. Z nepochopitelného důvodu jsem byl zklamán, když jsem uviděl zase jen sám sebe jen s červenými dlouhými vlasy. Vlasy byly skvělé, ale tělo se mi nelíbilo. Bylo odporně mužské, pod oblečením chlupaté a penis stále zůstával na mém těle. Jen ta představa mně přišla nechutná. Nechápal jsem, proč tak náhle o sobě uvažuji a při myšlence na to, jak mi prolézá ta zatracená paruka míchou, jsem dostal obavu. Jenže každá obava z té skutečnosti byla prakticky okamžitě potlačena, a naopak se moje mysl začala soustředit na mé nové vlasy. Nejprve jsem se prsty vlasů dotkl. Byli jemné, hladké a příjemné a barva uhrančivá. Zkusil jsem prsty zabořit mezi vlasy a pomalu pohybem dolů si je pročísnout. Asi v půlce pohybu se mi prsty zasekly. Po šíleném tanci na podleze naší chodby jsem svým vlasům způsobil značné rozcuchání a zacuchání. Věděl jsem, že moje žena má v ložnici stolek se zrcadlem a vším co žena potřebuje na úpravu svého vzhledu. Vyrazil jsem proto do ložnice. Tam jsem si sedl k jejímu stolu a začal se jejím kartáčem kartáčovat. Když jsem byl se svojí prací hotový,měl jsem teď vlasy krásné rovné na konci lehce zvlněné, délku měly asi tak po lopatky a jejich sytě rudá barva zářila podivně vzrušující sexualitou. Když jsem se konečně vynadíval na své nádherné vlasy, snažil jsem se potlačit pohledy na příliš mužské rysy obličeje a podivnou kombinaci hustého černého obočí, co působilo nepatřičně v kombinaci se sytě rudými vlasy. Vstal jsem. V tu chvíli jsem ještě nevěděl proč,ale z nějakého podvědomého důvodu, zcela mimo mé vědomé myšlenky,jsem došel k posteli a posadil se na ní. Na posteli se mi moje vědomá část aktivovala. Sledoval jsem proud myšlenek, který začal přemýšlet, kde se vzala má nově nabitá malicherná starost o mé vlasy a sledoval jsem, jak logika tento krok jasně spojila s oněmi cizími proudy nitek v mém těle a má mysl mě logikou vedla k paruce. Jasně jsem si představoval, jak mým tělem se proplétají rudě syté vlasy. Které jako nervová soustava pronikají do každého mého kousku těla. Jak tyto cizí rudě syté nervy mohou pohnout mojí rukou. Vložit mi do hlavy myšlenku. Udělat ze mě zombií plnící jejich příkazy.Přesto že se parazitovi dařilo téměř vygumovat mé obavy mé vědomí si stále zcela zřetelně uvědomovalo co všechno za rizika představuje cizí neznámý organizmus v mém těle, jsem si byl naprosto jistý, že uvažuji, jednám a chovám se naprosto svobodně, že každá má myšlenka je má a možná právě i protože jsem si uvědomoval, že strach a obava je ve mně uměle potlačována,jsem cítil, že onen parazit není mým nepřítelem. Pamatoval jsem si vše i boj s neznámou silou paruky, ale teď už mi to nevadilo. Jako by mi ta vlákna v mozku otevřela nové myšlenky,odemklanějakou komoru skrytého přání, kterou jsem v sobě dlouhá léta dusil. Ale kdo ví, třeba to nebylo přání mé, ale té neznámé síly? Pochybnost o pravosti své touhy jsem stejně rychle, jak se objevila,utnul. Byla to touha určitě má.Paměť mi sloužila dobře a já si moc dobře vzpomínal, že tahle touha je celoživotní.Jediné, co tento symbiotický organismusnebo co to bylo, způsobil, bylo potlačení strachu z této myšlenky.Paruka vnikla do mé hlavy, našla mé jediné pravé hluboké přání a zničila všechny ty bariéry strachu, popírání, umlčování, které toto přání střežily hluboko v mé mysli před zraky vnějšího světa. Když jsem si tohle uvědomil a přijmul svojí hlubokou touhu za jedinou věc, pro kterou chci žít, v tu stejnou chvíli mi projela tělem nová silná pálivá bolest. To symbiotické spojení paruky a mého těla vědělo, co přijde, co musí přijít. Proto mé tělo přemístilo na nejbezpečnější místo v domě, kde jsem mohl extrémní sérii bolestí a změn prožíta neriskovat zranění. Tentokrát to začalo,jako kdyby vám celá nervová soustava vevnitř vzplála. Cítil jsem tu šílenou cizí síť, co prostupovala tělem a celá hořela.Připadal jsem si,jako by mi do těla někdo narval kilometry doběla rozžhaveného drátu a chtěl mě spálit zevnitř. Všechny moje svaly se roztahovaly a stahovaly, jako kdyby hledaly to jediné místo, kde to šílené pálení zmizí. Celé tělo se bolestí převalovalo tam a zase zpět. Kroutil jsem se do klubíčka a pak se zase rovnal.Prudký nárůst tepla způsobil, že jsem se zlomil v zádech a na poseli vykouzlil ukázkový gymnastický most.Pak jsem se zase stočil do klubíčka. Cítil jsem, jak mi praskají kosti, jak mi hoří kůže a mění se v jinou. Moje svaly se v horku sítě vypařovaly. Cítil jsem jak svaly, které zmizely se jako tekutina přesouvají na moji hruď. Co jinde chybělo, se přesunulo, aby mi rostlaprsa. Začaly se mi měnit i bradavky.Moje lebka praskla,odlomené kosti v celém těle se v žáru měnily v tekutinu a tam kde vznikla mezera,se zbylé kosti spojovaly a zase srůstaly. Celý proces měnilmé tělo a obličej.Oslepl jsem,jak mi tekutina v očích začala vřít a já věděl, že barva mé oční duhovky se mění a můj barvocit sílí. Nevěděl jsem proč to vím, ale cítil jsem to. Cítil jsem i to, jak mi hoří Adamovo jablko v krku a jak se mění v tekutinu, kterou musím chtě nechtě bolestně polykat. A do toho všeho mi penis tvrdnul a rostl. Pramínky neznámých nervů prorostlé mým penisem a varlaty začaly s pálením vibrovat, a já pln bolesti a vzrušení už nevydržel. Můj penis provedl největší semennou explozi spermatu do ještě nasazených kalhot a trenek. Pulzoval, škubal a znova a znova pouštěl další a další várku. Kalhoty už byly celé proteklé, a i když nebylo možné mít ve varlatech takové množství té bíle tekutiny, pořád to pokračovalo. Nejprve jsem to pro samou bolest nevnímal, ale jak bolest ustupovala, došlo mi, co dole cítím.S každým výstřikem je moje kdysi mohutná chlouba menší a menší., Moje varlata mi neznáma síla vtahuje do těla a s novým a novým záškubem a výstřikem nového semene mám čím dál tím víc prostoru v rozkroku. Pálivý pocit ustal a už jen proud spermatu pokračoval a s každým záškubem mého penisu vypustil s pocitem orgasmu další a další deci spermatu. Ještě jsem stihnul odtáhnout kalhoty, abych viděl svůj rozkrok. Prožíval jsem svůj poslední orgasmus jako muž. Poslední záškuby teď už asi 3 mm dlouhého velmi tenkého penisu. Poté se penis už jenstáhnul do těla a tam, kde býval penis, byl teď téměř dokonalý klitoris. Jen malá dírka močové trubice ho hyzdila. Dírka močové trubice se však začalaměnit. Roztahovala se na délku směrem k análnímu otvoru a prohlubovala se. Vyrůstaly mi stydké pysky. Tvaroval se vchod do pochvy, a nakonec i pochva. Kolem rozřízlého klitorisu se začínaly objevovat růžolící malé stydké pysky a do toho se pod tím tvořila nová močová trubice. Než jsem se nadál, klitoris opět srostl v celek do původního tvaru jen bez teď už zbytečné dírky. Naposledy mnou projela extázi vyvolávající vlna elektrických impulzů od konečků prstů až k hlavě. Po zádech mi přejedla husina a byl konec. Nemusela jsem k zrcadlu,abych chápala, co se stalo. Nemusela jsem se v zrcadle zkoumat,abych věděla, že teď jsem ženou. V posledních vteřinách jsem viděla a plně cítila proces změny. Vím, co pocit mokrých kalhot a prázdného prostoru v rozkroku znamená.,Sundala jsem si tričko, které stejně jako kalhoty a postel byly zasaženy obrovskou dávku bílé tekutiny a nepříjemně se na mě lepily. Viděla jsem svá nádherně tvarovaná prsa. Byly sice menší, než bych si teď přála, ale byly nádherně tvarované. Měla krásný tvar slz, byla pevná s jemnou a hladkou kůži. Dva knoflíčky stále ještě vzrušením vztyčené vpřed s malými jemně tmavými dvorci jako by říkaly „holka se na dotek prstů a jsme připravené, až jednou bude třeba kojit.“ Mé dlouhé rudé vlasy se během finální proměny opět rozcuchaly a částečně mi omezovaly výhled. Pohled do pokoje snadno prozradil, že moje oči jsou teď citlivější na barvu. Vidím sice pořád téměř stejně, ale rozdíl mezi odstínem potahu na křesle a polštářem na něm položeným vnímám mnohem více než dřív. Je mi i větší zima a cítím mnohem intenzivněji lepkavý pocit na mých jemných hladkých nohách a na těle. Ta mnohalitrová povodeň, co mi způsobil můj penis na rozloučenou,byla spíše jeho pomsta za to, že se ho celý život chci zbavit. Ano byl to můj sen. To bylo to, co paruka našla v mé hlavě a připomněla mi, že tohle je mé jediné skutečné přání. Nevím, jak neživá věc může vůbec vnímat, ale nějak ta paruka,už když balík přišel, věděla, že tajně nosím punčocháče mé ženy, že si hladím její prádlo, abych aspoň rukou okusil ten materiál. Že si zkouším její kabáty, kde neriskuji, že se její menší oblečení roztáhne. Ta neživá věc země cítila, že jsem se v pubertě tajně oblékal do sestřiných věcí a chodil v nich, dokudsestra nepřišla z kroužku. Paruka už ve chvíli, kdy přišla, tak nějak lépe, než moje žena věděla, že když koukám z auta nebo v MHD po cizích ženách, že to není, protože by mě přitahoval, ale protože jim závidím to tělo, to oblečení,to že jsou ženou a vše co to obnáší. To všechno, i když nevím proč a jak, ta paruka věděla. A to vše mi teď dala. A za to všechno se mi ten kdysi velký zmetek mstil, když udělal takový nepořádek. Nicméně to byla spíše jen taková pohádková představa o myslícím penisu. Spíše logicky vzato to, pravda byla, že se všechna váha toho mužského těla, co byla navíc, musela někam ztratit a nemohla prostě jen zmizet bezezbytku. Takže všechno to semeno, které se nacházelo na mé posteli,na kalhotách, trenkách, tričku a na mém těle,byl zbytek mé mužské minulosti. Bylo třeba se ho navždy zbavit. Zničit moji minulost. Začala jsem tím, že jsem kalhoty, trenky, tričko, povlečení hodila do velkého černého odpadkového pytle. Pak jsem vlezla do sprchy a dobrou půlhodinu ze sebe smývala všechno, co jen šlo. Celé mé tělo dostalo krásnou pozornost. Každý záhyb mého těla byl nejprve mýdlem omyt, potom tělovým mlékem podruhé očištěn a pak bylo vše krásně potřeno regeneračním olejíčkem. Speciální dávku regenerace dostaly moje nádherné rudé vlasy, co mi tak pomohly. Milovala jsem je. Čím dál tím víc. Byla jsem jim tolik vděčná, a i když z paruky již definitivně nezbylo nic a ona přestala existovat. Já věděla, že je nyní mojí součástí, mým již neodkladným symbiontem. Mým nervovým systémem. Když jsem vyšla s ručníkem na hlavě a v županu mé drahé ženy, pohlédla jsem ještě do zrcadla. Měla jsem krásnou pravidelnou tvář, můj kdysi široký nos byl nyní jen roztomilým knoflíčkem. Pravda,měl špičku trochu nahoru, ale která žena s tak dokonalou postavou a tvarem obličeje by neměla nos nahoru. Co bylo ale hlavní, moje oči působily tak velké a pronikavé a jak jsem předpokládala, jejich barva se mi změnila. Měla jsem nyní tmavě zelené oči, které jakoby se k okraji stávaly světlejšími. Byly opravdu pronikavé. Těšila jsem se, až těmto nádherným očím dopřeji tu moc očních stínů a řas. Moje obočí bylo sice pořád husté, ale jeho barva teď dokreslovala přirozenost barvy vlasů a očí. Jako by našlo přesně ten správný odstín hnědé či červené, co spojovala mé oči a vlasy. Připadala jsem si jako znovuzrozená. Pak jsem vešla do pokoje a viděla ten nepořádek kolem postele. Netrvalo dlouho a já ještě v županu a s ručníkem na lhavě začala uklízet. Asi za hodinu byla práce hotová a já si znovu seděla do našeho křesla. Stále jsem byla v županu a s ručníkem na hlavě. Všimla jsem si, že se v mé mysli rozhostila jistá dávka uspokojení z úklidu, který jsem do té doby neznala. Pohlédla jsem skrz otevřené dveře do kuchyně, kde na stole pořád ležely ony věci z balíku. Sice jsem nejprve zahlédla ono dildo a napadlo mě, co každou ženu, na kterou ještě působí trochu toho posledního záchvěvu může, který postupně doznívá, ale než jsem se odhodlala k zasvěcení mého ženství, přejela jsem pohledem na sexy sadu červeného prádla. Vlastní dámské prádlo nemám, mohu si půjčit sice manželčino a věřím, že to bude úžasné, ale bude asi jedno, zda si vezmu její staré nebo tohle, které její ještě vlastně ani její není. Mé vlastní pánské na sebe, už nikdy nevezmu. Nechci. Až se všechno vyřeší, spálím nebo zničím všechno moje pánské oblečení jednou provždy. První, co jsem na sebe vzala, byla tanga. Jejich krásný malý saténový trojúhelníček mojí novou vagínu a krásným hladivě příjemným dotykem jí zakryje. Dotek na kůži je až vzrušující pro běžný pohyb. Naštěstí je můj klitoris schován stydkými pysky tak dobře, že krom kůže nemá co dráždit. Přesto ten prázdný pocit volna mezi nohami je tak psychicky uspokojující, že bych dnes mohla jen ležet a užívat si ho jen tak.Žádné hlazení nebo jiná ještě příjemnější sexuální činnost. Jen tak ležet, dávat si nožku přes nožku a stále si užívat to „nic“ co tam je. Co naopak ale dráždilo moje smysly víc, než satén vpředu, byl pruh látky hluboce se zarývající mezi půlky a dráždící mi kůži, anální otvor a kostrči, ale i tohle byl v tu chvíli pocit, kterého jsem si chtěla užít. Různě jsem se vrtěla, sedala a vstávala, chodila schválně s pohupující se prdelkou nyní kulatější a pevnější. Užívala si každého posunu látky a toho, jak se vpředu hladký samet dotýká mé kůže a místo nárazu do penisu nebo varlat nenalézá nic. Zatímco látka vzadu dráždí a trochu řeže méně ale přesto citlivá místa. Pak přišel na řadu korzet. Když košíčky korzetu obepnuly máprsa velikosti B, nadzvedly je výš,protože měly push-up efekt.Můj dekolt zazářil tak, že by nebylo muže, co by mi koukal do očí. Jak košíčky obestoupily mé poprsí jako by si prsa uvědomila: „Sbohem volný pocite,tohle je naše zlatá milovaná klec. V této a jí podobných klecích budeme odteď až na do smrti každý den. A volnost pohybu? Jen ve vzácných okamžicích.“ Možná ženy trpí, když je podprsenky svírají den co den, ale my, co chceme každou jednu ženskou věc ať už příjemnou nebo nepříjemnou, tohle naopak milujeme.(pozn. Jsem teď asi jedna z mála žen, co si užívá i menstruaci.Bolí to,mění se mi nálady,je to opruz, ale vždy, když přijde, je každá myšlenka nepříjemnosti doprovázená pocitem „jsem pravá žena, a to za to stojí“.) Když jsem si pak zapínala háčky na zádech, byl to pro mě úkol dost složitý, ale nakonec se mi všechny povedly zaháknout na poslední stupeň. Trochu mě mrzelo, že ačkoliv byl pocit obepnutí znát, nepůsobil nikterak dusivě, ani příliš nestahoval pas. I když bych v tu chvíli chtěla cítit ten stahující tlak korzetu. Měla jsem tak úzký pas a ten korzet byl spíše okrasného charakteru, než aby plnil funkci tvarování pasu. Přesto jsem ten korzet na těle cítila a nechápala,proč mužské oblečení nedělalo tak krásný pocit na pokožce, ale možná je to jemnosti kůže, kterou jsem v tu chvíli cítila. Podvazkový pás zapnutý kolem mého téměř vosího pasu neposkytoval krom vnitřního pocitu náhlého ženství, které jsem cítila s každou novou zkušeností, žádný silnější fyzický pocit. Zato síťované punčochy krásně klouzaly po mých hladkých nohách. Ze začátku velmi příjemně hladký pocit se změnil ve chvíli, kdy jsem podvazek připnula na podvazkový pás. Gumičky podvazku se napnuli a já cítila, jak mě struktura sítě, kterou punčochy mají, mírně tlačí po celé jejich délce. Cítila jsem každé oko sítě punčoch, jak se skrz něj snaží volná kůže protlačit, ale bylo mi to tak příjemné. Všude, kde se jen může toto oblečení dotknout těla, se ho dotýká a dráždí nebo hladí. Nechápala jsem, jak jsem mohla žít v tak nudném mužském oblečení. Bylo tak zbytečně volné zbytečně plandavé, tak zoufale bez fantazie. Když pocit nového oblečení naplnil mé touhy po sytosti pocitů,bylo mi jasné, že si chci vyzkoušet, jaké je v tom chodit. Procházela jsem se ve spodním prádle k zrcadlu a zpět. Pokaždé mě moje dokonalá postava v tak sexuálním spodním prádle fascinovala. Stávala se ze mě marnivá žena. Náhle mi hlavou bleskla myšlenka na pár červených lodiček. Neváhala jsem a přišla opět k balíčku.Ten den už potřetí a samozřejmě mě napadlo, že poslední,co zbývá,je robertek a postroj na něj. Sice jsem neznala velikost své nohy, ale ani na okamžik jsem nepochybovala, že ony střevíčky pro někoho jiného, něž pro mě být nemohou. Už jen pohled na číslo velikosti mi prozrazoval, že pro moji ženu nejsou. Postavit se poprvé na jehlové podpatky je těžké, ale já zažívala pocity plné endorfinu, dopaminu a bylo to jak trip z nějaké drogy. Vše bylo tak super jako výhra miliardy korun. Víc než tosplnění všeho, co si vůbec dokážete přát. Byl to tak silný, návykový pocit, že za hodinu už si nedokážete vzpomenout jaké to bylo chodit jak dřevorubec táhnoucí kládu na laně za sebou. Každý