Škola Svaté Anežky pro svérázné dívky - 7.díl - Martina

05.09.2021 09:42

„Ahoj, Liso! Jaké byly Vánoce?“ zeptala se Anne, když jsem vešla do našeho pokoje.

 „Hrozné,“ řekla jsem a řekla své velké sestře všechno. Pravděpodobně víc, než chtěla slyšet, ale prostě jsem to musela ze sebe dostat. Tak, jak by to udělala dívka. Hormony opravdu začínaly ovlivňovat moje pocity.

„To zní hrozně, Liso,“ řekla Anne. „Zní to, jako by se o tebe svatá Anežka musela lépe postarat. Promluvím si s ředitelkou Strictovou. Možná bude chtít, abys byla příští rok také velkou sestrou pro spolubydlící. Nebo chceš pokoj s Michelle? "

Michelle byla moje přítelkyně. Myslela jsem na ni tak, ne jako na kluka v sukních. Byla příliš stydlivá a líbezná na to, aby byla klukem. „To bych chtěla,“ řekla jsem, „ale udělám, co paní Strictová řekne.“

„Jsi hodná holka, Liso.“

Ve škole se konal silvestrovský večírek, na který se mi moc nechtělo. Stále mě rozčilovalo, co mi teta Deirdre po Vánocích řekla: že už nejsem v jejím domě vítána, protože její nový přítel o mně věděl. Michelle a já jsme si půjčily společenské šaty ze školy a nakonec jsme šly. Měla na sobě červené flitrové pouzdrové šaty, díky kterým vypadala rozkošně a nemohla se více lišit od mých šatů.

Jako hrdinka z románu Jane Austenové jsem měla na sobě šaty v empírovém stylu z bílého mušelínu poseté perličkami s drobnými nafouklými rukávy. Sametová stuha s mašlí vpředu zdůraznila vysoký pas bezprostředně pod mým útlým poprsím. Živůtek byl krátký a sukně dlouhá a plnější, než vypadalo. Omotala jsem si kolem paží gossamerský šál, abych změkčila svou siluetu a zahřála se. Vypadala jsem krásně, což pro dívku bylo důležitější než být v teple.

Prvních pár tanců jsem tančila s Michelle ale valčík s Anne, která mě sebevědomě vedla po tanečním parketu. Než si hudebníci odpočinuli, byla jsem vyčerpaná. Omluvila jsem se Michelle za to, že jsem chtěla brzy odejít, a stručně jsem vysvětlila situaci v domě mé tety. Okamžitě soucítila a pustila mě, a než všichni ostatní odpočítali deset sekund do půlnoci, už jsem tvrdě spala a ležela na přikrývkách a stále jsem měla na sobě šaty od Regency. Když se Michelle vrátila do místnosti, položila na mě deku a zalezla pod přikrývku na boku postele.

Zůstala jsem ve škole po zbytek zimních a jarních semestrů. Nevadilo mi to, i když trávit jarní prázdniny na akademické půdě byla nuda. Žárlila jsem na Michelle, která byla na Floridě, bezpochyby na pláži. Vrátí se opálená dozlatova, zatímco já budu mít stále břicho bílé. I tak bylo lepší zůstat u svaté Anežky než u mé tety, když mi na krk dýchal její strašný přítel Dick.

Na jarní módní přehlídce ve Svaté Anežce na konci května musela každá předvést šaty, které letos vyrobila v hodinách Oblečení. Po devíti měsících denních kurzů šití jsem byla slušnou švadlenou. Šaty pro družičku v plné délce v princeznovském stylu jsem vyrobila z bledě modrého hedvábí. Byly bez rukávů s plnou sukní, všitou tylovou spodničkou a drobnými květinovými ozdobami perel uprostřed výstřihu a předního lemu. Nosila jsem je s dlouhým kombiné pod spodničkou a byla jsem překvapena, jak se mi líbí ten pocit a svištění mých sukní, jak se procházím po pódiu. Bylo to mnohem hezčí než moje obvyklá uniforma školačky. Najednou jsem se cítila krásná, nestyděla jsem se, mít na sobě šaty. Možná to bylo tím, že se mi šaty povedly - nebo možná proto, že jsem se začínala proměňovat v dívku svaté Anežky.

Mezi diváky módní přehlídky byli lidé z vnějšího světa: dospělí, kteří se přišli podívat na letošní studentské postavy - nebo přesněji řečeno studentské orgány. Anne řekla, že tam byli, aby viděli dívky, které by letos mohly být v aukci.

"Aukce?"

„Charitativní aukce Svaté Anežky, první neděli v červenci,“ řekla. „Většina absolventek už přijala nabídky od zaměstnavatelů nebo na soukromé večírky, ale některé nebudou mít žádné plány a budou muset někam jít. Škola je vydraží - no, je to vlastně aukce s roční pracovní smlouvou - a každá dívka odejde za svou nejvyšší nabídkou. “

"To je strašné!" Řekl jsem. „Nemůžeš lidi dražit jako koně!“

„Není to tak,“ řekla. „Liso, svět není laskavý k dívkám, jako jsme my. Všichni potřebujeme bezpečné místo k životu. Domov, kde nám někdo řekne, co máme dělat, abychom se cítily chráněné, užitečné a žádané. Svatá Anežka vybírá uchazeče - vědí, kdo je legitimní, nenechají kupce ani kuplíře podávat nabídky na své dívky. Každá vydražená dívka skončí na lepším a bezpečnějším místě, jaké by měla, kdyby jen vyšla z brány a jela půlnočním vlakem kamkoli. “

 „Budu vydražena, až na mě přijde řada?“

Odfrkla si. „Ty? Nikdy nepůjdeš do aukce. Někdo si tě vybere. Nějaký bohatý muž - nebo bohatá dáma. Přála bych si, abych si to mohla dovolit. Byla by z tebe dokonalá služka.“ Políbila mě na rty. „Jejda. Běž si raději opravit rtěnku.“

O týden později jsme s Michelle šly na Jarní ples. Obě jsme si oblékly šaty z módní přehlídky - ona v saténu, já ve svém světle modrém hedvábí. Cítila jsem se špatně, protože moje šaty dostaly více komplimentů než její. Překvapilo mě, jak moc mě komplimenty potěšily. Cítila jsem se hrdá, že jsem byla tak hezky oblečená... a pak jsem se za sebe styděla, že jsem pyšná na svůj ženský vzhled. Cítila jsem se rozpolcena mezi svou mužskou minulostí a potlačovanou ženskou budoucností, nyní povzbuzenou. A vynucenou.

