Svatba z milosti - 12.díl - Světlana

26.12.2022 09:00

Opatrně jsem vystoupila z auta a nechala se odvést ke dveřím. Zazvonila jsem a počkala, než někdo otevře.

„Ahoj mami.“ Řekla jsem mile. Máma na mě koukala a nechápala.

„Johne?“ podivila se opatrně.

„Ano mami.“ Řekla jsem podiveně.

Pak mi to došlo, hlas.

„Mohu dál?“ zeptala jsem se ji. Mamka jen pokývala hlavou, a tak jme šli s Mattem dovnitř a sedli si v obýváku.

„No to je dost že jste sem přijeli, už jsem myslela že jsme šli na druhou kolej.“ Smála se mamka.

„to nikdy mami, ale měla jsem s Mattem hodně nabitý program a myslím, že je potřeba abych vám o tom pověděla mami. Je tu táta?“ zeptala jsem se hned.

„No táta přijede tak za hodinu.“ Řekla s klidem.

„Aha, tak to alespoň bude snazší. Protože mám co vyprávět.“

„No to koukám, málem jsem tě ani nepoznala, jsi úplně jiná, jako by tu nestál ani John.“ Smála se a prohlížela si mě. Mě se pak nahrnuly slzy do očí. ale udržela jsem je.

„Asi raději půjdu na chvíli pryč a udělám kafe.“ Řekl Matt a raději odešel.

„Stejně se tomu nevyhneš, když jsi mě d toho dostal.“ Zkusila jsem zavtipkovat.

Pak jsem se zase podívala na mámu a zhluboka se nadechla.

„Notak, nedělej drama.“ Smála se mamka.

„Když ono to není tak snadný.“ Začala jsem chodit okolo horké kaše.

„Copak, stařík chce děti?“ vtipkovala mamka.

„Mami, když já nevím, jak začít, je to pro mě strašně těžký.“

Mamka znejistěla a zvážněla.

„Tak mluv!“ řekla už vážněji.

„Zamilovala jsem se!“ vyhrkla jsem ze sebe.

Mamka se na mě podívala a nechápavě se zeptala.

„Jak jako zamilovala? Jako do jiné ženy? Ty chceš Lenny pustit k vodě?“ přitvrdila vztekle.

„Lenny miluju. Ale miluji i někoho dalšího“ pokračovala jsem.

„Tak řekneš sakra už kdo to je.“ Řekla klidněji.

„Miluju Matta!“ vyhrkla jsem ze sebe.

Mamka na mě koukala s otevřenou pusou.

„Matte!“ zakřičela na něj.

„Mami.“ Řekla jsem tak abych ji uklidnila.

„Žadné mami, tady se něco děje, on v tom má prsty tak tu bude!“ řekla rázně.

Matt po chvilce přišel i s kávou a opatrně ji položil na stůl, věděl že tomu neuteče, sedl si vedle mě a chytil mě za ruku, což mamka trochu nezvládla.

„Prosím, nechte nás to vysvětlit.“ Přimluvil se Matt

„Prostě jsem se do vaší dcery zamiloval. Už první den, co jsem ji uviděl v těch šatech.“ Řekl mile Matt a chtěl mi dát pusu, ale raději jsem ho odmítla.

„Nemám dceru.“ Řekla mamka rázněji.

„Teď už ano.“ řekla jsem pokorně a sklopila hlavu.

„Co?“ podivila se máma.

„Jsem žena.“ Řekla jsem ji.

„To vím, v občance.“ Řekla mamka nejistě.

„Bohužel už i tělesně. Podstoupila jsem změnu pohlaví a vše co vidíš je skutečné, už to nejsou vycpávky, ale jsem to já.“ Řekla jsem už odhodlaněji a možná i hrdě.

Máma jen vytřeštila oči a začala brečet.

Přesedla jsem k ní a obejmula ji.

„To je nějaký blbý žert? Jestli ano, tak se moc nepovedl!“

Jen jsem sklopila hlavu a zavrtěla, že to není žert.

„Jak jsi to mohla udělat?“ vzlykala.

„Mami sama nevím, ale stalo se. Zjistila jsem, že Matta miluju a nechci být jen nějaká náhražka.“ Snažila jsem se jí to vysvětlit.