krok končí přesně na tom místě před druhou nohou. Pokaždé, když jsem nohu zvedla, přešla krásně a plynule před druhou nohu a před dosednutím srovnala špičku ve směru chůze.Vždy dopadla nejdřív pata,až pak špička.Pohyb byl tak ladný, že jsem si připadala jako kočka jdoucí po úzkém dřevěném plotu. Byl to tak hypnotický pocit, že když jsem si chvíli sundala střevíčky z nohou, postavila jsem se automaticky na špičky. Následující kroky jsem pak instinktivně opakovala,jako bych na nohou střevíčky stále měla. Samozřejmě se nemůžete opřít o jehlu neexistujících bot, ale přesto jsem kroky prováděla, jako bych na nohou střevíčky stále měla. Pokud nevíte, jak si to představit,pusťte si film Terminál. Je tam scéna, kdy si letuška zlomí podpatek jedné boty a tuto nepříjemnost vyřeší tak, že si ulomí i druhý a stejně ladně pokračuje na špičkách. Stejně ladně, jako by se jí nic nestalo. Pak ale moji chůzi přehlušila vědomá reakce mysli. Pokud stojím na špičkách, proč? Proč si nepoložím paty na podlahu? Vědomě jsem zatlačila své paty dolů až se dotkly země a v tu chvíli mi došlo, že je něco jinak. Něco uvnitř mě nechtělo tento postoj. Nebyla to bolest, nebo nějaký tlak nebo tah. Bylo to jako byste se zkoušeli prsty na nohou postavit na špičky a patou tlačili k zemi. Nebo lépe řečeno jako byste vy, co máte přirozeně paty na zemi, museli trvale stát na špičkách. Nakonec jsem se vrátila pro své střevíčky a znova si je obula. I když můj přirozený postoj byl od této chvíle „žena na podpatcích“, cítit ten jemný tlak na patě, když se opírá o střevíček, bylo přeci jen pohodlnější, než mít všechnu tu sílu na špičkách. Pak jsem se ten den již posté zastavila u zrcadla a začala se zkoumat v celé své kráse. Štíhlá žena někde mezi třiceti a čtyřiceti lety. (věk zřejmě odpovídal mému původnímu biologickému, takže mi bylo 36) Přesto s velmi hladkou a obstarávanou kůží. Vše bylo dokonale hladké, jako by byla epilace mojí přirozeností. I bez podpatků by byla moje velikost okouzlující, ale díky nim jsem teď dosahovala asi tak 180 cm a měla jsem tak pocit, že na svět vzhlížím ze stejné výšky jako před mojí proměnou. Celé tělo tvořilo tvar přesýpacích hodin. I když bylo vidět, že mnohé z těch partií bude třeba udržovat, abych neztratila nic ze své krásy. Jak jsem tam tak stála, docházelo mi, že už hezkou chvíli moje myšlenky neproudí v tom tupém mužské „byl jsem“, „Půjdu“ a tak podobně. Došlo mi, že zbývá poslední relikt mé minulosti, se kterým se já sama uvnitř sama sebe musím vypořádat. Věděla jsem, že venku je moje žena, práce, rodiče, sestra, přátelé a stát, u kterých to bude třeba ještě řešit, ale to byla v tu chvíli budoucnost. Já bojovala s posledními zbytky muže uvnitř mě. Pak jsem to vyslovila „Jmenuji se Karolína, Karolína Pokorná.“ Můj hlas, soprán, byl zvláštní vysoký a řekla bych možná i ječivý. Vtu chvíli to ale bylo jedno. Působil tak éterickým dojmem a já měla pocit člověka, co poprvé v životě promluvil a slyší svůj vlastní hlas i když jeho vlastní podobu jsem stejně jako všichni poznala až z „videí“, ale to známe všichni. Ted den byla moje mysl vytržená a přeměněná do mého vlastního vnitřního skutečného já a s ním i celé mé tělo. Byl to tak opojný, silný a významný vjem, že mi ani nedošlo, kolik hodin uplynulo od první chvíle, kdy jsem od kurýra převzala balíček. To se však změnilo ve chvíli, kdy moje myšlenky byly násilím vráceny do časové osy zvukem klíčů. Jako by pro mě přišla smrt, ale bylo to možná ještě horší.Z práce se vrátila moje žena, ale už bylo pozdě něco udělat. Ani jsem nestihla udělat krok, zaběhnout do koupelny, schovat se za zavřené dveře, cokoliv. Jen jsem tam tak stála, když se dveře otevřely. Moje krásná asi 165 cm vysoká, černovlasá žena stála ve dveřích. Dveře dokořán otevřené. Stála tam, v jedné ruce tašku, v druhé ruce klíče, které právě vyndala ze dveří. Stála a beze slova mě pozorovala s vytřeštěným výrazem. Trvalo sotva dvě vteřiny, ale mě to přišlo jako celá věčnost. Nadechla jsem se, že něco řeknu. Zkusím to vysvětlit. Moje žena však zareagovala rychleji. Udělala rázný krok do bytu a třeskem podobnému výstřelu z děla zabouchla dveře. "Ty jsi se úplně posral!" začala křičet."Jak tě napadlo mi otvírat balík?!!“ pokračovala. „Byl to můj balík ty debile! Vždyť jsi to nikdy nedělal! Ty jsi takový kretén. Uvědomuješ si,co si právě provedl!?" Nebyla jsem schopná slova. Vždycky ve chvíli, kdy jsem se nadechla, že se jí pokusím něco vysvětlit, mě její hlas umlčel. "Proč nosíš mé nové dámské oblečení!?" Nebyla jsem schopná slov a stejně jsem věděla, že je to zbytečné. Ještě chvílí takhle nadávala. Jedno sprosté slovo následovalo jiné a ona skutečně červená v obličeji ještě v botách běhala po bytě, házela rukama do všech stran, plácala se po hlavě a do čela ukazovala na dveře a vše to trvalo tak dlouho, než jí došly síly. Její zoufalství dosáhlo maxima a ona se sesunula na gauč a začala brečet. Přistoupila jsem ladným krokem k ní a každé klapnutí podpatku se náhle zdálo jako rána palicí.Uvědomovala jsem si, čím jsem a jakou bolest to v mé ženě musí vyvolávat. Pak jsem si k ní sedla a chytila jí za ruku. "Ty pitomče,“ pronesla a následoval krátká pauza vzlyků,než našla schopnost vyslovit další věty. „Jsou to věci z magického obchodu. Paruka změní každého muže trvale v ženu. Střevíčky způsobí, že se nositelce otočí schopnosti chůze. Vysoké podpatky jí přijdou přirozené, běžná obuv nepohodlná asi jako běžné ženě podpatky, a to sexy prádlo způsobí, že milující partner tě bude považovat za neodolatelnou. To prádlo a ty střevíčky byly pro mě. Ta paruka měla být dar známému v práci, co se mi přiznal, že chce být ženou.“ Najednou se její pláč zintenzivnil a mě došlo, že jsem navždy ženou a při té myšlence jsem pocítila nával štěstí a vzrušení.Nedokázala jsem se těm pocitům štěstí ubránit,i když osoba,co jsem vždy milovala, vedle mě oplakávala ztrátu. I mě bylo jasné, že pokud není má žena bisexuální, není možnost, jak náš vztah zachránit. Pohlédla jsem na vzlykající manželku. Cítila jsem směsici protichůdných pocitů. Byla jsem rozpolcená mezi štěstím, co jsem teď cítila z faktu, že jsem konečně ve správném těle a zoufalstvím, že právě ztrácím lásku svého života. V tom boji pocitu jsem sotva našla sílu nebo myšlenku,co dál. Jediné, na co jsem se zmohla,jsem udělala a objala svoji ženu. Dnes možná naposled. Nejprve jsem tiskla nepřítomné tělo mé ženy, která jen seděla a plakala. Pak jsem ucítila její ruce, jak mě nesměle objaly. Taky naše hlavy skončily na ramenou té druhé. Ucítila jsem mírné vibrace. Pocházely z punčoch, kalhotek a vlastně z celé sady spodního prádla. Manželka na mě pohlédla očima plnýma slz,které před chvílí ronila. Ten pohled prozradil, že slz už bylo dost. Navíc to byl pohled, který jsem už znala. Viděla jsem ho už za těch pár let, co jsme spolu, mnohokrát. Byl to pohled ženy, co žádá plnění řekněme „manželských povinností“. „Sakra ale i jako žena jsi nádherná," bylotoposlední, co řekla,než mě začala zuřivě líbat. Její jazyk mi zajel do úst a naše rty se začaly dotýkat. Její ruce mě chytly v pase a pohybem těla mě přetočila na záda. Cítila jsem, jak moje tělo pulzuje a jak se mi ve směsi rozkoše a touhy stává rozkrok mokrým. Dech nejprve začal zpomalovat a teplota v místnosti byla najednou vyšší. Žena mi roztáhla nohy a své tělo zapasovala mezi ně. Ty moje nehledě košíčky vystřelily, jak dva malé stožáry, co chtějí růst do dálek. Moje tělo převzalo kontrolu, protože mozek zpracovával všechny ty erotizující vjemy. Každý dotek jazyka v mých ústech a na rtech. Každý pohyb jejích rtů, každý pohyb jejích rukou, boků, každý dotyk jejích prsou na těch mých. Tělo převzalo kontrolu, protože mozek nebyl schopen řídit pohyb. Byly to mé nohy, co se samy vyzuly a omotaly se jak dvě chapadla kolem jejího těla.Ona sjela rukama níže na můj zadeček, který pevně a smyslně chytla jako už tolikrát před tím. Jenže teď byl kulatější, hladký bez chloupků a byl tak pevný. Její ruce teď nesvíraly pouhý zadek, ale mojí dokonalou erotogenní zónu, kde každý vypracovaný sval chtěl být zmáčknut. Cítila jsem,jak se její rozkrok snaží třít oten můj .Já v saténových kalhotkách dostávala do vlhkého rozkroku každým jejím pohybem nový puls vzrušení.Pokaždé, kdy se její hrubé kalhoty pohnuly po mém saténu a ten po mé vagíně, elektrický impulz mi prolétl od klitorisu celým tělem až do mé hlavy, kde mě uspokojil a pak jako tichý vzdech odešel z mých úst. Její se tělo snažilo přes oblečení uspokojit, ale stále to mu nešlo. Mé vzdechy „Ahh“, rychle energické nádechy “eh“, když se náhodou dotkla jiné dokonalejší erotogenní zóny sílily a byly hlasitější. Pak ale došlo k nečekané změně. Místo vjemů, co každou sekundu mé tělo vystřelovaly výš a výš jsem začala cítit něco zvláštního. Najednou jsem si uvědomila, že místo krásných vzrušujících pohybů,jak dvě krásně mušle po sobě kloužou, se mě snaží žena penetrovat.Místo jemného vlhkého posouvání její kundičky po mé zvedá pánev a naráží s ní bolestivě do mé, Kdyby měla penis, byla by ve mně. Nechybělo by moc a už bych byla na sedmém stupni extáze, ale ona neměla, čím a tak místo sladkého dráždění mé mokré pičky byl pohyb nepříjemný a bolestivý. "Počkej," řekla jsem a vší silou ji od sebe odtáhla. Odsunula jsem ji stranou. Pohlédla na mě stylem,který prozrazoval její chtíč. Zoufalství v jejích očích říkalovíc než slova.Nemohla si pomoc musela do mě vstoupit, tak moc chtěla a nemohla. Políbila jsem ji a vstala. Vzpomněla jsem si na poslední věc na stole. Popadla jsem dildo a nenasadila na popruh. Zvedla jsem celé to dílo do vzduchu. "Co tohle?" pronesla jsem a ukázala na připínák. Její výraz se změnil ze zoufalého chtíče na radostný chtíč. Rozzářila se štěstím. "To je pojistka a já na ni zapomněla. Má dvě funkce. Pro ženy,co chtějí zkusit,jaké to je mít pravý penis anebozměnu podobně jako paruka. Stačí si nasadit připínák a dildo ti přiroste a stane se tvojí součástí. Pokud si necháš pásek připnutý až do úplného orgasmu, dildo se promění opět v kus gumy a ty jej můžeš beztrestně sundat. Pokud ale sundáš pásek před vyvrcholením, nemá co kouzlo v penisu blokovat a penis tě promění v může. V případě tvém zruší všechny tvé změny, co ti paruka udělala. Poslouchala jsem ji a věděla, že se nechci vrátit k mužskému já. Po dnešku by to byla rána pod pás. V první vteřině mě napadlo jej vztekle vzít a hodit ten šmejd do koše, ale pak mi došlo, že by byla škoda přeci jen tento dar nevyužit. I když trochu jinak, než žena zamýšlela. V hlavě se mi začal rodit zákeřný, k ženě tak nechutně odporný ale přitom tak lákavý plán. Vykouzlila jsem falešný úsměv a pocit štěstí a pronesla: „Super!" udělala jsem dva pohyby, jako že jsi tu věc chci nasadit. Byly to ale pohyby záměrněé falešné. Stejně jako to, když jsme se zastavila a zamyslela. "Co si to ale zkusit jednou jedinkrát obráceně?" pronesla jsem a hodila připínák ženiným směrem a s velmi pomalým pohupováním svých sexy boků jsem odešla do ložnice. Viděla jsem ten její chtíč smísený se zoufalstvím v očích, když se mě snažila penetrovat prázdným rozkrokem a věděla jsem, že neodolá. Ne, když mé boky vysílaly magii mého prádla. Když žena vstoupila do dveří, ležela jsem s roztaženýmanohamana posteli. Stála ve dveřích nahá, jen v rozkroku měla popruh a z něho přesně v mezeře,kde bývalo dildostál vztyčený obří penis. Nebyl to obyčejný penis,byla to kláda. Klobása. Premium. Byla to jedna z největších klád,co jsem kdy viděla. Už jen pohled na ni způsobil vodopád v mých kalhotkách zásah tepla po celém těle. Pohlédla jsem na tu obří věc a neubránila se pokušení. Jazykem jsem přejela své rty a jednou rukou odsunula látku svých kalhotek tak, abych odkryla svoji vlhkou kundičku, která tolik žadonila. „Vstup do mě tím nástrojem, který každou ženu pošle rovnou do ráje. Na co čekáš? Moje díra na tebe čeká. Prosím vstup do mě, co jen můžeš.“ Žena přišla ke mně a obratně nasměrovala svojí stojící kládu do mě štěrbiny. Její první zásun zabolel s intenzitou, která říkala vše, co měla a já si uvědomila, že jsem asi právě přišla o své věno,o panenství.Podruhé v životě jsem zažívala svůj první sex a tenhle měl být o tolik lepší. To už mi ale její pomalý pohyb dovnitř a venvyvolával nával nových hormonálních explozi. Moje mysl bloudila v rozkoši po každém stále hlubším a rychlejším zasunu dovnitř. Moje svaly se stahovaly,když se jako housenka to dílo boha nebo ďábla v mé kundičce posouvalo ven a zase dovnitř. Každé ať už jemné nebo tvrdé zavadění o můj klitoris způsobovalošoky extáze a mé tělo zaplavovala radost, vzrušení a tolik touhy být už na vrcholu. Můj hlas a mysl se zmohla jen na zběsilé: „ach, ach, ano, ano,hlouběji, ach, ach.“ A nechybělo mnoho a já bych se ztratila v návalu rozkoše, extáze a explozivních pohybů svého těla,které jsem nedokázala kontrolovat. Chybělo tak málo a moje rozkoš by zničila celý můj ďábelský plán. Poslední záchvěvy rozumu,co se ještě v té nahromaděné rozkoši dokázaly soustředit křičely: "Přestaň, Dost! Převezmi iniciativu a dokonči svůj plán“ S každým přírazem však rozkoš způsobovala že se plán hroutil. Aktivovala jsem veškeré zbytky své sebekontroly a tlakem nohou a těla jsem moji ženu převalila na záda. Stihla jsem ještě párkrát ve stylu jízdy na koni na ní udělat pohyb pánví nahoru a dolůa při posledním pohybu vzhůru jsem se zvedla tak, že jsem se málem postavila na nohy. Tak vysoko jsem musela, aby ze mě její penis vyklouzl. Litovala jsem toho. Moje hladová kundička sténala a volala: „No tak to jsi taky mohla počkat ještě pár vteřin!“ A taky: „Prosím vrať ho dovnitř!“ ale bylo to marné. Muselo to tak být. Když její penis vyklouzl, neměla jsem moc času na další kroky. Bylo to rychlé, spontánní, ale přesto promyšlené. Moje žena nesměla mít čas přemýšlet. Vzala jsem ho do ruky. Své tělo s pohybem podobným skoku jsem posunula níže na posteli, a rázem jsem měla penis na úrovni mé hlavy. Na nic jsem nečekala, a i když představa penisu v puse byla ještě pořád lehce cizí a děsivá, vrazila jsem si ho co nejrychleji, co to šlo, do úst. Jazykem jsem ještě přejela žalud tak, abych co nejvíce zasáhla žilku. Pak už jsem jen hlavou musela vykonávat rytmus přesně stejný jako předtím pánví. Rukou, kterou jsem si penis přidržovala,jsem mu pomáhalamasturbovat,ale zároveň mi sloužila jako jakýsi senzor.Poslední varování, že výstřikje na cestě. Moje žena byla tak vzrušená a připravená, že už se nezmohla na nic než jen sténat. Moje technika byla kombinací odhodlání a analýzy vlastních pocitů z minulosti. Věděla jsem co dokáže jazyk na žaludu. Věděla jsem, jak správě nasát, aby proud vzduchu odhalený žalud stimuloval a věděla jsem, že čím hlouběji v krku tu kládu mám,tím těsněji a plněji bude reagovat,a přesně to jsem potřebovala. Její mysl byla ztracená z práce mé ruky a úst a má druhá ruka měla volné pole působnosti. Zatím co se má první ruka pohybovala kůží penisu a má ústa a jazyk dělala úplná kouzla na jejím penisu, druhá ruka nahmatala sponu na řemenu,který měla má ještě chvíli žena na bocích. Ve chvíli,kdy její boky začaly rytmus mého kouření podporovat, jsem přitáhla pásek v přezce, abych uvolnila zádržný kolíček. V rukou jsem pásek držela a připravila si vše na poslední akt mého plánu. A pak to přišlo. Cítila jsem její okraj. Rychlost její pánve se snažila zvýšit a penis v mé ruce a ústech se nezvykle zpevnil. Bylo to jak zatažení nějaké pušky,co se chystá vystřelit. V tu chvíli jsem rukou na jejím popruhu zatáhla za pásek. Vytáhla jsem penis z úst a strhla celý ten popruh z těla. Popruh hladce vyklouzl z jejího penisu s takovou rychlostí, že moje žena ani nestihla nic zpozorovat. Jakmile byl popruh pryč, Odhodila jsem popruh a oběma rukama chytla manželky zadek. Rychlostí blížící se odpalu golfového míčku jsem zasunula její penis tak hluboko, jak jen to šlo a rukama si přitáhla její zadek ještě víc,aby každý milimetr jejího obřího penisu byl v mých ústech a krku. Dávivý reflex jsem silou vůle potlačila a cítila, jak mi její penis dráždí kořen jazyka, a ještě pokračuje dále kamsi hluboko do krku. Znovu jsem si připadala,jako bych opět měla ohryzek.Jen tentokrát ten ohryzek šel od hlavy dolů, a navíc ve mě začal pulzovat. Trhla jsem hlavou vzad tak prudce, až mi celý penis vyjel z úst, zatímcovýstřely jehosemene nechávaly své