Už skoro rok jsem nosila uniformu školačky a byla jsem na to zvyklá, ale moje dívčí modré šaty byly jiné. Milovala jsem je, stejně jako na módní přehlídce. Začalo mě bavit oblékat se jako dívka, zvláště do krásných šatů. Dámské oblečení se tak lišilo od pánského, bylo mnohem zajímavější, mnohem víc sexy, mnohem měkčí - i když ne vždy pohodlnější. Můj korzetový pas se zůžil na 65 cm. Anne řekla, že dívky musí pro krásu trpět, a jako obvykle měla pravdu. Ale díky princeznovskému střihu mých šatů vypadal můj užší pas moc dobře!

Vzpomněla jsem si na něco jiného, co mi řekla: že léky ovládají moje nálady, ale že postupem času to udělají i ženské hormony. Po roce pilulek a injekcí jsem přemýšlela, jestli estrogen a cokoli dalšího, co jsem užívala, přispěly k mému rostoucímu přijetí mého ženského způsobu života.

Měla jsem před sebou ještě tři roky u svaté Anežky. Jak budu vypadat, až budu promovat? Hezčí, měkčí, více žensky. V jednom ohledu větší: Moje prsa a zadek by byly úplně dospělé. Menší v jiném: Moje genitálie se začínaly zmenšovat. Což mi poskytlo trochu více prostoru k cudnosti, když jsem byla tvrdá... ale už jsem nebyla tak tvrdá, jak jsem bývala.

Na promoci jsme první roky seděly úplně vzadu v hale jako pouzí diváci. Viděla jsem, jak moje milovaná Anne kráčí po jevišti, uklonila se ředitelce, dostala svůj diplom a vzdušný polibek. Celá jsem se zadýchala a musela jsem si otřít oči kapesníčkem z kabelky, abych si nezničila make-up. Tak moc by mi chyběla! Zajímalo mě, kam půjde. Dostala více než jednu nabídku práce, kterou zmínila? Doufala jsem, že mi napíše a řekne mi, kde je a co dělá.

Den nebo dva po promoci čtyři z každých pěti studentek odešly, vrátily se ke svým rodinám nebo kamkoli kde na léto žily. Zbývajícím několika z nás bylo dovoleno ubytovat se na kolejích tak, abychom měly všechny jednolůžkové pokoje. Což by bylo hezké, kdyby Michelle zůstala, ale odešla domů na Floridu. Teď už se pravděpodobně opalovala na pláži v bikinách.

Na akademické půdě jsme musely absolvovat letní kurzy, ale byly snadné. Byly jsme automaticky přihlášeny k úklidu i výživě, abychom školu uklidily a připravily jídlo. Vzala jsem si hodinu šarmu, abych vylepšila svoje vystupování, naučila se ladným způsobům, jak pózovat, pohybovat se, gestikulovat, konverzovat, flirtovat. Chození v podpatcích bylo mnohem víc, než dělat jen krátké kroky v přímém směru a houpat boky!

V našem zkráceném letním kurzu byly pouze čtyři hodiny, takže pro moji závěrečnou hodinu jsem využila ženskou řeč, ve které jsme se naučily modulovat nejen výšku našeho hlasu, ale také jeho zabarvení a styly ženské konverzace. Po absolvování této hodiny jsem zněla mnohem ženštěji.

Než v září začal podzimní semestr, setkala jsem se s ředitelkou Strictovou. Přivítala mě ve druhém ročníku ve svaté Anežce. Zeptala se mě, jestli mám nějaké přítelkyně, které jsou ve třetím ročníku, s nimiž bych se chtěla ubytovat, samozřejmě jsem zmínila Michelle. Usmála se a řekla, že by se to dalo zařídit.

Diskusní téma: Škola Svaté Anežky pro svérázné dívky - 7.díl - Martina

Datum: 05.09.2021

Vložil: anrea

Titulek: závist

také bych chtěla chodit do této školy.už těd je jasné,že z ní bude perfektní transka.přímo k pomilování.já se léta trápila bez prášků,než jsem pochopila,že je musím začít brát,abych se konečně vymanila z chlapského těla.dneska jsem pohledná třicátnice,krásný zadeček,prsa sice pouze košíček B,ale super.prošla jsem i úpravou ohryzku,takže mám i pěkný dívčí hlas.modelace vagínky proběhla na jedničku.dokonce jsem se vdala a žijeme hetero životem.manžel to se mnou umí,mám jí krásně vhkou a skoro pokaždé mám orgasmus.až na menstruaci a případné těhotenství 100% ženská.jenom ve skrytu duše začínám pokukovat po ženách.přeci jenom lesby jsou sladounké a vlhká broskvička mě moc láká.už s jednou kamarádkou po sobě pokukujeme a letmé pohledy a doteky slibují mnohem více,než si můžu dneka představit.tato povídka na pokrčování je velice milá a už se těším,co bude dál

Přidat nový příspěvek