kapky v ústech, na rtech a pak létaly na můj obličej dokonce i na vlasy, a nakonec i prsa a tělo. Moje žena si nejprve vůbec neuvědomila, co se právě stalo. Až, když po několika sekundách odezněl její mužský orgasmus,jí došlo, že pásek již není na jejím těle. Pohlédla dolů a vystřelila na mě pohled. Nebyl to pohled zoufalství,spíše překvapení. Její hluboké oči,které vedly přímo do její duše prozrazovaly pravdu. Žádné výčitky, žádný hněv jen prosté. „Nevěřím, že tvá odvaha to dokázala“. Nestihla jsem však nic říct ani udělat, než moji ženu zkroutila bolest. Podle toho, že se chytila za břicho, začala ta bolest tam. V tu chvíli jsem věděla, co přesně prožívá. Jako bych cítila, jak jí jehličky prostupují kůží,jak neznámé nitky prochází jejím tělem jako síť. Pozorovala jsem její sice hotový, ale neúplný penis, který předtím přirostl v místě klitorisu, jak se nad její ještě funkční dírkou více usazuje. Hned poté jsem si všimla, jak se jí kundička začíná zavírat. Vypadalo to jako by se jí zacelovala jizva. V poslední chvíli před zavřením se vysunuly dvě bulky pod penisem a změnily se ve varlata. Rozpoznala jsem chvíli, kdy jí chapadla nitek prošla míchou. Zkroutila se vzad a zase se zpět. Netrvalo dlouho a celé to bolestivé sevření povolilo. Nejprve se její tělo uvolnilo,pak zvedla hlavu a podívala se mým směrem.Neřekla nic a její oči byly prázdné. Vstala z postele a postavila se proti mně. Stála tam krásná žena, jen penis v jejím rozkroku neseděl, ale mě se v tu chvíli tak strašně moc líbila. "Tak holčičko, absolutně nechápu,proč jsi chtěla vyměnit mužství za to být holkou, ale jestli chceš abych ti někdy odpustila tuhle zradu, co jsi právě provedla,budeš se muset nejen dnes v noci opravdu snažit. Teď se jdu osprchovat a ty tu počkej." I když tahle věta zněla něžným altem mě ženy,bylo by všem posluchačům jasné, že její ženství je pryč. Už z ní mluví jen muž. Pozorovala jsem, jak odchází do sprchy. Čekala jsem dlouho. Prvních pár minut jsem si jen tak hrála.Občas jsem si prsty přejela po štěrbině, občas si pomačkala poprsí, ale celkově jsem měla dlouhou chvíli. Pořád zašpiněna spermatem jsem seděla na posteli a nudila se. Když moje žena pořád apořád nešla, nemohla jsem to už vydržet a vydala se za ní. Otevřením dveří koupelny jsem pochopila, proč se má žena tak dlouho dnes sprchuje. Moje žena ležela zkroucená ve sprchovém koutě na chladné zemi. Voda,ať už nechtěně nebo zcela úmyslně,byla tak ledová, že ochlazovala i vzduch kolem.Nicméně to by se dalo určitě nějak logicky vysvětlit. Mnohem divnější bylo zjištění, že se voda někam ztrácela. Ačkoliv byla sprcha puštěna na svůj maximální průtok, nebylo ani kapky, která by nakonec dotekla do odpadu. Každá kapka, která se jen dotkla toho bezvládného těla na zemi, se přímo vpila kůží a zmizela kdesi v těle. Dokonce i pramínky, které měly to štěstí stéct ze stěny sprchového koutu na zem a mohly se krásně tělu vyhnout, nějaká tajemná síla přitáhla, a i ony nakonec skončily vpité do těla mé ženy. Krásné tělo mé ženy bylo ta tam. Dobrá polovina tělesných znaků již vykazovala mužství. Odhadovala jsem, že je zrovna někde v polovině přeměny.Už neměla ta krásná velká ženská prsa, ale jen obyčejný mužský tvar. Tělo se jí zvětšilo, ale přesto její obličej a boky pořád prozrazovaly jistou ženskost. Chápala jsem, že tady nemám co dělat. Zavřela jsem dveře sprchového koutu a posadila se na pračku. Hlavou se mi začaly honit myšlenky. Chápala jsem, že když moje přebytečná hmota musela z těla ven, jí se do těla musí nějak dostat. Inu jsme ze 70% voda. Tato myšlenka ve mě vyvolala sounáležitost s jejím osudem. Taky mi došlo, že mám vlasy od spermatu, což mě naštvalo,protože to dá prací umýt a teď mám zaschlý náklad mé manželky ve vlasech. Vrátila jsem se v myšlenkách k rozbalení balíčku a zrychleně si prošla to, co jsem dnes zažila.Myšlenky a pocity se mísily a střídaly. Z šílené rotace emocí, myšlenek a hormonálních rozkyvů, které jsem dodnes neznala, mě vytrhl zvuk dveří sprchy. Zvedla jsem hlavu a uviděla tu horu svalů. Moje teď už bývalá žena tam stála. Měla, tedy měl tak 185 cm odhadem 90 kg, ale vše ve svalech. Vlasy měl havraní a rovné a chlupy prorostlé nohy samý sval a penis, co mu vysel mezi nohama, působil tak obrovský. Nemívala jsem malý penis, ale tohle možná 30 cm dlouhé dělo zahanbovalo každého muže v Evropě. Už jen ten pohled na rozkrok ve mě vyvolával nával chtíče a moje vagína začala zase téct pod touhou být naplněná. "Připravena na svůj trest?" pronesl. Seskočila jsem z pračky. Přisunula jsem se k němu a vášnivě ho začala líbat. Těžko by mohl čekat můj další rafinovaný krok. Místo milostné akce jsem ho v nestřežený okamžik vystrčila ze dveří koupelny. „Nebudu tě šukat,dokud mám tvoje semeno ve svých vlasech ty prase,“ zakřičela jsem z koupelny směrem kněmu, zavřela za sebou dveře, ale nezamkla jsem je. Nechtěla jsem. Byla to první má inscenace „paní domácí se musí dobývat.“ Pak jsem si sundala všechny části svého spodního prádla a vstoupila do sprchy.Pustila jsem si vodu, kterou bych ještě včera nazvala „teplota lávy.“ Voda mi začala stékat mezi prsa po nohách a do mezinoží. Vzala jsem si šampon a začala jsem si umývat vlasy. Když jsem si o několik minut později mýdlem omývala obličej, dveře koupelny se konečně otevřely. Bylo mi jasné, co se chystá a už od první chvíle této sprchy jsem se na to tak strašně moc těšila. Tak moc už jsem ho chtěla. Tak moc už jsem chtěla dnešní večer zakončit, a tak moc jsem chtěla,aby to bylo ve sprše. Chtěla jsem,aby si mě vzal tady. Aby mě přirazil ke zdi, zatímco nás bude déšť teplé vody sprchy smáčet. Otočila jsem se čelem ke dveřím a udělala krok vzad. Přesně tak, aby se jen konečný hrbolek mého zadečku tak tak dotkl ledových kachlíků naší sprchy. Dveře sprchy se odsunuly a vstoupil on. "Už se mi nechce čekat," prohlásil. Přistoupil ke mně. Jeho noha, kterou strčil mezi ty mé, jemně ale přesto rozhodně roztáhla obě moje nohy. Jeho levá ruka pevně stiskla mé stehno, které pak silou přitáhl ke svému boku tak mocně, až celé mé tělo přistálo na jeho hrudi. Moje bradavky se vztyčily tak rychle a včas, aby mohly přesně ve chvíli dopadu vyslat elektrizující signál do mého mozku a vyvolat tiché vzdechnutí. Tichý vdech prakticky okamžitě nahradilo silné „aha“, které doprovodilo celkové prohnutí mého těla. To můj muž do mě vstoupil s plnou parádou. Ani na vteřinu neváhal. Byl rozhodnut dnes použít svojí nově nabytou sílu. Jeho ruce popadly můj zadek a, jako bych nevážila ani 2 kila, mě nadzvedly do vzduchu. Moje střední ucho rozpoznalo hrozící ztrátu stability a tělo instinktivně použilo všech prostředků k získání rovnováhy. Moje ruce se ihned chytily za jeho krkem. Moje nohy obtočily jeho boky a já ztratila jakékoliv právo na řízení dnešního sexu. Horko mě polévalo jak z jeho zvedání a opětovného narážení na jeho chloubu, tak z vody, která stékala po jeho hrudi a po mé šíji. Jeho přírazy začaly pomalu.Každý zásun jeho obří klobásy ve mě vyvolal extázi, zatímco mé tělo se jen bezmezně vší silou drželo jeho krku a boků. Moje explozivní extáze po každém pohybu nutily vzduch z těla unikat ústy, které ho automaticky měnily ve slova „o bože, ano, ano, nepřestávej.“ Každý hluboký zásun naplnil snad každou mezírkuv mé vagíně.Mé stydké pysky pevně objímaly jeho penis, jako by se ho ani za nic na světě nechtěly vzdát. Zatímco se moje mysl stále více a více ztrácela v nepopsatelné blaženosti, z úst mi nezávisle na čemkoliv vycházela další a další milostná slůvka. Slušná i taková, která bych za normálních okolností nevyslovila ani o samotě. On pomalu, ale jistě zrychloval. Moje prsa jezdila v rytmu jeho zvedání a narážení po jeho hrudi. Jeho oči plné chtíče mě sledovaly a uši poslouchaly každý můj vzdech. Už jsem ztrácela sílu. Tělem mi projížděly zásahy a nutily mé boky a tělo se kroutit, zatímco nás začínala halit pára z horké vody, co nám jako řekla stékala po našich tělech. Jeho rytmus dál a dál zrychloval, já už nemohla víc. Moje ruce se silněji ovinuly kolem jeho krku. Volné prsty s dlouhými nehty se zaryly do jeho lopatek. Má hlava se zvedla a nával všech smyslových míst v celém těle explodoval. Nejprve tak silně, až jsem nebyla schopna ničeho. Dokonce ani výkřik, který má ústa v tu chvíli toužily vyslat, nevyšel. V nárazech přicházela další a další vlna. Sice menší a menší, ale další a další. Při každé z nich se mé svaly stáhly a povolily. Zatímco mnou projížděl další a další důkaz, že ženský orgasmusje prostě lepší,on na mně nehleděl a dál a dál zrychloval. Pak i on náhle přestal. Zastavil mé tělo plně naražené na jeho kládu a zíral na mě. Cílila jsem ve své kundičce každé napnutí a smrštění jeho penisu a s každým jeho pumpnutím jsem cítila, jak mě naplňuje víc a víc. Orgasmus odezněl a moje tělo teď plnily nové, zcela jiné pocity. Jako bych najednou vyhrála miliardu. Moje tělo plnil pocit štěstí. Pohlédla jsem mu do očí, a i když to byl chlap jak hora a oči už dávno neměl tak korálkové jako mívala dříve, pořád jsem tam v těch očích viděla tu ženu, co jsem milovala. Motýlci v břichu se rozlévali a pocit štěstí a jistého přilnutí k němu sílil. Věděla jsem, že ženy mají po sexujiné pocity.Znala jsem to z vnější strany, ale teď jsem ty pocity prožívala. Štěstí, bláznivou zamilovanost a připoutání k osobě co miluji.A ještě něčeho jsem si všimla,když jsem mu tak hluboce hleděla do jeho teď hnědých očí. Viděla jsem to, co jsem zase moc dobře znala já, neboť ještě minulý týden to byly mé pocity po konci divoké noci. Jeho oči naplňovala spokojenost, uvolnění a pocit klidu. Když mě spustil ze sebe dolů a já nás oba osprchovala a očistila, chtěla jsem s ním prožívat ty krásné chvíle mého štěstí, ale chápala jsem, co je třeba udělat. Za 15 min můj muž spal. Jeho dech se zklidnil a já zamilovaná ležela hlavou na jeho hrudi a poslouchala jeho dech a tlukot srdce. Ráno můj muž odešel zařídit naši novou identitu. Musela jsem o tom,co se nám včera stalo, zjistit více. Bylo již pozdní odpoledne, když jsem se zoufalá nabourala na mail vedený na jméno ženy, která včera přestala existovat,takže to vlastně nebylo porušení soukromí. Našla jsem informaci o objednávce. Podivnou adresu, telefon i platbu. Dlouho jsem váhala,ale pak jsem to podivné číslo vytočila. Telefon nevydal ani jeden zvuk vyzvánění a ozvalo se: „Dobrý den Karolíno“ Šok z tak rychlé reakce a znalosti mého jména ve mně okamžitě probudil strach a připravil mě o hlas. To však ženě na druhém konci hovoru nebránilo pokračovat. Během celého rozhovoru mi bylo vysvětleno, že ať moje žena plánovala cokoliv, paruku neměla pro svého známého. Protože nikoho takového nemá. Paruka funguje jen na muže, co celým svým vnitřním já touží být ženou. Stejně tak i dildo a popruh by mě nemohly změnit zpět,ani kdyby moje žena sebevíc chtěla. I když pocit fungujícího penisu dildo umožňuje, skutečnou proměnu v muže umožňuje jen ženám, jejichž srdce a mozek touží být mužem.A i když popruh skutečně bránil této přeměně, kdyby to má žena nechtěla skutečně hluboce, po sundání popruhu by se nikdy neproměnila v muže. Položila jsem telefon a začala o tom všem přemýšlet. I když jsem chápala, že včerejší řeči o paruce pro známého a o dildu jako pojistka byla lež, pořád jsem nechápala, co žena plánovala. O to míň při vzpomínce na včerejší události. Přísahala bych, že celý včerejšek byl dílem mého chtíče a žena že spadla do mé pasti. Teď to vypadalo, že jsem to byla já, kdo spadl do pasti mé ženy. Když se má bývalá žena, teď už můj muž vrátil domů, už ve dveřích oznamoval, že teď jsme Karolína a Jan Pokorní. Přijala jsem tuhle zprávu bez povšimnutí a bez čekání jsem spustila své výtky já. Když jsem se svým monologem skončila, nezbývalo mu nic jiného než vyjít s pravdou ven. Náš vztah byl sice velmi partnerský a on byl jako žena spokojený ve vztahu, ale sexuální život neměl žádnou šťávu. I když jsem se jako muž snažila, nebylo to nic platné. Skrytá touha být mužem jí nedovolovala prožívat sex jako žena naplno. Když si pak ještě jako žena začala všímat toho, že jí najednou nové punčochy zmizely i s krabičkou,aby se o pár dní objevily v prádle, chytla podezření. Jednoho dne pak prolezla můj počítač a objevila komiksy o změně pohlaví. Zjistila od sestry, že jsem potajnu nosil její oblečení a vše jí došlo. Ten den se jí objevil v prohlížeči ten tajemný obchod. Tam našla řešení našeho problému a objednala si ty kouzelné věci. Původně mělanásledující plán.Vzala by si ono sexuálně motivující prádlo a donutila by mě k sexu. Věděla, že po něm bývám unavená a brzy bych usnula hlubokým klidným spánkem. Pak by využila tohoto spánku a nasadila by mi paruku. Pokud by mě paruka přeměnila, byl by to signál, že její dohady byly správné. V takovém případě by si nasadila dildo a přeměnila by se také. Ránoby pak hrála hru, že o ničem neví a tvrdila by, že to byl zásah neznámé síly.Pokud by mě paruka nepřeměnila, vše by zase následujícího dne zklamaná vrátila zpět.Kdyby jí plán vyšel,nikdy bych se ať už jako muž tak jako žena nedozvěděl o jejím plánu. Jenže když mě pak uviděla už přeměněnou, naštvala se a dostala strach, že vše selhalo. Proto hrála to divadlo s pojistkou a s kamarádem. Jen nečekala je, že já budu tak dychtivá po tom zůstat v těle ženy, že jí klidně bez skrupulí nechám proměnit v muže. Když jsem tak učinila, její překvapení vyvrcholilo dříve než štěstí z toho, co jsem jí provedla. Poslouchala jsem ten plán a směsice pocitů lásky, pochopení a štěstí zase sílila. Když dokončil své povídaní, vstala jsem,došla ke svému již oficiálnímu muži vášnivě a hluboce jej políbila a pak ho za ruku odtáhla do pokoje, kde jsem ho postrčila do křesla. Než se nadál cokoliv říct, rozepnula jsem mu kalhoty a z trenek vytáhla jeho nyní pro mě nádherný a velký penis. Byla to odměna za jeho pošetilý plán. Možná chtěl něco říci,ale než mohl,už jsem zase přemáhala svůj dávivý reflex. V pravidelných rytmech jsem jeho penis strkala hluboko do svého krku a zase ven z úst a se správnou prací s jazykem a rty pokaždé, kdy se jeho žalud objevil vedle nich,a se správným saním a následným pohlcením hluboko do svého krku jsem ho přivedla až na vrchol a pak za něj., Když jeho penis pulzoval, chytala jsem do úst každý jeho výstřik a následně to vše hrdě polykala. Chvilku jsem mu záviděla. Tenhle chlap se nemusel ani snažit a dostal soulož a kouření od té nejhezčí rusovlásky,co kdy svět viděl.Ale ne,nezáviděla jsem mu to dlouho. Byla to jen myšlenka, co rychleji odešla, než přišla.Avíte proč? Protože já jsem ta rudovláska a upřímně není toho moc, co by bylo lepší. P.S:. Je tomu již rok a půl,co nás kouzelné předměty přeměnily. Můj muž zjistil už v den,kdy si věci objednal, že existuje ministerstvo kouzel (jak z Harryho Pottera). Nicméně toto ministerstvo má spíš úkol tutlat a likvidovat důkazy o kouzlech a magických předmětech. Bylo to to ministerstvo, které nám zajistilo změnu jmen a veškeré dokumentace o nás. Dokonce nám dali práci. Já teď dělám na technickém, můj muž v ekonomickém. Je to víc než skvělé. Nikdy jsem neviděla tolik sexy techniček a inženýrek jako u nás v oddělení. Je to super život v dámském kolektivu pracovat na technických inovacích. Nicméně se teď trochu bojím.Není snad měsíc,aby nějaká z nás nešla na mateřskou. A co hůř, už čtrnáct dní mě nenavštívila teta Irma. Takže dnes po práci jdu do lékárny pro těhotenský test. Nakonec přeci jen můj muž bude na rodičovské, protože v magicky změněné domácnosti vydělávají zpravidla více ženy než muži. Aspoň někde je spravedlnost.Paruka Měl jsem zrovna volný den, když zazvonil kurýr. Byl to balíček pro moji ženu. Neměl jsem ve zvyku její balíčky otvírat. Byla to její věc a nikdy mě to ani nezajímalo a pokud přeci jen ano, prostě jsem se zeptal, když přišla domů. Nicméně jak den plynul, pokaždé když jsem byl blízko toho balíčku, ve mě rostla zvědavost. Nakonec zvědavost vyhrála nad rozumem a já balíček otevřel. Byl to pro mě šok. Jakmile jsem toho otevřel,koukal na mě gumový robertek. Žena si objednala nějaké věci ze sex shopu. Byl jsem lehce uražen. Pokud jí nestačím v posteli já, proč orgasmus předstírala a teď si kupuje erotické pomůcky. Měl jsem vždy pocit, že máme otevřenou komunikaci. Moje mužské ego ve mě způsobovalo zlobu, ale zvědavost pořád vyhrávala a já se v balíčku začal přehrabovat. Nakonec jsem z balíku vše vyndal na stůl. Krom dilda balíček obsahoval také sadu červeného sexy prádla, která se skládala z krajkového korzetu, tanga kalhotek, podvazkového pásu a síťovaných punčoch. K tomu evidentně přikoupila i červené střevíce a pak paruku. Dlouhé rudě červené vlasy stočené do tenké síťky mě fascinovaly asi nejvíc. Tak moc, že jsem sice viděl a držel poslední věc, ale zcela jsem ji odignoroval. Byl to postroj do rozkroku s látkovým trojúhelníkem, ve kterém byla díra na ono dildo. Byla to prostě ta věc, co si ženy dají na rozkrok, když chtějí penetrovat jinou osobu. Nevěděl jsem,proč si žena pořídila tyhle věci, ale uspokojoval jsem se myšlenkou, že sada prádla je pro ni na naše večerní hrádky. Přesto nebo právě proto se mi do mysli pořád kradla červená paruka. I když jsem se snažil hrát hry na počítači, opravoval rozbitou zásuvku, pořád se mi do hlavy vkrádala myšlenka, že tam leží ta zvláštní věc a ať tam jdu a prohlídnu si tu paruku. Stejně jako před tím jsem chodil kolem stolu, na kterém pořád ležely vyskládané věci z krabice. A pokaždé, když jsem pohled stočil na chuchvalec paruky, objevovala se mi v představách žena s červenými vlasy. Byla to pro mě neznámá žena. Snažil jsem se jí vždy silou mysli přeměnit na představu mé ženy v této paruce, ale nikdy to nevydrželo dlouho. Nakonec jsem myšlenkám podlehl a paruku rozbalil z ochraně síťky. Její vlasy jsem rozčesal rukou a paruku si pozorně prohlédl. Vlasy působily uměle a nevypadaly nikterak zvláštně. Dokonce na omak byly drsné, a ne tak příjemné jako vlasy pravé. Přistoupil jsem k zrcadlu na chodbě a paruku nadzvedl nad svojí vlastní hlavu. Neměl jsem v úmyslu si ji nasadit,jen jsem chtěl vidět, jak asi bude paruka na ženině hlavě vypadat. V tu chvíli se ale vše změnilo. Extrémní síla začala tlačit na mé ruce směrem dolů. Byla tak extrémní, že jsem měl problém paruku držet. Snažil jsem se jí zahodit, ale pramínky vlasů té paruky se mi omotaly kolem rukou a začaly silou moje ruce svírat a držet, zatím co vrch paruky táhl dál dolů. Byla to síla, kterou nešlo přemoci. Takže aniž bych to chtěl,se mi paruka usadila na hlavě. Její vlasy pak ještě jako chapadla pomohly usadit celý ten podklad se zapínáním na hlavě tak dokonale a správně, jako bych se o to snažil já sám. Tu skutečnost jsem si nestihl ani uvědomit jak krátký okamžitě mezi nasazením paruky a následným aktem Tisíce možná miliony jehliček mi probodly kůži na hlavě. Cítil jsem, jak se jehličky zastavily o moji lebku. Cítil jsem, jak se pichlavá pronikavá bolest jehliček roztahuje po celém povrchu kůže a jak mi podklad paruky srůstá s hlavou, jak mi paruka vytahuje mé vlastní vlasy skrz podklad načež se sám podklad začíná propíjet do mé kůže. Při pohledu do zrcadla v těch vteřinách, kdy bolest byla snesitelná, jsem viděl, jak ty mé vlasy mění barvu a prodlužují se. Zatím co z umělých vlasů se stávají skutečné až nakonec nebylo možné rozeznat moje od těch co byly na paruce. Když bylo vše hotovo, jehličky přestaly bodat. Vlasy, které doteď držely mé ruce, abych jimi nemohl hýbat, povolily. Ihned jsem chytil svoji hlavu a snažil se najít paruku, abych si ji strhnul z hlavy. Popadl jsem pramen rudých vlasů a zatáhl za něj. Bolest prozradila, že to jsou moje vlastní vlasy a že paruka přestala existovat a stala se moji vlastní součástí. Zaklel jsem a vyrazil jsem pro strojek na vlasy, měl jsem v plánu co nejrychleji se té rudé šílenosti zbavit aspoň strojkem, ale udělal jsem sotva krok směrem do koupelny, když nová intenzivní bolest projela mim tělem. Určitě víte, jaké je to, když se bouchnete do brňavky. Tak přesně tahle bolest mnou projela,ale mnohem, mnohem intenzivnější a celým tělem. Spadl jsem na zem a schoulil se do klubíčka. Bolest nepovolovala a já cítil, jak mi vnitřkem těla roste něco neznámého, nezvanéhoa cizího. Začalo to od hlavy přímo tam,kde mě předtím cosi probodlo kůži a postupně z těch míst jako řeka prostupovaly mým tělem a až narazily na místo svého určení, rozpojily se do čím dál drobnějších ramen, aby se jako vnitrozemská delta v parném létě vsákly do každé části mého vyprahlého těla.. Pronikaly mi do obličejových svalů, uší.Cítil jsem bolest, když našly oči a prostoupily jimi. Cítil jsem, jak prostupují mým jazykem,i to,jak jehličky zasahují moje orgány, jak se protahují do nohou a rukou, jak mi v rozkroku prolézají do varlat a údu, jak mi prolézají měkkými částmi hlavy,kudy vede cesta k mozku, zatím co další prameny této sítě našly celou moji páteř, jak jí obtáčejí, jak pronikají dovnitř. Když tato síť zasáhla míchu, zlomil jsem se vzad. Cítil jsem, jak se spojují smíchou a rozlévají se nahoru a dolu po celém jejím obvodu. jJak ty, co proudí nahoru k mozku, se spojují s těmi, co proudí od mozku dolů. Necítil jsem, jak mi prolézají mozkem, ale v šíleném svíjení se bolestí jsem si dokázal představit, jak můj mozek obepínají, jak propíchávají šedou kůru mozkovou a jak se rozlézají v mém mozku a pak, když má mysl viděla jako živý obraz, jak moje celá nervová soustava je těmi cizími chapadly prorostlá, náhle nastal klid. Z čista jasna vše přestalo. Vstal jsem ze země a otočil se zpět k zrcadlu. Z nepochopitelného důvodu jsem byl zklamán, když jsem uviděl zase jen sám sebe jen s červenými dlouhými vlasy. Vlasy byly skvělé, ale tělo se mi nelíbilo. Bylo odporně mužské, pod oblečením chlupaté a penis stále zůstával na mém těle. Jen ta představa mně přišla nechutná. Nechápal jsem, proč tak náhle o sobě uvažuji a při myšlence na to, jak mi prolézá ta zatracená paruka míchou, jsem dostal obavu. Jenže každá obava z té skutečnosti byla prakticky okamžitě potlačena, a naopak se moje mysl začala soustředit na mé nové vlasy. Nejprve jsem se prsty vlasů dotkl. Byli jemné, hladké a příjemné a barva uhrančivá. Zkusil jsem prsty zabořit mezi vlasy a pomalu pohybem dolů si je pročísnout. Asi v půlce pohybu se mi prsty zasekly. Po šíleném tanci na podleze naší chodby jsem svým vlasům způsobil značné rozcuchání a zacuchání. Věděl jsem, že moje žena má v ložnici stolek se zrcadlem a vším co žena potřebuje na úpravu svého vzhledu. Vyrazil jsem proto do ložnice. Tam jsem si sedl k jejímu stolu a začal se jejím kartáčem kartáčovat. Když jsem byl se svojí prací hotový,měl jsem teď vlasy krásné rovné na konci lehce zvlněné, délku měly asi tak po lopatky a jejich sytě rudá barva zářila podivně vzrušující sexualitou. Když jsem se konečně vynadíval na své nádherné vlasy, snažil jsem se potlačit pohledy na příliš mužské rysy obličeje a podivnou kombinaci hustého černého obočí, co působilo nepatřičně v kombinaci se sytě rudými vlasy. Vstal jsem. V tu chvíli jsem ještě nevěděl proč,ale z nějakého podvědomého důvodu, zcela mimo mé vědomé myšlenky,jsem došel k posteli a posadil se na ní. Na posteli se mi moje vědomá část aktivovala. Sledoval jsem proud myšlenek, který začal přemýšlet, kde se vzala má nově nabitá malicherná starost o mé vlasy a sledoval jsem, jak logika tento krok jasně spojila s oněmi cizími proudy nitek v mém těle a má mysl mě logikou vedla k paruce. Jasně jsem si představoval, jak mým tělem se proplétají rudě syté vlasy. Které jako nervová soustava pronikají do každého mého kousku těla. Jak tyto cizí rudě syté nervy mohou pohnout mojí rukou. Vložit mi do hlavy myšlenku. Udělat ze mě zombií plnící jejich příkazy.Přesto že se parazitovi dařilo téměř vygumovat mé obavy mé vědomí si stále zcela zřetelně uvědomovalo co všechno za rizika představuje cizí neznámý organizmus v mém těle, jsem si byl naprosto jistý, že uvažuji, jednám a chovám se naprosto svobodně, že každá má myšlenka je má a možná právě i protože jsem si uvědomoval, že strach a obava je ve mně uměle potlačována,jsem cítil, že onen parazit není mým nepřítelem. Pamatoval jsem si vše i boj s neznámou silou paruky, ale teď už mi to nevadilo. Jako by mi ta vlákna v mozku otevřela nové myšlenky,odemklanějakou komoru skrytého přání, kterou jsem v sobě dlouhá léta dusil. Ale kdo ví, třeba to nebylo přání mé, ale té neznámé síly? Pochybnost o pravosti své touhy jsem stejně rychle, jak se objevila,utnul. Byla to touha určitě má.Paměť mi sloužila dobře a já si moc dobře vzpomínal, že tahle touha je celoživotní.Jediné, co tento symbiotický organismusnebo co to bylo, způsobil, bylo potlačení strachu z této myšlenky.Paruka vnikla do mé hlavy, našla mé jediné pravé hluboké přání a zničila všechny ty bariéry strachu, popírání, umlčování, které toto přání střežily hluboko v mé mysli před zraky vnějšího světa. Když jsem si tohle uvědomil a přijmul svojí hlubokou touhu za jedinou věc, pro kterou chci žít, v tu stejnou chvíli mi projela tělem nová silná pálivá bolest. To symbiotické spojení paruky a mého těla vědělo, co přijde, co musí přijít. Proto mé tělo přemístilo na nejbezpečnější místo v domě, kde jsem mohl extrémní sérii bolestí a změn prožíta neriskovat zranění. Tentokrát to začalo,jako kdyby vám celá nervová soustava vevnitř vzplála. Cítil jsem tu šílenou cizí síť, co prostupovala tělem a celá hořela.Připadal jsem si,jako by mi do těla někdo narval kilometry doběla rozžhaveného drátu a chtěl mě spálit zevnitř. Všechny moje svaly se roztahovaly a stahovaly, jako kdyby hledaly to jediné místo, kde to šílené pálení zmizí. Celé tělo se bolestí převalovalo tam a zase zpět. Kroutil jsem se do klubíčka a pak se zase rovnal.Prudký nárůst tepla způsobil, že jsem se zlomil v zádech a na poseli vykouzlil ukázkový gymnastický most.Pak jsem se zase stočil do klubíčka. Cítil jsem, jak mi praskají kosti, jak mi hoří kůže a mění se v jinou. Moje svaly se v horku sítě vypařovaly. Cítil jsem jak svaly, které zmizely se jako tekutina přesouvají na moji hruď. Co jinde chybělo, se přesunulo, aby mi rostlaprsa. Začaly se mi měnit i bradavky.Moje lebka praskla,odlomené kosti v celém těle se v žáru měnily v tekutinu a tam kde vznikla mezera,se zbylé kosti spojovaly a zase srůstaly. Celý proces měnilmé tělo a obličej.Oslepl jsem,jak mi tekutina v očích začala vřít a já věděl, že barva mé oční duhovky se mění a můj barvocit sílí. Nevěděl jsem proč to vím, ale cítil jsem to. Cítil jsem i to, jak mi hoří Adamovo jablko v krku a jak se mění v tekutinu, kterou musím chtě nechtě bolestně polykat. A do toho všeho mi penis tvrdnul a rostl. Pramínky neznámých nervů prorostlé mým penisem a varlaty začaly s pálením vibrovat, a já pln bolesti a vzrušení už nevydržel. Můj penis provedl největší semennou explozi spermatu do ještě nasazených kalhot a trenek. Pulzoval, škubal a znova a znova pouštěl další a další várku. Kalhoty už byly celé proteklé, a i když nebylo možné mít ve varlatech takové množství té bíle tekutiny, pořád to pokračovalo. Nejprve jsem to pro samou bolest nevnímal, ale jak bolest ustupovala, došlo mi, co dole cítím.S každým výstřikem je moje kdysi mohutná chlouba menší a menší., Moje varlata mi neznáma síla vtahuje do těla a s novým a novým záškubem a výstřikem nového semene mám čím dál tím víc prostoru v rozkroku. Pálivý pocit ustal a už jen proud spermatu pokračoval a s každým záškubem mého penisu vypustil s pocitem orgasmu další a další deci spermatu. Ještě jsem stihnul odtáhnout kalhoty, abych viděl svůj rozkrok. Prožíval jsem svůj poslední orgasmus jako muž. Poslední záškuby teď už asi 3 mm dlouhého velmi tenkého penisu. Poté se penis už jenstáhnul do těla a tam, kde býval penis, byl teď téměř dokonalý klitoris. Jen malá dírka močové trubice ho hyzdila. Dírka močové trubice se však začalaměnit. Roztahovala se na délku směrem k análnímu otvoru a prohlubovala se. Vyrůstaly mi stydké pysky. Tvaroval se vchod do pochvy, a nakonec i pochva. Kolem rozřízlého klitorisu se začínaly objevovat růžolící malé stydké pysky a do toho se pod tím tvořila nová močová trubice. Než jsem se nadál, klitoris opět srostl v celek do původního tvaru jen bez teď už zbytečné dírky. Naposledy mnou projela extázi vyvolávající vlna elektrických impulzů od konečků prstů až k hlavě. Po zádech mi přejedla husina a byl konec. Nemusela jsem k zrcadlu,abych chápala, co se stalo. Nemusela jsem se v zrcadle zkoumat,abych věděla, že teď jsem ženou. V posledních vteřinách jsem viděla a plně cítila proces změny. Vím, co pocit mokrých kalhot a prázdného prostoru v rozkroku znamená.,Sundala jsem si tričko, které stejně jako kalhoty a postel byly zasaženy obrovskou dávku bílé tekutiny a nepříjemně se na mě lepily. Viděla jsem svá nádherně tvarovaná prsa. Byly sice menší, než bych si teď přála, ale byly nádherně tvarované. Měla krásný tvar slz, byla pevná s jemnou a hladkou kůži. Dva knoflíčky stále ještě vzrušením vztyčené vpřed s malými jemně tmavými dvorci jako by říkaly „holka se na dotek prstů a jsme připravené, až jednou bude třeba kojit.“ Mé dlouhé rudé vlasy se během finální proměny opět rozcuchaly a částečně mi omezovaly výhled. Pohled do pokoje snadno prozradil, že moje oči jsou teď citlivější na barvu. Vidím sice pořád téměř stejně, ale rozdíl mezi odstínem potahu na křesle a polštářem na něm položeným vnímám mnohem více než dřív. Je mi i větší zima a cítím mnohem intenzivněji lepkavý pocit na mých jemných hladkých nohách a na těle. Ta mnohalitrová povodeň, co mi způsobil můj penis na rozloučenou,byla spíše jeho pomsta za to, že se ho celý život chci zbavit. Ano byl to můj sen. To bylo to, co paruka našla v mé hlavě a připomněla mi, že tohle je mé jediné skutečné přání. Nevím, jak neživá věc může vůbec vnímat, ale nějak ta paruka,už když balík přišel, věděla, že tajně nosím punčocháče mé ženy, že si hladím její prádlo, abych aspoň rukou okusil ten materiál. Že si zkouším její kabáty, kde neriskuji, že se její menší oblečení roztáhne. Ta neživá věc země cítila, že jsem se v pubertě tajně oblékal do sestřiných věcí a chodil v nich, dokudsestra nepřišla z kroužku. Paruka už ve chvíli, kdy přišla, tak nějak lépe, než moje žena věděla, že když koukám z auta nebo v MHD po cizích ženách, že to není, protože by mě přitahoval, ale protože jim závidím to tělo, to oblečení,to že jsou ženou a vše co to obnáší. To všechno, i když nevím proč a jak, ta paruka věděla. A to vše mi teď dala. A za to všechno se mi ten kdysi velký zmetek mstil, když udělal takový nepořádek. Nicméně to byla spíše jen taková pohádková představa o myslícím penisu. Spíše logicky vzato to, pravda byla, že se všechna váha toho mužského těla, co byla navíc, musela někam ztratit a nemohla prostě jen zmizet bezezbytku. Takže všechno to semeno, které se nacházelo na mé posteli,na kalhotách, trenkách, tričku a na mém těle,byl zbytek mé mužské minulosti. Bylo třeba se ho navždy zbavit. Zničit moji minulost. Začala jsem tím, že jsem kalhoty, trenky, tričko, povlečení hodila do velkého černého odpadkového pytle. Pak jsem vlezla do sprchy a dobrou půlhodinu ze sebe smývala všechno, co jen šlo. Celé mé tělo dostalo krásnou pozornost. Každý záhyb mého těla byl nejprve mýdlem omyt, potom tělovým mlékem podruhé očištěn a pak bylo vše krásně potřeno regeneračním olejíčkem. Speciální dávku regenerace dostaly moje nádherné rudé vlasy, co mi tak pomohly. Milovala jsem je. Čím dál tím víc. Byla jsem jim tolik vděčná, a i když z paruky již definitivně nezbylo nic a ona přestala existovat. Já věděla, že je nyní mojí součástí, mým již neodkladným symbiontem. Mým nervovým systémem. Když jsem vyšla s ručníkem na hlavě a v županu mé drahé ženy, pohlédla jsem ještě do zrcadla. Měla jsem krásnou pravidelnou tvář, můj kdysi široký nos byl nyní jen roztomilým knoflíčkem. Pravda,měl špičku trochu nahoru, ale která žena s tak dokonalou postavou a tvarem obličeje by neměla nos nahoru. Co bylo ale hlavní, moje oči působily tak velké a pronikavé a jak jsem předpokládala, jejich barva se mi změnila. Měla jsem nyní tmavě zelené oči, které jakoby se k okraji stávaly světlejšími. Byly opravdu pronikavé. Těšila jsem se, až těmto nádherným očím dopřeji tu moc očních stínů a řas. Moje obočí bylo sice pořád husté, ale jeho barva teď dokreslovala přirozenost barvy vlasů a očí. Jako by našlo přesně ten správný odstín hnědé či červené, co spojovala mé oči a vlasy. Připadala jsem si jako znovuzrozená. Pak jsem vešla do pokoje a viděla ten nepořádek kolem postele. Netrvalo dlouho a já ještě v županu a s ručníkem na lhavě začala uklízet. Asi za hodinu byla práce hotová a já si znovu seděla do našeho křesla. Stále jsem byla v županu a s ručníkem na hlavě. Všimla jsem si, že se v mé mysli rozhostila jistá dávka uspokojení z úklidu, který jsem do té doby neznala. Pohlédla jsem skrz otevřené dveře do kuchyně, kde na stole pořád ležely ony věci z balíku. Sice jsem nejprve zahlédla ono dildo a napadlo mě, co každou ženu, na kterou ještě působí trochu toho posledního záchvěvu může, který postupně doznívá, ale než jsem se odhodlala k zasvěcení mého ženství, přejela jsem pohledem na sexy sadu červeného prádla. Vlastní dámské prádlo nemám, mohu si půjčit sice manželčino a věřím, že to bude úžasné, ale bude asi jedno, zda si vezmu její staré nebo tohle, které její ještě vlastně ani její není. Mé vlastní pánské na sebe, už nikdy nevezmu. Nechci. Až se všechno vyřeší, spálím nebo zničím všechno moje pánské oblečení jednou provždy. První, co jsem na sebe vzala, byla tanga. Jejich krásný malý saténový trojúhelníček mojí novou vagínu a krásným hladivě příjemným dotykem jí zakryje. Dotek na kůži je až vzrušující pro běžný pohyb. Naštěstí je můj klitoris schován stydkými pysky tak dobře, že krom kůže nemá co dráždit. Přesto ten prázdný pocit volna mezi nohami je tak psychicky uspokojující, že bych dnes mohla jen ležet a užívat si ho jen tak.Žádné hlazení nebo jiná ještě příjemnější sexuální činnost. Jen tak ležet, dávat si nožku přes nožku a stále si užívat to „nic“ co tam je. Co naopak ale dráždilo moje smysly víc, než satén vpředu, byl pruh látky hluboce se zarývající mezi půlky a dráždící mi kůži, anální otvor a kostrči, ale i tohle byl v tu chvíli pocit, kterého jsem si chtěla užít. Různě jsem se vrtěla, sedala a vstávala, chodila schválně s pohupující se prdelkou nyní kulatější a pevnější. Užívala si každého posunu látky a toho, jak se vpředu hladký samet dotýká mé kůže a místo nárazu do penisu nebo varlat nenalézá nic. Zatímco látka vzadu dráždí a trochu řeže méně ale přesto citlivá místa. Pak přišel na řadu korzet. Když košíčky korzetu obepnuly máprsa velikosti B, nadzvedly je výš,protože měly push-up efekt.Můj dekolt zazářil tak, že by nebylo muže, co by mi koukal do očí. Jak košíčky obestoupily mé poprsí jako by si prsa uvědomila: „Sbohem volný pocite,tohle je naše zlatá milovaná klec. V této a jí podobných klecích budeme odteď až na do smrti každý den. A volnost pohybu? Jen ve vzácných okamžicích.“ Možná ženy trpí, když je podprsenky svírají den co den, ale my, co chceme každou jednu ženskou věc ať už příjemnou nebo nepříjemnou, tohle naopak milujeme.(pozn. Jsem teď asi jedna z mála žen, co si užívá i menstruaci.Bolí to,mění se mi nálady,je to opruz, ale vždy, když přijde, je každá myšlenka nepříjemnosti doprovázená pocitem „jsem pravá žena, a to za to stojí“.) Když jsem si pak zapínala háčky na zádech, byl to pro mě úkol dost složitý, ale nakonec se mi všechny povedly zaháknout na poslední stupeň. Trochu mě mrzelo, že ačkoliv byl pocit obepnutí znát, nepůsobil nikterak dusivě, ani příliš nestahoval pas. I když bych v tu chvíli chtěla cítit ten stahující tlak korzetu. Měla jsem tak úzký pas a ten korzet byl spíše okrasného charakteru, než aby plnil funkci tvarování pasu. Přesto jsem ten korzet na těle cítila a nechápala,proč mužské oblečení nedělalo tak krásný pocit na pokožce, ale možná je to jemnosti kůže, kterou jsem v tu chvíli cítila. Podvazkový pás zapnutý kolem mého téměř vosího pasu neposkytoval krom vnitřního pocitu náhlého ženství, které jsem cítila s každou novou zkušeností, žádný silnější fyzický pocit. Zato síťované punčochy krásně klouzaly po mých hladkých nohách. Ze začátku velmi příjemně hladký pocit se změnil ve chvíli, kdy jsem podvazek připnula na podvazkový pás. Gumičky podvazku se napnuli a já cítila, jak mě struktura sítě, kterou punčochy mají, mírně tlačí po celé jejich délce. Cítila jsem každé oko sítě punčoch, jak se skrz něj snaží volná kůže protlačit, ale bylo mi to tak příjemné. Všude, kde se jen může toto oblečení dotknout těla, se ho dotýká a dráždí nebo hladí. Nechápala jsem, jak jsem mohla žít v tak nudném mužském oblečení. Bylo tak zbytečně volné zbytečně plandavé, tak zoufale bez fantazie. Když pocit nového oblečení naplnil mé touhy po sytosti pocitů,bylo mi jasné, že si chci vyzkoušet, jaké je v tom chodit. Procházela jsem se ve spodním prádle k zrcadlu a zpět. Pokaždé mě moje dokonalá postava v tak sexuálním spodním prádle fascinovala. Stávala se ze mě marnivá žena. Náhle mi hlavou bleskla myšlenka na pár červených lodiček. Neváhala jsem a přišla opět k balíčku.Ten den už potřetí a samozřejmě mě napadlo, že poslední,co zbývá,je robertek a postroj na něj. Sice jsem neznala velikost své nohy, ale ani na okamžik jsem nepochybovala, že ony střevíčky pro někoho jiného, něž pro mě být nemohou. Už jen pohled na číslo velikosti mi prozrazoval, že pro moji ženu nejsou. Postavit se poprvé na jehlové podpatky je těžké, ale já zažívala pocity plné endorfinu, dopaminu a bylo to jak trip z nějaké drogy. Vše bylo tak super jako výhra miliardy korun. Víc než tosplnění všeho, co si vůbec dokážete přát. Byl to tak silný, návykový pocit, že za hodinu už si nedokážete vzpomenout jaké to bylo chodit jak dřevorubec táhnoucí kládu na laně za sebou. Každý krok končí přesně na tom místě před druhou nohou. Pokaždé, když jsem nohu zvedla, přešla krásně a plynule před druhou nohu a před dosednutím srovnala špičku ve směru chůze.Vždy dopadla nejdřív pata,až pak špička.Pohyb byl tak ladný, že jsem si připadala jako kočka jdoucí po úzkém dřevěném plotu. Byl to tak hypnotický pocit, že když jsem si chvíli sundala střevíčky z nohou, postavila jsem se automaticky na špičky. Následující kroky jsem pak instinktivně opakovala,jako bych na nohou střevíčky stále měla. Samozřejmě se nemůžete opřít o jehlu neexistujících bot, ale přesto jsem kroky prováděla, jako bych na nohou střevíčky stále měla. Pokud nevíte, jak si to představit,pusťte si film Terminál. Je tam scéna, kdy si letuška zlomí podpatek jedné boty a tuto nepříjemnost vyřeší tak, že si ulomí i druhý a stejně ladně pokračuje na špičkách. Stejně ladně, jako by se jí nic nestalo. Pak ale moji chůzi přehlušila vědomá reakce mysli. Pokud stojím na špičkách, proč? Proč si nepoložím paty na podlahu? Vědomě jsem zatlačila své paty dolů až se dotkly země a v tu chvíli mi došlo, že je něco jinak. Něco uvnitř mě nechtělo tento postoj. Nebyla to bolest, nebo nějaký tlak nebo tah. Bylo to jako byste se zkoušeli prsty na nohou postavit na špičky a patou tlačili k zemi. Nebo lépe řečeno jako byste vy, co máte přirozeně paty na zemi, museli trvale stát na špičkách. Nakonec jsem se vrátila pro své střevíčky a znova si je obula. I když můj přirozený postoj byl od této chvíle „žena na podpatcích“, cítit ten jemný tlak na patě, když se opírá o střevíček, bylo přeci jen pohodlnější, než mít všechnu tu sílu na špičkách. Pak jsem se ten den již posté zastavila u zrcadla a začala se zkoumat v celé své kráse. Štíhlá žena někde mezi třiceti a čtyřiceti lety. (věk zřejmě odpovídal mému původnímu biologickému, takže mi bylo 36) Přesto s velmi hladkou a obstarávanou kůží. Vše bylo dokonale hladké, jako by byla epilace mojí přirozeností. I bez podpatků by byla moje velikost okouzlující, ale díky nim jsem teď dosahovala asi tak 180 cm a měla jsem tak pocit, že na svět vzhlížím ze stejné výšky jako před mojí proměnou. Celé tělo tvořilo tvar přesýpacích hodin. I když bylo vidět, že mnohé z těch partií bude třeba udržovat, abych neztratila nic ze své krásy. Jak jsem tam tak stála, docházelo mi, že už hezkou chvíli moje myšlenky neproudí v tom tupém mužské „byl jsem“, „Půjdu“ a tak podobně. Došlo mi, že zbývá poslední relikt mé minulosti, se kterým se já sama uvnitř sama sebe musím vypořádat. Věděla jsem, že venku je moje žena, práce, rodiče, sestra, přátelé a stát, u kterých to bude třeba ještě řešit, ale to byla v tu chvíli budoucnost. Já bojovala s posledními zbytky muže uvnitř mě. Pak jsem to vyslovila „Jmenuji se Karolína, Karolína Pokorná.“ Můj hlas, soprán, byl zvláštní vysoký a řekla bych možná i ječivý. Vtu chvíli to ale bylo jedno. Působil tak éterickým dojmem a já měla pocit člověka, co poprvé v životě promluvil a slyší svůj vlastní hlas i když jeho vlastní podobu jsem stejně jako všichni poznala až z „videí“, ale to známe všichni. Ted den byla moje mysl vytržená a přeměněná do mého vlastního vnitřního skutečného já a s ním i celé mé tělo. Byl to tak opojný, silný a významný vjem, že mi ani nedošlo, kolik hodin uplynulo od první chvíle, kdy jsem od kurýra převzala balíček. To se však změnilo ve chvíli, kdy moje myšlenky byly násilím vráceny do časové osy zvukem klíčů. Jako by pro mě přišla smrt, ale bylo to možná ještě horší.Z práce se vrátila moje žena, ale už bylo pozdě něco udělat. Ani jsem nestihla udělat krok, zaběhnout do koupelny, schovat se za zavřené dveře, cokoliv. Jen jsem tam tak stála, když se dveře otevřely. Moje krásná asi 165 cm vysoká, černovlasá žena stála ve dveřích. Dveře dokořán otevřené. Stála tam, v jedné ruce tašku, v druhé ruce klíče, které právě vyndala ze dveří. Stála a beze slova mě pozorovala s vytřeštěným výrazem. Trvalo sotva dvě vteřiny, ale mě to přišlo jako celá věčnost. Nadechla jsem se, že něco řeknu. Zkusím to vysvětlit. Moje žena však zareagovala rychleji. Udělala rázný krok do bytu a třeskem podobnému výstřelu z děla zabouchla dveře. "Ty jsi se úplně posral!" začala křičet."Jak tě napadlo mi otvírat balík?!!“ pokračovala. „Byl to můj balík ty debile! Vždyť jsi to nikdy nedělal! Ty jsi takový kretén. Uvědomuješ si,co si právě provedl!?" Nebyla jsem schopná slova. Vždycky ve chvíli, kdy jsem se nadechla, že se jí pokusím něco vysvětlit, mě její hlas umlčel. "Proč nosíš mé nové dámské oblečení!?" Nebyla jsem schopná slov a stejně jsem věděla, že je to zbytečné. Ještě chvílí takhle nadávala. Jedno sprosté slovo následovalo jiné a ona skutečně červená v obličeji ještě v botách běhala po bytě, házela rukama do všech stran, plácala se po hlavě a do čela ukazovala na dveře a vše to trvalo tak dlouho, než jí došly síly. Její zoufalství dosáhlo maxima a ona se sesunula na gauč a začala brečet. Přistoupila jsem ladným krokem k ní a každé klapnutí podpatku se náhle zdálo jako rána palicí.Uvědomovala jsem si, čím jsem a jakou bolest to v mé ženě musí vyvolávat. Pak jsem si k ní sedla a chytila jí za ruku. "Ty pitomče,“ pronesla a následoval krátká pauza vzlyků,než našla schopnost vyslovit další věty. „Jsou to věci z magického obchodu. Paruka změní každého muže trvale v ženu. Střevíčky způsobí, že se nositelce otočí schopnosti chůze. Vysoké podpatky jí přijdou přirozené, běžná obuv nepohodlná asi jako běžné ženě podpatky, a to sexy prádlo způsobí, že milující partner tě bude považovat za neodolatelnou. To prádlo a ty střevíčky byly pro mě. Ta paruka měla být dar známému v práci, co se mi přiznal, že chce být ženou.“ Najednou se její pláč zintenzivnil a mě došlo, že jsem navždy ženou a při té myšlence jsem pocítila nával štěstí a vzrušení.Nedokázala jsem se těm pocitům štěstí ubránit,i když osoba,co jsem vždy milovala, vedle mě oplakávala ztrátu. I mě bylo jasné, že pokud není má žena bisexuální, není možnost, jak náš vztah zachránit. Pohlédla jsem na vzlykající manželku. Cítila jsem směsici protichůdných pocitů. Byla jsem rozpolcená mezi štěstím, co jsem teď cítila z faktu, že jsem konečně ve správném těle a zoufalstvím, že právě ztrácím lásku svého života. V tom boji pocitu jsem sotva našla sílu nebo myšlenku,co dál. Jediné, na co jsem se zmohla,jsem udělala a objala svoji ženu. Dnes možná naposled. Nejprve jsem tiskla nepřítomné tělo mé ženy, která jen seděla a plakala. Pak jsem ucítila její ruce, jak mě nesměle objaly. Taky naše hlavy skončily na ramenou té druhé. Ucítila jsem mírné vibrace. Pocházely z punčoch, kalhotek a vlastně z celé sady spodního prádla. Manželka na mě pohlédla očima plnýma slz,které před chvílí ronila. Ten pohled prozradil, že slz už bylo dost. Navíc to byl pohled, který jsem už znala. Viděla jsem ho už za těch pár let, co jsme spolu, mnohokrát. Byl to pohled ženy, co žádá plnění řekněme „manželských povinností“. „Sakra ale i jako žena jsi nádherná," bylotoposlední, co řekla,než mě začala zuřivě líbat. Její jazyk mi zajel do úst a naše rty se začaly dotýkat. Její ruce mě chytly v pase a pohybem těla mě přetočila na záda. Cítila jsem, jak moje tělo pulzuje a jak se mi ve směsi rozkoše a touhy stává rozkrok mokrým. Dech nejprve začal zpomalovat a teplota v místnosti byla najednou vyšší. Žena mi roztáhla nohy a své tělo zapasovala mezi ně. Ty moje nehledě košíčky vystřelily, jak dva malé stožáry, co chtějí růst do dálek. Moje tělo převzalo kontrolu, protože mozek zpracovával všechny ty erotizující vjemy. Každý dotek jazyka v mých ústech a na rtech. Každý pohyb jejích rtů, každý pohyb jejích rukou, boků, každý dotyk jejích prsou na těch mých. Tělo převzalo kontrolu, protože mozek nebyl schopen řídit pohyb. Byly to mé nohy, co se samy vyzuly a omotaly se jak dvě chapadla kolem jejího těla.Ona sjela rukama níže na můj zadeček, který pevně a smyslně chytla jako už tolikrát před tím. Jenže teď byl kulatější, hladký bez chloupků a byl tak pevný. Její ruce teď nesvíraly pouhý zadek, ale mojí dokonalou erotogenní zónu, kde každý vypracovaný sval chtěl být zmáčknut. Cítila jsem,jak se její rozkrok snaží třít oten můj .Já v saténových kalhotkách dostávala do vlhkého rozkroku každým jejím pohybem nový puls vzrušení.Pokaždé, kdy se její hrubé kalhoty pohnuly po mém saténu a ten po mé vagíně, elektrický impulz mi prolétl od klitorisu celým tělem až do mé hlavy, kde mě uspokojil a pak jako tichý vzdech odešel z mých úst. Její se tělo snažilo přes oblečení uspokojit, ale stále to mu nešlo. Mé vzdechy „Ahh“, rychle energické nádechy “eh“, když se náhodou dotkla jiné dokonalejší erotogenní zóny sílily a byly hlasitější. Pak ale došlo k nečekané změně. Místo vjemů, co každou sekundu mé tělo vystřelovaly výš a výš jsem začala cítit něco zvláštního. Najednou jsem si uvědomila, že místo krásných vzrušujících pohybů,jak dvě krásně mušle po sobě kloužou, se mě snaží žena penetrovat.Místo jemného vlhkého posouvání její kundičky po mé zvedá pánev a naráží s ní bolestivě do mé, Kdyby měla penis, byla by ve mně. Nechybělo by moc a už bych byla na sedmém stupni extáze, ale ona neměla, čím a tak místo sladkého dráždění mé mokré pičky byl pohyb nepříjemný a bolestivý. "Počkej," řekla jsem a vší silou ji od sebe odtáhla. Odsunula jsem ji stranou. Pohlédla na mě stylem,který prozrazoval její chtíč. Zoufalství v jejích očích říkalovíc než slova.Nemohla si pomoc musela do mě vstoupit, tak moc chtěla a nemohla. Políbila jsem ji a vstala. Vzpomněla jsem si na poslední věc na stole. Popadla jsem dildo a nenasadila na popruh. Zvedla jsem celé to dílo do vzduchu. "Co tohle?" pronesla jsem a ukázala na připínák. Její výraz se změnil ze zoufalého chtíče na radostný chtíč. Rozzářila se štěstím. "To je pojistka a já na ni zapomněla. Má dvě funkce. Pro ženy,co chtějí zkusit,jaké to je mít pravý penis anebozměnu podobně jako paruka. Stačí si nasadit připínák a dildo ti přiroste a stane se tvojí součástí. Pokud si necháš pásek připnutý až do úplného orgasmu, dildo se promění opět v kus gumy a ty jej můžeš beztrestně sundat. Pokud ale sundáš pásek před vyvrcholením, nemá co kouzlo v penisu blokovat a penis tě promění v může. V případě tvém zruší všechny tvé změny, co ti paruka udělala. Poslouchala jsem ji a věděla, že se nechci vrátit k mužskému já. Po dnešku by to byla rána pod pás. V první vteřině mě napadlo jej vztekle vzít a hodit ten šmejd do koše, ale pak mi došlo, že by byla škoda přeci jen tento dar nevyužit. I když trochu jinak, než žena zamýšlela. V hlavě se mi začal rodit zákeřný, k ženě tak nechutně odporný ale přitom tak lákavý plán. Vykouzlila jsem falešný úsměv a pocit štěstí a pronesla: „Super!" udělala jsem dva pohyby, jako že jsi tu věc chci nasadit. Byly to ale pohyby záměrněé falešné. Stejně jako to, když jsme se zastavila a zamyslela. "Co si to ale zkusit jednou jedinkrát obráceně?" pronesla jsem a hodila připínák ženiným směrem a s velmi pomalým pohupováním svých sexy boků jsem odešla do ložnice. Viděla jsem ten její chtíč smísený se zoufalstvím v očích, když se mě snažila penetrovat prázdným rozkrokem a věděla jsem, že neodolá. Ne, když mé boky vysílaly magii mého prádla. Když žena vstoupila do dveří, ležela jsem s roztaženýmanohamana posteli. Stála ve dveřích nahá, jen v rozkroku měla popruh a z něho přesně v mezeře,kde bývalo dildostál vztyčený obří penis. Nebyl to obyčejný penis,byla to kláda. Klobása. Premium. Byla to jedna z největších klád,co jsem kdy viděla. Už jen pohled na ni způsobil vodopád v mých kalhotkách zásah tepla po celém těle. Pohlédla jsem na tu obří věc a neubránila se pokušení. Jazykem jsem přejela své rty a jednou rukou odsunula látku svých kalhotek tak, abych odkryla svoji vlhkou kundičku, která tolik žadonila. „Vstup do mě tím nástrojem, který každou ženu pošle rovnou do ráje. Na co čekáš? Moje díra na tebe čeká. Prosím vstup do mě, co jen můžeš.“ Žena přišla ke mně a obratně nasměrovala svojí stojící kládu do mě štěrbiny. Její první zásun zabolel s intenzitou, která říkala vše, co měla a já si uvědomila, že jsem asi právě přišla o své věno,o panenství.Podruhé v životě jsem zažívala svůj první sex a tenhle měl být o tolik lepší. To už mi ale její pomalý pohyb dovnitř a venvyvolával nával nových hormonálních explozi. Moje mysl bloudila v rozkoši po každém stále hlubším a rychlejším zasunu dovnitř. Moje svaly se stahovaly,když se jako housenka to dílo boha nebo ďábla v mé kundičce posouvalo ven a zase dovnitř. Každé ať už jemné nebo tvrdé zavadění o můj klitoris způsobovalošoky extáze a mé tělo zaplavovala radost, vzrušení a tolik touhy být už na vrcholu. Můj hlas a mysl se zmohla jen na zběsilé: „ach, ach, ano, ano,hlouběji, ach, ach.“ A nechybělo mnoho a já bych se ztratila v návalu rozkoše, extáze a explozivních pohybů svého těla,které jsem nedokázala kontrolovat. Chybělo tak málo a moje rozkoš by zničila celý můj ďábelský plán. Poslední záchvěvy rozumu,co se ještě v té nahromaděné rozkoši dokázaly soustředit křičely: "Přestaň, Dost! Převezmi iniciativu a dokonči svůj plán“ S každým přírazem však rozkoš způsobovala že se plán hroutil. Aktivovala jsem veškeré zbytky své sebekontroly a tlakem nohou a těla jsem moji ženu převalila na záda. Stihla jsem ještě párkrát ve stylu jízdy na koni na ní udělat pohyb pánví nahoru a dolůa při posledním pohybu vzhůru jsem se zvedla tak, že jsem se málem postavila na nohy. Tak vysoko jsem musela, aby ze mě její penis vyklouzl. Litovala jsem toho. Moje hladová kundička sténala a volala: „No tak to jsi taky mohla počkat ještě pár vteřin!“ A taky: „Prosím vrať ho dovnitř!“ ale bylo to marné. Muselo to tak být. Když její penis vyklouzl, neměla jsem moc času na další kroky. Bylo to rychlé, spontánní, ale přesto promyšlené. Moje žena nesměla mít čas přemýšlet. Vzala jsem ho do ruky. Své tělo s pohybem podobným skoku jsem posunula níže na posteli, a rázem jsem měla penis na úrovni mé hlavy. Na nic jsem nečekala, a i když představa penisu v puse byla ještě pořád lehce cizí a děsivá, vrazila jsem si ho co nejrychleji, co to šlo, do úst. Jazykem jsem ještě přejela žalud tak, abych co nejvíce zasáhla žilku. Pak už jsem jen hlavou musela vykonávat rytmus přesně stejný jako předtím pánví. Rukou, kterou jsem si penis přidržovala,jsem mu pomáhalamasturbovat,ale zároveň mi sloužila jako jakýsi senzor.Poslední varování, že výstřikje na cestě. Moje žena byla tak vzrušená a připravená, že už se nezmohla na nic než jen sténat. Moje technika byla kombinací odhodlání a analýzy vlastních pocitů z minulosti. Věděla jsem co dokáže jazyk na žaludu. Věděla jsem, jak správě nasát, aby proud vzduchu odhalený žalud stimuloval a věděla jsem, že čím hlouběji v krku tu kládu mám,tím těsněji a plněji bude reagovat,a přesně to jsem potřebovala. Její mysl byla ztracená z práce mé ruky a úst a má druhá ruka měla volné pole působnosti. Zatím co se má první ruka pohybovala kůží penisu a má ústa a jazyk dělala úplná kouzla na jejím penisu, druhá ruka nahmatala sponu na řemenu,který měla má ještě chvíli žena na bocích. Ve chvíli,kdy její boky začaly rytmus mého kouření podporovat, jsem přitáhla pásek v přezce, abych uvolnila zádržný kolíček. V rukou jsem pásek držela a připravila si vše na poslední akt mého plánu. A pak to přišlo. Cítila jsem její okraj. Rychlost její pánve se snažila zvýšit a penis v mé ruce a ústech se nezvykle zpevnil. Bylo to jak zatažení nějaké pušky,co se chystá vystřelit. V tu chvíli jsem rukou na jejím popruhu zatáhla za pásek. Vytáhla jsem penis z úst a strhla celý ten popruh z těla. Popruh hladce vyklouzl z jejího penisu s takovou rychlostí, že moje žena ani nestihla nic zpozorovat. Jakmile byl popruh pryč, Odhodila jsem popruh a oběma rukama chytla manželky zadek. Rychlostí blížící se odpalu golfového míčku jsem zasunula její penis tak hluboko, jak jen to šlo a rukama si přitáhla její zadek ještě víc,aby každý milimetr jejího obřího penisu byl v mých ústech a krku. Dávivý reflex jsem silou vůle potlačila a cítila, jak mi její penis dráždí kořen jazyka, a ještě pokračuje dále kamsi hluboko do krku. Znovu jsem si připadala,jako bych opět měla ohryzek.Jen tentokrát ten ohryzek šel od hlavy dolů, a navíc ve mě začal pulzovat. Trhla jsem hlavou vzad tak prudce, až mi celý penis vyjel z úst, zatímcovýstřely jehosemene nechávaly své kapky v ústech, na rtech a pak létaly na můj obličej dokonce i na vlasy, a nakonec i prsa a tělo. Moje žena si nejprve vůbec neuvědomila, co se právě stalo. Až, když po několika sekundách odezněl její mužský orgasmus,jí došlo, že pásek již není na jejím těle. Pohlédla dolů a vystřelila na mě pohled. Nebyl to pohled zoufalství,spíše překvapení. Její hluboké oči,které vedly přímo do její duše prozrazovaly pravdu. Žádné výčitky, žádný hněv jen prosté. „Nevěřím, že tvá odvaha to dokázala“. Nestihla jsem však nic říct ani udělat, než moji ženu zkroutila bolest. Podle toho, že se chytila za břicho, začala ta bolest tam. V tu chvíli jsem věděla, co přesně prožívá. Jako bych cítila, jak jí jehličky prostupují kůží,jak neznámé nitky prochází jejím tělem jako síť. Pozorovala jsem její sice hotový, ale neúplný penis, který předtím přirostl v místě klitorisu, jak se nad její ještě funkční dírkou více usazuje. Hned poté jsem si všimla, jak se jí kundička začíná zavírat. Vypadalo to jako by se jí zacelovala jizva. V poslední chvíli před zavřením se vysunuly dvě bulky pod penisem a změnily se ve varlata. Rozpoznala jsem chvíli, kdy jí chapadla nitek prošla míchou. Zkroutila se vzad a zase se zpět. Netrvalo dlouho a celé to bolestivé sevření povolilo. Nejprve se její tělo uvolnilo,pak zvedla hlavu a podívala se mým směrem.Neřekla nic a její oči byly prázdné. Vstala z postele a postavila se proti mně. Stála tam krásná žena, jen penis v jejím rozkroku neseděl, ale mě se v tu chvíli tak strašně moc líbila. "Tak holčičko, absolutně nechápu,proč jsi chtěla vyměnit mužství za to být holkou, ale jestli chceš abych ti někdy odpustila tuhle zradu, co jsi právě provedla,budeš se muset nejen dnes v noci opravdu snažit. Teď se jdu osprchovat a ty tu počkej." I když tahle věta zněla něžným altem mě ženy,bylo by všem posluchačům jasné, že její ženství je pryč. Už z ní mluví jen muž. Pozorovala jsem, jak odchází do sprchy. Čekala jsem dlouho. Prvních pár minut jsem si jen tak hrála.Občas jsem si prsty přejela po štěrbině, občas si pomačkala poprsí, ale celkově jsem měla dlouhou chvíli. Pořád zašpiněna spermatem jsem seděla na posteli a nudila se. Když moje žena pořád apořád nešla, nemohla jsem to už vydržet a vydala se za ní. Otevřením dveří koupelny jsem pochopila, proč se má žena tak dlouho dnes sprchuje. Moje žena ležela zkroucená ve sprchovém koutě na chladné zemi. Voda,ať už nechtěně nebo zcela úmyslně,byla tak ledová, že ochlazovala i vzduch kolem.Nicméně to by se dalo určitě nějak logicky vysvětlit. Mnohem divnější bylo zjištění, že se voda někam ztrácela. Ačkoliv byla sprcha puštěna na svůj maximální průtok, nebylo ani kapky, která by nakonec dotekla do odpadu. Každá kapka, která se jen dotkla toho bezvládného těla na zemi, se přímo vpila kůží a zmizela kdesi v těle. Dokonce i pramínky, které měly to štěstí stéct ze stěny sprchového koutu na zem a mohly se krásně tělu vyhnout, nějaká tajemná síla přitáhla, a i ony nakonec skončily vpité do těla mé ženy. Krásné tělo mé ženy bylo ta tam. Dobrá polovina tělesných znaků již vykazovala mužství. Odhadovala jsem, že je zrovna někde v polovině přeměny.Už neměla ta krásná velká ženská prsa, ale jen obyčejný mužský tvar. Tělo se jí zvětšilo, ale přesto její obličej a boky pořád prozrazovaly jistou ženskost. Chápala jsem, že tady nemám co dělat. Zavřela jsem dveře sprchového koutu a posadila se na pračku. Hlavou se mi začaly honit myšlenky. Chápala jsem, že když moje přebytečná hmota musela z těla ven, jí se do těla musí nějak dostat. Inu jsme ze 70% voda. Tato myšlenka ve mě vyvolala sounáležitost s jejím osudem. Taky mi došlo, že mám vlasy od spermatu, což mě naštvalo,protože to dá prací umýt a teď mám zaschlý náklad mé manželky ve vlasech. Vrátila jsem se v myšlenkách k rozbalení balíčku a zrychleně si prošla to, co jsem dnes zažila.Myšlenky a pocity se mísily a střídaly. Z šílené rotace emocí, myšlenek a hormonálních rozkyvů, které jsem dodnes neznala, mě vytrhl zvuk dveří sprchy. Zvedla jsem hlavu a uviděla tu horu svalů. Moje teď už bývalá žena tam stála. Měla, tedy měl tak 185 cm odhadem 90 kg, ale vše ve svalech. Vlasy měl havraní a rovné a chlupy prorostlé nohy samý sval a penis, co mu vysel mezi nohama, působil tak obrovský. Nemívala jsem malý penis, ale tohle možná 30 cm dlouhé dělo zahanbovalo každého muže v Evropě. Už jen ten pohled na rozkrok ve mě vyvolával nával chtíče a moje vagína začala zase téct pod touhou být naplněná. "Připravena na svůj trest?" pronesl. Seskočila jsem z pračky. Přisunula jsem se k němu a vášnivě ho začala líbat. Těžko by mohl čekat můj další rafinovaný krok. Místo milostné akce jsem ho v nestřežený okamžik vystrčila ze dveří koupelny. „Nebudu tě šukat,dokud mám tvoje semeno ve svých vlasech ty prase,“ zakřičela jsem z koupelny směrem kněmu, zavřela za sebou dveře, ale nezamkla jsem je. Nechtěla jsem. Byla to první má inscenace „paní domácí se musí dobývat.“ Pak jsem si sundala všechny části svého spodního prádla a vstoupila do sprchy.Pustila jsem si vodu, kterou bych ještě včera nazvala „teplota lávy.“ Voda mi začala stékat mezi prsa po nohách a do mezinoží. Vzala jsem si šampon a začala jsem si umývat vlasy. Když jsem si o několik minut později mýdlem omývala obličej, dveře koupelny se konečně otevřely. Bylo mi jasné, co se chystá a už od první chvíle této sprchy jsem se na to tak strašně moc těšila. Tak moc už jsem ho chtěla. Tak moc už jsem chtěla dnešní večer zakončit, a tak moc jsem chtěla,aby to bylo ve sprše. Chtěla jsem,aby si mě vzal tady. Aby mě přirazil ke zdi, zatímco nás bude déšť teplé vody sprchy smáčet. Otočila jsem se čelem ke dveřím a udělala krok vzad. Přesně tak, aby se jen konečný hrbolek mého zadečku tak tak dotkl ledových kachlíků naší sprchy. Dveře sprchy se odsunuly a vstoupil on. "Už se mi nechce čekat," prohlásil. Přistoupil ke mně. Jeho noha, kterou strčil mezi ty mé, jemně ale přesto rozhodně roztáhla obě moje nohy. Jeho levá ruka pevně stiskla mé stehno, které pak silou přitáhl ke svému boku tak mocně, až celé mé tělo přistálo na jeho hrudi. Moje bradavky se vztyčily tak rychle a včas, aby mohly přesně ve chvíli dopadu vyslat elektrizující signál do mého mozku a vyvolat tiché vzdechnutí. Tichý vdech prakticky okamžitě nahradilo silné „aha“, které doprovodilo celkové prohnutí mého těla. To můj muž do mě vstoupil s plnou parádou. Ani na vteřinu neváhal. Byl rozhodnut dnes použít svojí nově nabytou sílu. Jeho ruce popadly můj zadek a, jako bych nevážila ani 2 kila, mě nadzvedly do vzduchu. Moje střední ucho rozpoznalo hrozící ztrátu stability a tělo instinktivně použilo všech prostředků k získání rovnováhy. Moje ruce se ihned chytily za jeho krkem. Moje nohy obtočily jeho boky a já ztratila jakékoliv právo na řízení dnešního sexu. Horko mě polévalo jak z jeho zvedání a opětovného narážení na jeho chloubu, tak z vody, která stékala po jeho hrudi a po mé šíji. Jeho přírazy začaly pomalu.Každý zásun jeho obří klobásy ve mě vyvolal extázi, zatímco mé tělo se jen bezmezně vší silou drželo jeho krku a boků. Moje explozivní extáze po každém pohybu nutily vzduch z těla unikat ústy, které ho automaticky měnily ve slova „o bože, ano, ano, nepřestávej.“ Každý hluboký zásun naplnil snad každou mezírkuv mé vagíně.Mé stydké pysky pevně objímaly jeho penis, jako by se ho ani za nic na světě nechtěly vzdát. Zatímco se moje mysl stále více a více ztrácela v nepopsatelné blaženosti, z úst mi nezávisle na čemkoliv vycházela další a další milostná slůvka. Slušná i taková, která bych za normálních okolností nevyslovila ani o samotě. On pomalu, ale jistě zrychloval. Moje prsa jezdila v rytmu jeho zvedání a narážení po jeho hrudi. Jeho oči plné chtíče mě sledovaly a uši poslouchaly každý můj vzdech. Už jsem ztrácela sílu. Tělem mi projížděly zásahy a nutily mé boky a tělo se kroutit, zatímco nás začínala halit pára z horké vody, co nám jako řekla stékala po našich tělech. Jeho rytmus dál a dál zrychloval, já už nemohla víc. Moje ruce se silněji ovinuly kolem jeho krku. Volné prsty s dlouhými nehty se zaryly do jeho lopatek. Má hlava se zvedla a nával všech smyslových míst v celém těle explodoval. Nejprve tak silně, až jsem nebyla schopna ničeho. Dokonce ani výkřik, který má ústa v tu chvíli toužily vyslat, nevyšel. V nárazech přicházela další a další vlna. Sice menší a menší, ale další a další. Při každé z nich se mé svaly stáhly a povolily. Zatímco mnou projížděl další a další důkaz, že ženský orgasmusje prostě lepší,on na mně nehleděl a dál a dál zrychloval. Pak i on náhle přestal. Zastavil mé tělo plně naražené na jeho kládu a zíral na mě. Cílila jsem ve své kundičce každé napnutí a smrštění jeho penisu a s každým jeho pumpnutím jsem cítila, jak mě naplňuje víc a víc. Orgasmus odezněl a moje tělo teď plnily nové, zcela jiné pocity. Jako bych najednou vyhrála miliardu. Moje tělo plnil pocit štěstí. Pohlédla jsem mu do očí, a i když to byl chlap jak hora a oči už dávno neměl tak korálkové jako mívala dříve, pořád jsem tam v těch očích viděla tu ženu, co jsem milovala. Motýlci v břichu se rozlévali a pocit štěstí a jistého přilnutí k němu sílil. Věděla jsem, že ženy mají po sexujiné pocity.Znala jsem to z vnější strany, ale teď jsem ty pocity prožívala. Štěstí, bláznivou zamilovanost a připoutání k osobě co miluji.A ještě něčeho jsem si všimla,když jsem mu tak hluboce hleděla do jeho teď hnědých očí. Viděla jsem to, co jsem zase moc dobře znala já, neboť ještě minulý týden to byly mé pocity po konci divoké noci. Jeho oči naplňovala spokojenost, uvolnění a pocit klidu. Když mě spustil ze sebe dolů a já nás oba osprchovala a očistila, chtěla jsem s ním prožívat ty krásné chvíle mého štěstí, ale chápala jsem, co je třeba udělat. Za 15 min můj muž spal. Jeho dech se zklidnil a já zamilovaná ležela hlavou na jeho hrudi a poslouchala jeho dech a tlukot srdce. Ráno můj muž odešel zařídit naši novou identitu. Musela jsem o tom,co se nám včera stalo, zjistit více. Bylo již pozdní odpoledne, když jsem se zoufalá nabourala na mail vedený na jméno ženy, která včera přestala existovat,takže to vlastně nebylo porušení soukromí. Našla jsem informaci o objednávce. Podivnou adresu, telefon i platbu. Dlouho jsem váhala,ale pak jsem to podivné číslo vytočila. Telefon nevydal ani jeden zvuk vyzvánění a ozvalo se: „Dobrý den Karolíno“ Šok z tak rychlé reakce a znalosti mého jména ve mně okamžitě probudil strach a připravil mě o hlas. To však ženě na druhém konci hovoru nebránilo pokračovat. Během celého rozhovoru mi bylo vysvětleno, že ať moje žena plánovala cokoliv, paruku neměla pro svého známého. Protože nikoho takového nemá. Paruka funguje jen na muže, co celým svým vnitřním já touží být ženou. Stejně tak i dildo a popruh by mě nemohly změnit zpět,ani kdyby moje žena sebevíc chtěla. I když pocit fungujícího penisu dildo umožňuje, skutečnou proměnu v muže umožňuje jen ženám, jejichž srdce a mozek touží být mužem.A i když popruh skutečně bránil této přeměně, kdyby to má žena nechtěla skutečně hluboce, po sundání popruhu by se nikdy neproměnila v muže. Položila jsem telefon a začala o tom všem přemýšlet. I když jsem chápala, že včerejší řeči o paruce pro známého a o dildu jako pojistka byla lež, pořád jsem nechápala, co žena plánovala. O to míň při vzpomínce na včerejší události. Přísahala bych, že celý včerejšek byl dílem mého chtíče a žena že spadla do mé pasti. Teď to vypadalo, že jsem to byla já, kdo spadl do pasti mé ženy. Když se má bývalá žena, teď už můj muž vrátil domů, už ve dveřích oznamoval, že teď jsme Karolína a Jan Pokorní. Přijala jsem tuhle zprávu bez povšimnutí a bez čekání jsem spustila své výtky já. Když jsem se svým monologem skončila, nezbývalo mu nic jiného než vyjít s pravdou ven. Náš vztah byl sice velmi partnerský a on byl jako žena spokojený ve vztahu, ale sexuální život neměl žádnou šťávu. I když jsem se jako muž snažila, nebylo to nic platné. Skrytá touha být mužem jí nedovolovala prožívat sex jako žena naplno. Když si pak ještě jako žena začala všímat toho, že jí najednou nové punčochy zmizely i s krabičkou,aby se o pár dní objevily v prádle, chytla podezření. Jednoho dne pak prolezla můj počítač a objevila komiksy o změně pohlaví. Zjistila od sestry, že jsem potajnu nosil její oblečení a vše jí došlo. Ten den se jí objevil v prohlížeči ten tajemný obchod. Tam našla řešení našeho problému a objednala si ty kouzelné věci. Původně mělanásledující plán.Vzala by si ono sexuálně motivující prádlo a donutila by mě k sexu. Věděla, že po něm bývám unavená a brzy bych usnula hlubokým klidným spánkem. Pak by využila tohoto spánku a nasadila by mi paruku. Pokud by mě paruka přeměnila, byl by to signál, že její dohady byly správné. V takovém případě by si nasadila dildo a přeměnila by se také. Ránoby pak hrála hru, že o ničem neví a tvrdila by, že to byl zásah neznámé síly.Pokud by mě paruka nepřeměnila, vše by zase následujícího dne zklamaná vrátila zpět.Kdyby jí plán vyšel,nikdy bych se ať už jako muž tak jako žena nedozvěděl o jejím plánu. Jenže když mě pak uviděla už přeměněnou, naštvala se a dostala strach, že vše selhalo. Proto hrála to divadlo s pojistkou a s kamarádem. Jen nečekala je, že já budu tak dychtivá po tom zůstat v těle ženy, že jí klidně bez skrupulí nechám proměnit v muže. Když jsem tak učinila, její překvapení vyvrcholilo dříve než štěstí z toho, co jsem jí provedla. Poslouchala jsem ten plán a směsice pocitů lásky, pochopení a štěstí zase sílila. Když dokončil své povídaní, vstala jsem,došla ke svému již oficiálnímu muži vášnivě a hluboce jej políbila a pak ho za ruku odtáhla do pokoje, kde jsem ho postrčila do křesla. Než se nadál cokoliv říct, rozepnula jsem mu kalhoty a z trenek vytáhla jeho nyní pro mě nádherný a velký penis. Byla to odměna za jeho pošetilý plán. Možná chtěl něco říci,ale než mohl,už jsem zase přemáhala svůj dávivý reflex. V pravidelných rytmech jsem jeho penis strkala hluboko do svého krku a zase ven z úst a se správnou prací s jazykem a rty pokaždé, kdy se jeho žalud objevil vedle nich,a se správným saním a následným pohlcením hluboko do svého krku jsem ho přivedla až na vrchol a pak za něj., Když jeho penis pulzoval, chytala jsem do úst každý jeho výstřik a následně to vše hrdě polykala. Chvilku jsem mu záviděla. Tenhle chlap se nemusel ani snažit a dostal soulož a kouření od té nejhezčí rusovlásky,co kdy svět viděl.Ale ne,nezáviděla jsem mu to dlouho. Byla to jen myšlenka, co rychleji odešla, než přišla.Avíte proč? Protože já jsem ta rudovláska a upřímně není toho moc, co by bylo lepší. P.S:. Je tomu již rok a půl,co nás kouzelné předměty přeměnily. Můj muž zjistil už v den,kdy si věci objednal, že existuje ministerstvo kouzel (jak z Harryho Pottera). Nicméně toto ministerstvo má spíš úkol tutlat a likvidovat důkazy o kouzlech a magických předmětech. Bylo to to ministerstvo, které nám zajistilo změnu jmen a veškeré dokumentace o nás. Dokonce nám dali práci. Já teď dělám na technickém, můj muž v ekonomickém. Je to víc než skvělé. Nikdy jsem neviděla tolik sexy techniček a inženýrek jako u nás v oddělení. Je to super život v dámském kolektivu pracovat na technických inovacích. Nicméně se teď trochu bojím.Není snad měsíc,aby nějaká z nás nešla na mateřskou. A co hůř, už čtrnáct dní mě nenavštívila teta Irma. Takže dnes po práci jdu do lékárny pro těhotenský test. Nakonec přeci jen můj muž bude na rodičovské, protože v magicky změněné domácnosti vydělávají zpravidla více ženy než muži. Aspoň někde je spravedlnost.její balíčky otvírat. Byla to její věc a nikdy mě to ani nezajímalo a pokud přeci jen ano, prostě jsem
se zeptal, když přišla domů. Nicméně jak den plynul, pokaždé když jsem byl blízko toho balíčku,
ve mě rostla zvědavost. Nakonec zvědavost vyhrála nad rozumem a já balíček otevřel. Byl to pro
mě šok. Jakmile jsem toho otevřel,koukal na mě gumový robertek. Žena si objednala nějaké věci
ze sex shopu. Byl jsem lehce uražen. Pokud jí nestačím v posteli já, proč orgasmus předstírala a
teď si kupuje erotické pomůcky. Měl jsem vždy pocit, že máme otevřenou komunikaci. Moje
mužské ego ve mě způsobovalo zlobu, ale zvědavost pořád vyhrávala a já se v balíčku začal
přehrabovat. Nakonec jsem z balíku vše vyndal na stůl. Krom dilda balíček obsahoval také sadu
červeného sexy prádla, která se skládala z krajkového korzetu, tanga kalhotek, podvazkového
pásu a síťovaných punčoch. K tomu evidentně přikoupila i červené střevíce a pak paruku. Dlouhé
rudě červené vlasy stočené do tenké síťky mě fascinovaly asi nejvíc. Tak moc, že jsem sice viděl a
držel poslední věc, ale zcela jsem ji odignoroval. Byl to postroj do rozkroku s látkovým
trojúhelníkem, ve kterém byla díra na ono dildo. Byla to prostě ta věc, co si ženy dají na rozkrok,
když chtějí penetrovat jinou osobu. Nevěděl jsem,proč si žena pořídila tyhle věci, ale uspokojoval
jsem se myšlenkou, že sada prádla je pro ni na naše večerní hrádky.
Přesto nebo právě proto se mi do mysli pořád kradla červená paruka. I když jsem se snažil hrát hry
na počítači, opravoval rozbitou zásuvku, pořád se mi do hlavy vkrádala myšlenka, že tam leží ta
zvláštní věc a ať tam jdu a prohlídnu si tu paruku. Stejně jako před tím jsem chodil kolem stolu, na
kterém pořád ležely vyskládané věci z krabice. A pokaždé, když jsem pohled stočil na chuchvalec
paruky, objevovala se mi v představách žena s červenými vlasy. Byla to pro mě neznámá žena.
Snažil jsem se jí vždy silou mysli přeměnit na představu mé ženy v této paruce, ale nikdy to
nevydrželo dlouho. Nakonec jsem myšlenkám podlehl a paruku rozbalil z ochraně síťky. Její vlasy
jsem rozčesal rukou a paruku si pozorně prohlédl. Vlasy působily uměle a nevypadaly nikterak
zvláštně. Dokonce na omak byly drsné, a ne tak příjemné jako vlasy pravé.
Přistoupil jsem k zrcadlu na chodbě a paruku nadzvedl nad svojí vlastní hlavu. Neměl jsem
v úmyslu si ji nasadit,jen jsem chtěl vidět, jak asi bude paruka na ženině hlavě vypadat. V tu chvíli
se ale vše změnilo. Extrémní síla začala tlačit na mé ruce směrem dolů. Byla tak extrémní, že jsem
měl problém paruku držet. Snažil jsem se jí zahodit, ale pramínky vlasů té paruky se mi omotaly
kolem rukou a začaly silou moje ruce svírat a držet, zatím co vrch paruky táhl dál dolů. Byla to síla,
kterou nešlo přemoci. Takže aniž bych to chtěl,se mi paruka usadila na hlavě. Její vlasy pak ještě
jako chapadla pomohly usadit celý ten podklad se zapínáním na hlavě tak dokonale a správně,
jako bych se o to snažil já sám. Tu skutečnost jsem si nestihl ani uvědomit jak krátký okamžitě
mezi nasazením paruky a následným aktem Tisíce možná miliony jehliček mi probodly kůži na
hlavě. Cítil jsem, jak se jehličky zastavily o moji lebku. Cítil jsem, jak se pichlavá pronikavá bolest
jehliček roztahuje po celém povrchu kůže a jak mi podklad paruky srůstá s hlavou, jak mi paruka
vytahuje mé vlastní vlasy skrz podklad načež se sám podklad začíná propíjet do mé kůže. Při
pohledu do zrcadla v těch vteřinách, kdy bolest byla snesitelná, jsem viděl, jak ty mé vlasy mění
barvu a prodlužují se. Zatím co z umělých vlasů se stávají skutečné až nakonec nebylo možné
rozeznat moje od těch co byly na paruce. Když bylo vše hotovo, jehličky přestaly bodat.
Vlasy, které doteď držely mé ruce, abych jimi nemohl hýbat, povolily. Ihned jsem chytil svoji hlavu
a snažil se najít paruku, abych si ji strhnul z hlavy. Popadl jsem pramen rudých vlasů a zatáhl za
něj. Bolest prozradila, že to jsou moje vlastní vlasy a že paruka přestala existovat a stala se moji
vlastní součástí. Zaklel jsem a vyrazil jsem pro strojek na vlasy, měl jsem v plánu co nejrychleji se
té rudé šílenosti zbavit aspoň strojkem, ale udělal jsem sotva krok směrem do koupelny, když nová
intenzivní bolest projela mim tělem. Určitě víte, jaké je to, když se bouchnete do brňavky. Tak
přesně tahle bolest mnou projela,ale mnohem, mnohem intenzivnější a celým tělem. Spadl jsem
na zem a schoulil se do klubíčka. Bolest nepovolovala a já cítil, jak mi vnitřkem těla roste něco
neznámého, nezvanéhoa cizího. Začalo to od hlavy přímo tam,kde mě předtím cosi probodlo kůži
a postupně z těch míst jako řeka prostupovaly mým tělem a až narazily na místo svého určení,
rozpojily se do čím dál drobnějších ramen, aby se jako vnitrozemská delta v parném létě vsákly do
každé části mého vyprahlého těla.. Pronikaly mi do obličejových svalů, uší.Cítil jsem bolest, když
našly oči a prostoupily jimi. Cítil jsem, jak prostupují mým jazykem,i to,jak jehličky zasahují moje
orgány, jak se protahují do nohou a rukou, jak mi v rozkroku prolézají do varlat a údu, jak mi
prolézají měkkými částmi hlavy,kudy vede cesta k mozku, zatím co další prameny této sítě našly
celou moji páteř, jak jí obtáčejí, jak pronikají dovnitř. Když tato síť zasáhla míchu, zlomil jsem se
vzad. Cítil jsem, jak se spojují smíchou a rozlévají se nahoru a dolu po celém jejím obvodu. jJak
ty, co proudí nahoru k mozku, se spojují s těmi, co proudí od mozku dolů. Necítil jsem, jak mi
prolézají mozkem, ale v šíleném svíjení se bolestí jsem si dokázal představit, jak můj mozek
obepínají, jak propíchávají šedou kůru mozkovou a jak se rozlézají v mém mozku a pak, když má
mysl viděla jako živý obraz, jak moje celá nervová soustava je těmi cizími chapadly prorostlá,
náhle nastal klid. Z čista jasna vše přestalo. Vstal jsem ze země a otočil se zpět k zrcadlu.
Z nepochopitelného důvodu jsem byl zklamán, když jsem uviděl zase jen sám sebe jen s
červenými dlouhými vlasy. Vlasy byly skvělé, ale tělo se mi nelíbilo. Bylo odporně mužské, pod
oblečením chlupaté a penis stále zůstával na mém těle. Jen ta představa mně přišla nechutná.
Nechápal jsem, proč tak náhle o sobě uvažuji a při myšlence na to, jak mi prolézá ta zatracená
paruka míchou, jsem dostal obavu. Jenže každá obava z té skutečnosti byla prakticky okamžitě
potlačena, a naopak se moje mysl začala soustředit na mé nové vlasy. Nejprve jsem se prsty vlasů
dotkl. Byli jemné, hladké a příjemné a barva uhrančivá. Zkusil jsem prsty zabořit mezi vlasy a
pomalu pohybem dolů si je pročísnout. Asi v půlce pohybu se mi prsty zasekly. Po šíleném tanci
na podleze naší chodby jsem svým vlasům způsobil značné rozcuchání a zacuchání. Věděl jsem,
že moje žena má v ložnici stolek se zrcadlem a vším co žena potřebuje na úpravu svého vzhledu.
Vyrazil jsem proto do ložnice. Tam jsem si sedl k jejímu stolu a začal se jejím kartáčem kartáčovat.
Když jsem byl se svojí prací hotový,měl jsem teď vlasy krásné rovné na konci lehce zvlněné, délku
měly asi tak po lopatky a jejich sytě rudá barva zářila podivně vzrušující sexualitou. Když jsem se
konečně vynadíval na své nádherné vlasy, snažil jsem se potlačit pohledy na příliš mužské rysy
obličeje a podivnou kombinaci hustého černého obočí, co působilo nepatřičně v kombinaci se
sytě rudými vlasy.
Vstal jsem. V tu chvíli jsem ještě nevěděl proč,ale z nějakého podvědomého důvodu, zcela mimo
mé vědomé myšlenky,jsem došel k posteli a posadil se na ní. Na posteli se mi moje vědomá část
aktivovala. Sledoval jsem proud myšlenek, který začal přemýšlet, kde se vzala má nově nabitá
malicherná starost o mé vlasy a sledoval jsem, jak logika tento krok jasně spojila s oněmi cizími
proudy nitek v mém těle a má mysl mě logikou vedla k paruce. Jasně jsem si představoval, jak
mým tělem se proplétají rudě syté vlasy. Které jako nervová soustava pronikají do každého mého
kousku těla. Jak tyto cizí rudě syté nervy mohou pohnout mojí rukou. Vložit mi do hlavy myšlenku.
Udělat ze mě zombií plnící jejich příkazy.Přesto že se parazitovi dařilo téměř vygumovat mé obavy
mé vědomí si stále zcela zřetelně uvědomovalo co všechno za rizika představuje cizí neznámý
organizmus v mém těle, jsem si byl naprosto jistý, že uvažuji, jednám a chovám se naprosto
svobodně, že každá má myšlenka je má a možná právě i protože jsem si uvědomoval, že strach a
obava je ve mně uměle potlačována,jsem cítil, že onen parazit není mým nepřítelem. Pamatoval
jsem si vše i boj s neznámou silou paruky, ale teď už mi to nevadilo. Jako by mi ta vlákna v mozku
otevřela nové myšlenky,odemklanějakou komoru skrytého přání, kterou jsem v sobě dlouhá léta
dusil. Ale kdo ví, třeba to nebylo přání mé, ale té neznámé síly? Pochybnost o pravosti své touhy
jsem stejně rychle, jak se objevila,utnul. Byla to touha určitě má.Paměť mi sloužila dobře a já si
moc dobře vzpomínal, že tahle touha je celoživotní.Jediné, co tento symbiotický organismusnebo
co to bylo, způsobil, bylo potlačení strachu z této myšlenky.Paruka vnikla do mé hlavy, našla mé
jediné pravé hluboké přání a zničila všechny ty bariéry strachu, popírání, umlčování, které toto
přání střežily hluboko v mé mysli před zraky vnějšího světa.
Když jsem si tohle uvědomil a přijmul svojí hlubokou touhu za jedinou věc, pro kterou chci žít, v tu
stejnou chvíli mi projela tělem nová silná pálivá bolest. To symbiotické spojení paruky a mého těla
vědělo, co přijde, co musí přijít. Proto mé tělo přemístilo na nejbezpečnější místo v domě, kde
jsem mohl extrémní sérii bolestí a změn prožíta neriskovat zranění. Tentokrát to začalo,jako kdyby
vám celá nervová soustava vevnitř vzplála. Cítil jsem tu šílenou cizí síť, co prostupovala tělem a
celá hořela.Připadal jsem si,jako by mi do těla někdo narval kilometry doběla rozžhaveného drátu
a chtěl mě spálit zevnitř. Všechny moje svaly se roztahovaly a stahovaly, jako kdyby hledaly to
jediné místo, kde to šílené pálení zmizí. Celé tělo se bolestí převalovalo tam a zase zpět. Kroutil
jsem se do klubíčka a pak se zase rovnal.Prudký nárůst tepla způsobil, že jsem se zlomil v zádech
a na poseli vykouzlil ukázkový gymnastický most.Pak jsem se zase stočil do klubíčka. Cítil jsem,
jak mi praskají kosti, jak mi hoří kůže a mění se v jinou. Moje svaly se v horku sítě vypařovaly. Cítil
jsem jak svaly, které zmizely se jako tekutina přesouvají na moji hruď. Co jinde chybělo, se
přesunulo, aby mi rostlaprsa. Začaly se mi měnit i bradavky.Moje lebka praskla,odlomené kosti
v celém těle se v žáru měnily v tekutinu a tam kde vznikla mezera,se zbylé kosti spojovaly a zase
srůstaly. Celý proces měnilmé tělo a obličej.Oslepl jsem,jak mi tekutina v očích začala vřít a já
věděl, že barva mé oční duhovky se mění a můj barvocit sílí. Nevěděl jsem proč to vím, ale cítil
jsem to. Cítil jsem i to, jak mi hoří Adamovo jablko v krku a jak se mění v tekutinu, kterou musím
chtě nechtě bolestně polykat. A do toho všeho mi penis tvrdnul a rostl. Pramínky neznámých
nervů prorostlé mým penisem a varlaty začaly s pálením vibrovat, a já pln bolesti a vzrušení už
nevydržel. Můj penis provedl největší semennou explozi spermatu do ještě nasazených kalhot a
trenek. Pulzoval, škubal a znova a znova pouštěl další a další várku. Kalhoty už byly celé proteklé,
a i když nebylo možné mít ve varlatech takové množství té bíle tekutiny, pořád to pokračovalo.
Nejprve jsem to pro samou bolest nevnímal, ale jak bolest ustupovala, došlo mi, co dole cítím.S
každým výstřikem je moje kdysi mohutná chlouba menší a menší., Moje varlata mi neznáma síla
vtahuje do těla a s novým a novým záškubem a výstřikem nového semene mám čím dál tím víc
prostoru v rozkroku. Pálivý pocit ustal a už jen proud spermatu pokračoval a s každým záškubem
mého penisu vypustil s pocitem orgasmu další a další deci spermatu. Ještě jsem stihnul
odtáhnout kalhoty, abych viděl svůj rozkrok. Prožíval jsem svůj poslední orgasmus jako muž.
Poslední záškuby teď už asi 3 mm dlouhého velmi tenkého penisu. Poté se penis už jenstáhnul do
těla a tam, kde býval penis, byl teď téměř dokonalý klitoris. Jen malá dírka močové trubice ho
hyzdila. Dírka močové trubice se však začalaměnit. Roztahovala se na délku směrem k análnímu
otvoru a prohlubovala se. Vyrůstaly mi stydké pysky. Tvaroval se vchod do pochvy, a nakonec i
pochva. Kolem rozřízlého klitorisu se začínaly objevovat růžolící malé stydké pysky a do toho se
pod tím tvořila nová močová trubice. Než jsem se nadál, klitoris opět srostl v celek do původního
tvaru jen bez teď už zbytečné dírky. Naposledy mnou projela extázi vyvolávající vlna elektrických
impulzů od konečků prstů až k hlavě. Po zádech mi přejedla husina a byl konec. Nemusela jsem
k zrcadlu,abych chápala, co se stalo. Nemusela jsem se v zrcadle zkoumat,abych věděla, že teď
jsem ženou. V posledních vteřinách jsem viděla a plně cítila proces změny. Vím, co pocit mokrých
kalhot a prázdného prostoru v rozkroku znamená.,Sundala jsem si tričko, které stejně jako kalhoty
a postel byly zasaženy obrovskou dávku bílé tekutiny a nepříjemně se na mě lepily. Viděla jsem
svá nádherně tvarovaná prsa. Byly sice menší, než bych si teď přála, ale byly nádherně tvarované.
Měla krásný tvar slz, byla pevná s jemnou a hladkou kůži. Dva knoflíčky stále ještě vzrušením
vztyčené vpřed s malými jemně tmavými dvorci jako by říkaly „holka se na dotek prstů a jsme
připravené, až jednou bude třeba kojit.“
Mé dlouhé rudé vlasy se během finální proměny opět rozcuchaly a částečně mi omezovaly
výhled. Pohled do pokoje snadno prozradil, že moje oči jsou teď citlivější na barvu. Vidím sice
pořád téměř stejně, ale rozdíl mezi odstínem potahu na křesle a polštářem na něm položeným
vnímám mnohem více než dřív. Je mi i větší zima a cítím mnohem intenzivněji lepkavý pocit na
mých jemných hladkých nohách a na těle. Ta mnohalitrová povodeň, co mi způsobil můj penis na
rozloučenou,byla spíše jeho pomsta za to, že se ho celý život chci zbavit. Ano byl to můj sen. To
bylo to, co paruka našla v mé hlavě a připomněla mi, že tohle je mé jediné skutečné přání. Nevím,
jak neživá věc může vůbec vnímat, ale nějak ta paruka,už když balík přišel, věděla, že tajně nosím
punčocháče mé ženy, že si hladím její prádlo, abych aspoň rukou okusil ten materiál. Že si
zkouším její kabáty, kde neriskuji, že se její menší oblečení roztáhne. Ta neživá věc země cítila, že
jsem se v pubertě tajně oblékal do sestřiných věcí a chodil v nich, dokudsestra nepřišla z kroužku.
Paruka už ve chvíli, kdy přišla, tak nějak lépe, než moje žena věděla, že když koukám z auta nebo
v MHD po cizích ženách, že to není, protože by mě přitahoval, ale protože jim závidím to tělo, to
oblečení,to že jsou ženou a vše co to obnáší. To všechno, i když nevím proč a jak, ta paruka věděla.
A to vše mi teď dala. A za to všechno se mi ten kdysi velký zmetek mstil, když udělal takový
nepořádek.
Nicméně to byla spíše jen taková pohádková představa o myslícím penisu. Spíše logicky vzato to,
pravda byla, že se všechna váha toho mužského těla, co byla navíc, musela někam ztratit a
nemohla prostě jen zmizet bezezbytku. Takže všechno to semeno, které se nacházelo na mé
posteli,na kalhotách, trenkách, tričku a na mém těle,byl zbytek mé mužské minulosti. Bylo třeba
se ho navždy zbavit. Zničit moji minulost. Začala jsem tím, že jsem kalhoty, trenky, tričko,
povlečení hodila do velkého černého odpadkového pytle. Pak jsem vlezla do sprchy a dobrou
půlhodinu ze sebe smývala všechno, co jen šlo. Celé mé tělo dostalo krásnou pozornost. Každý
záhyb mého těla byl nejprve mýdlem omyt, potom tělovým mlékem podruhé očištěn a pak bylo
vše krásně potřeno regeneračním olejíčkem. Speciální dávku regenerace dostaly moje nádherné
rudé vlasy, co mi tak pomohly. Milovala jsem je. Čím dál tím víc. Byla jsem jim tolik vděčná, a i když
z paruky již definitivně nezbylo nic a ona přestala existovat. Já věděla, že je nyní mojí součástí,
mým již neodkladným symbiontem. Mým nervovým systémem.
Když jsem vyšla s ručníkem na hlavě a v županu mé drahé ženy, pohlédla jsem ještě do zrcadla.
Měla jsem krásnou pravidelnou tvář, můj kdysi široký nos byl nyní jen roztomilým knoflíčkem.
Pravda,měl špičku trochu nahoru, ale která žena s tak dokonalou postavou a tvarem obličeje by
neměla nos nahoru. Co bylo ale hlavní, moje oči působily tak velké a pronikavé a jak jsem
předpokládala, jejich barva se mi změnila. Měla jsem nyní tmavě zelené oči, které jakoby se
k okraji stávaly světlejšími. Byly opravdu pronikavé. Těšila jsem se, až těmto nádherným očím
dopřeji tu moc očních stínů a řas. Moje obočí bylo sice pořád husté, ale jeho barva teď
dokreslovala přirozenost barvy vlasů a očí. Jako by našlo přesně ten správný odstín hnědé či
červené, co spojovala mé oči a vlasy. Připadala jsem si jako znovuzrozená. Pak jsem vešla do
pokoje a viděla ten nepořádek kolem postele. Netrvalo dlouho a já ještě v županu a s ručníkem na
lhavě začala uklízet.
Asi za hodinu byla práce hotová a já si znovu seděla do našeho křesla. Stále jsem byla v županu a
s ručníkem na hlavě. Všimla jsem si, že se v mé mysli rozhostila jistá dávka uspokojení z úklidu,
který jsem do té doby neznala. Pohlédla jsem skrz otevřené dveře do kuchyně, kde na stole pořád
ležely ony věci z balíku. Sice jsem nejprve zahlédla ono dildo a napadlo mě, co každou ženu, na
kterou ještě působí trochu toho posledního záchvěvu může, který postupně doznívá, ale než jsem
se odhodlala k zasvěcení mého ženství, přejela jsem pohledem na sexy sadu červeného prádla.
Vlastní dámské prádlo nemám, mohu si půjčit sice manželčino a věřím, že to bude úžasné, ale
bude asi jedno, zda si vezmu její staré nebo tohle, které její ještě vlastně ani její není. Mé vlastní
pánské na sebe, už nikdy nevezmu. Nechci. Až se všechno vyřeší, spálím nebo zničím všechno
moje pánské oblečení jednou provždy.
První, co jsem na sebe vzala, byla tanga. Jejich krásný malý saténový trojúhelníček mojí novou
vagínu a krásným hladivě příjemným dotykem jí zakryje. Dotek na kůži je až vzrušující pro běžný
pohyb. Naštěstí je můj klitoris schován stydkými pysky tak dobře, že krom kůže nemá co dráždit.
Přesto ten prázdný pocit volna mezi nohami je tak psychicky uspokojující, že bych dnes mohla jen
ležet a užívat si ho jen tak.Žádné hlazení nebo jiná ještě příjemnější sexuální činnost. Jen tak ležet,
dávat si nožku přes nožku a stále si užívat to „nic“ co tam je. Co naopak ale dráždilo moje smysly
víc, než satén vpředu, byl pruh látky hluboce se zarývající mezi půlky a dráždící mi kůži, anální
otvor a kostrči, ale i tohle byl v tu chvíli pocit, kterého jsem si chtěla užít. Různě jsem se vrtěla,
sedala a vstávala, chodila schválně s pohupující se prdelkou nyní kulatější a pevnější. Užívala si
každého posunu látky a toho, jak se vpředu hladký samet dotýká mé kůže a místo nárazu do
penisu nebo varlat nenalézá nic. Zatímco látka vzadu dráždí a trochu řeže méně ale přesto citlivá
místa. Pak přišel na řadu korzet. Když košíčky korzetu obepnuly máprsa velikosti B, nadzvedly je
výš,protože měly push-up efekt.Můj dekolt zazářil tak, že by nebylo muže, co by mi koukal do očí.
Jak košíčky obestoupily mé poprsí jako by si prsa uvědomila: „Sbohem volný pocite,tohle je naše
zlatá milovaná klec. V této a jí podobných klecích budeme odteď až na do smrti každý den. A
volnost pohybu? Jen ve vzácných okamžicích.“
Možná ženy trpí, když je podprsenky svírají den co den, ale my, co chceme každou jednu ženskou
věc ať už příjemnou nebo nepříjemnou, tohle naopak milujeme.(pozn. Jsem teď asi jedna z mála
žen, co si užívá i menstruaci.Bolí to,mění se mi nálady,je to opruz, ale vždy, když přijde, je každá
myšlenka nepříjemnosti doprovázená pocitem „jsem pravá žena, a to za to stojí“.) Když jsem si
pak zapínala háčky na zádech, byl to pro mě úkol dost složitý, ale nakonec se mi všechny povedly
zaháknout na poslední stupeň. Trochu mě mrzelo, že ačkoliv byl pocit obepnutí znát, nepůsobil
nikterak dusivě, ani příliš nestahoval pas. I když bych v tu chvíli chtěla cítit ten stahující tlak
korzetu. Měla jsem tak úzký pas a ten korzet byl spíše okrasného charakteru, než aby plnil funkci
tvarování pasu. Přesto jsem ten korzet na těle cítila a nechápala,proč mužské oblečení nedělalo
tak krásný pocit na pokožce, ale možná je to jemnosti kůže, kterou jsem v tu chvíli cítila.
Podvazkový pás zapnutý kolem mého téměř vosího pasu neposkytoval krom vnitřního pocitu
náhlého ženství, které jsem cítila s každou novou zkušeností, žádný silnější fyzický pocit. Zato
síťované punčochy krásně klouzaly po mých hladkých nohách. Ze začátku velmi příjemně hladký
pocit se změnil ve chvíli, kdy jsem podvazek připnula na podvazkový pás. Gumičky podvazku se
napnuli a já cítila, jak mě struktura sítě, kterou punčochy mají, mírně tlačí po celé jejich délce.
Cítila jsem každé oko sítě punčoch, jak se skrz něj snaží volná kůže protlačit, ale bylo mi to tak
příjemné. Všude, kde se jen může toto oblečení dotknout těla, se ho dotýká a dráždí nebo hladí.
Nechápala jsem, jak jsem mohla žít v tak nudném mužském oblečení. Bylo tak zbytečně volné
zbytečně plandavé, tak zoufale bez fantazie.
Když pocit nového oblečení naplnil mé touhy po sytosti pocitů,bylo mi jasné, že si chci vyzkoušet,
jaké je v tom chodit. Procházela jsem se ve spodním prádle k zrcadlu a zpět. Pokaždé mě moje
dokonalá postava v tak sexuálním spodním prádle fascinovala. Stávala se ze mě marnivá žena.
Náhle mi hlavou bleskla myšlenka na pár červených lodiček. Neváhala jsem a přišla opět
k balíčku.Ten den už potřetí a samozřejmě mě napadlo, že poslední,co zbývá,je robertek a postroj
na něj. Sice jsem neznala velikost své nohy, ale ani na okamžik jsem nepochybovala, že ony
střevíčky pro někoho jiného, něž pro mě být nemohou. Už jen pohled na číslo velikosti mi
prozrazoval, že pro moji ženu nejsou. Postavit se poprvé na jehlové podpatky je těžké, ale já
zažívala pocity plné endorfinu, dopaminu a bylo to jak trip z nějaké drogy. Vše bylo tak super jako
výhra miliardy korun. Víc než tosplnění všeho, co si vůbec dokážete přát. Byl to tak silný, návykový
pocit, že za hodinu už si nedokážete vzpomenout jaké to bylo chodit jak dřevorubec táhnoucí
kládu na laně za sebou. Každý krok končí přesně na tom místě před druhou nohou. Pokaždé, když
jsem nohu zvedla, přešla krásně a plynule před druhou nohu a před dosednutím srovnala špičku
ve směru chůze.Vždy dopadla nejdřív pata,až pak špička.Pohyb byl tak ladný, že jsem si připadala
jako kočka jdoucí po úzkém dřevěném plotu. Byl to tak hypnotický pocit, že když jsem si chvíli
sundala střevíčky z nohou, postavila jsem se automaticky na špičky. Následující kroky jsem pak
instinktivně opakovala,jako bych na nohou střevíčky stále měla. Samozřejmě se nemůžete opřít
o jehlu neexistujících bot, ale přesto jsem kroky prováděla, jako bych na nohou střevíčky stále
měla. Pokud nevíte, jak si to představit,pusťte si film Terminál. Je tam scéna, kdy si letuška zlomí
podpatek jedné boty a tuto nepříjemnost vyřeší tak, že si ulomí i druhý a stejně ladně pokračuje
na špičkách. Stejně ladně, jako by se jí nic nestalo. Pak ale moji chůzi přehlušila vědomá reakce
mysli. Pokud stojím na špičkách, proč? Proč si nepoložím paty na podlahu? Vědomě jsem
zatlačila své paty dolů až se dotkly země a v tu chvíli mi došlo, že je něco jinak. Něco uvnitř mě
nechtělo tento postoj. Nebyla to bolest, nebo nějaký tlak nebo tah. Bylo to jako byste se zkoušeli
prsty na nohou postavit na špičky a patou tlačili k zemi. Nebo lépe řečeno jako byste vy, co máte
přirozeně paty na zemi, museli trvale stát na špičkách. Nakonec jsem se vrátila pro své střevíčky
a znova si je obula. I když můj přirozený postoj byl od této chvíle „žena na podpatcích“, cítit ten
jemný tlak na patě, když se opírá o střevíček, bylo přeci jen pohodlnější, než mít všechnu tu sílu
na špičkách. Pak jsem se ten den již posté zastavila u zrcadla a začala se zkoumat v celé své kráse.
Štíhlá žena někde mezi třiceti a čtyřiceti lety. (věk zřejmě odpovídal mému původnímu
biologickému, takže mi bylo 36) Přesto s velmi hladkou a obstarávanou kůží. Vše bylo dokonale
hladké, jako by byla epilace mojí přirozeností. I bez podpatků by byla moje velikost okouzlující, ale
díky nim jsem teď dosahovala asi tak 180 cm a měla jsem tak pocit, že na svět vzhlížím ze stejné
výšky jako před mojí proměnou. Celé tělo tvořilo tvar přesýpacích hodin. I když bylo vidět, že
mnohé z těch partií bude třeba udržovat, abych neztratila nic ze své krásy. Jak jsem tam tak stála,
docházelo mi, že už hezkou chvíli moje myšlenky neproudí v tom tupém mužské „byl jsem“,
„Půjdu“ a tak podobně.
Došlo mi, že zbývá poslední relikt mé minulosti, se kterým se já sama uvnitř sama sebe musím
vypořádat. Věděla jsem, že venku je moje žena, práce, rodiče, sestra, přátelé a stát, u kterých to
bude třeba ještě řešit, ale to byla v tu chvíli budoucnost. Já bojovala s posledními zbytky muže
uvnitř mě. Pak jsem to vyslovila „Jmenuji se Karolína, Karolína Pokorná.“ Můj hlas, soprán, byl
zvláštní vysoký a řekla bych možná i ječivý. Vtu chvíli to ale bylo jedno. Působil tak éterickým
dojmem a já měla pocit člověka, co poprvé v životě promluvil a slyší svůj vlastní hlas i když jeho
vlastní podobu jsem stejně jako všichni poznala až z „videí“, ale to známe všichni. Ted den byla
moje mysl vytržená a přeměněná do mého vlastního vnitřního skutečného já a s ním i celé mé tělo.
Byl to tak opojný, silný a významný vjem, že mi ani nedošlo, kolik hodin uplynulo od první chvíle,
kdy jsem od kurýra převzala balíček.
To se však změnilo ve chvíli, kdy moje myšlenky byly násilím vráceny do časové osy zvukem klíčů.
Jako by pro mě přišla smrt, ale bylo to možná ještě horší.Z práce se vrátila moje žena, ale už bylo
pozdě něco udělat. Ani jsem nestihla udělat krok, zaběhnout do koupelny, schovat se za zavřené
dveře, cokoliv. Jen jsem tam tak stála, když se dveře otevřely. Moje krásná asi 165 cm vysoká,
černovlasá žena stála ve dveřích. Dveře dokořán otevřené.
Stála tam, v jedné ruce tašku, v druhé ruce klíče, které právě vyndala ze dveří. Stála a beze slova
mě pozorovala s vytřeštěným výrazem. Trvalo sotva dvě vteřiny, ale mě to přišlo jako celá věčnost.
Nadechla jsem se, že něco řeknu. Zkusím to vysvětlit. Moje žena však zareagovala rychleji.
Udělala rázný krok do bytu a třeskem podobnému výstřelu z děla zabouchla dveře.
"Ty jsi se úplně posral!" začala křičet.
Diskusní téma: Paruka - 1.díl - Amelia
Datum: 11.01.2026
Titulek: Krasna povidka :)
Krasne psana povidka, na chybky to nejede. Pribeh je krásně silny a uz se tesim na dalsi dily, kde bude vysvetleni pro koho ten balicek byl, kdyz zareagovala manzelka takhle a jaky bude pokracovani.
Datum: 07.01.2026
Titulek: pěkná transformace
Pěkný příběh, dost zajímavý s klasickým koncem dílu, který to usekl.
Teda čeština kapánek kulhá, chtělo by si to několikrát přečíst, ať už gramaticky či slohově. Možná to můžou být i překlep(y), ale navržené opatření by to ošetřilo. Typická chyba s/z, např.
Jsem v toužebném očekávání věcí příštích. Srovná se to, bude těhotenství,...?
Datum: 07.01.2026
Titulek: Re: pěkná transformace
Souhlas, hezky napsáno, vtahuje to do děje. Projít si ještě jednou gramatiku, byla by to fakt pecka.
(Klidně mi to pošli, jestli potřebuješ korektora. Už jsem docela trénovaná a víc očí víc vidí)
Datum: 08.01.2026
Titulek: Re: Re: pěkná transformace
Jo dámy, takhle to dopadá když jste DiS. Nechci se vymlouvat, ale příběh jsem po sobě četla opravdu 10x a stejně je to bída. Normálně mi jako korektor slouží žena. Která projde můj text a řekne oprav si tohle a tohle. (neřekne proč ať trénuji pravidla ČJ), ale chápete že tohle ji dávat číst nebudu ;-)
Datum: 08.01.2026
Titulek: Re: pěkná transformace
Jinak Daf. Neboj takhle jsem to neudělala já. Příběh jsem poslala rovnou celý s informací, že to Jana může klidně useknout na víc dílů. Mělo to několik stránek A4.