„Je to na dlouhé vysvětlování. Taky jsem nepočítala, že tomu takhle podlehnu. Už jen představa v počátcích mi naháněla husinu, ale postupem času se můj pohled měnil.“ Snažila jsem se s pokorou v hlase.

Ta pak zvedla oči a podívala se na Matta.

„Co jste nám to provedli.“ Řekla smutně.

„Ale mami, tohle je moje rozhodnutí.“ Snažila jsem se z toho Matta vysekat.

„Na tohle musíte být dva!“ řekla smutně.

„Mami, ale já sem teď šťastnější. S Lenny jsme stále spolu, jen je to teď jiné.“

„Vážně jsi šťastnější?“ řekla už klidněji.

„Ano mami, a to říkám zcela upřímně. A upřímně, s Lenny nám to teď klape lépe, ukázalo se totiž, že ji ženy nevadí.“ Řekla jsem už se smíchem.

„Bože, já už tohle nezvládám.“ řekla smutně ale už si jen povzdechla.

„Mary, já opravdu Jenny miluju a nikdy ji neopustím, u mě bude navždy v nejlepších rukách a šťastná.“ Snažil se mile Matt a pokynul na mě ať si zase přesednu k němu.

Když jsem to udělala, nečekal a dal mi pusu a pevně chytil za ruku.

„Upřímně, taky jsem se dlouho vyrovnával s představou, že vlastně žena mého života je kluk a rozhodně vám ho nechci sebrat. Operaci jsem nechtěl, klidně bych s ní byl i kdyby byla dole mužem, ale nechtěla a já to respektoval. Máte úžasného syna, a ještě úžasnější dceru!“ řekl upřímně.

„Vážně je to všechno tvoje rozhodnutí?“ zeptala se už veseleji mamka a poukázala na mě.

„Úplně všechno.“ A zčervenala jsem.

„Tak dobrá, snad nebudeš pak skuhrat, protože vzpomeň na tetu Jas, ta měla prsa větší a jak naříkala.“ Mluvila už veseleji.

„Jo jo, vždycky jsem si říkala, jak to může tahat.“ Smála jsem se.

„Tak teď to poznáš.“ A smáli jsme se.

„No holka, myslím, že tohle je asi největší jobovka, kterou jsem mohla zažít takže, tohle chce panáka.“ Šokovala mě máma plánem porušit svoji zásadu nepít.

Odešla tedy do kuchyně.

„Já ti říkal že to bude v pohodě.‘“ uklidňoval mě Matt, když jsme byly sami.

„Ještě táta. Bojím se toho, jak bude zklamaný.“ Řekla jsem mu smutně.

„Táta bude v pohodě, jen si vzpomeň na tu první návštěvu.“ Snažil se mě Matt rozveselit.

„Jenže to jsem byla jen převlečená v dámském. Vzal to, protože to byla sranda. Ted jsem ale žena.“ Dodala jsem sklesle.

„Moc se stresuješ Jenny.“ Utěšoval mě Matt, ale musel poznat, že mě to velice trápí.

To už ale přišla mamka a rozdala nalité skleničky vína a Mattovi whisky.

„Tak na dceru. Možná to nakonec nebude tak zlý, vždy jsem chtěla dceru, takže ji mám s dvacetiletým zpožděním.“ Šokovala mě mamka. Možná tím maskovala svoji smutnou náladu z mého rozhodnutí, nevím, každopádně ji obdivuji, jak to celé vzala.

„Na nejlepší ženu, syna a dceru v jednom, ale hlavně manželku pod sluncem.“ Přidal se Matt.

Když jsme si připili, začala máma vyzvídat více. Informovala jsem ji tedy hlouběji o tom, jak jsem se rozhodovala a jak jsme s Mattem dospěli k tomu našemu rozhodnutí. Začala mě postupně chápat a omluvila se Mattovi, že po něm tak vystartovala.

„Holka, neměla jsi snadné rozhodování. Lidská mysl je plná zákoutí, kterým nerozumíme a už se ani nedivím, že jsi se rozhodla pro tuhle změnu. A táty se neboj, pomohu ti. Jen počítej, že to bude docela jízda, protože doteď to byla jen lež pro tisk a staříka, a tak to i bral. Vždyť víš, že patříš k nejoblíbenějším synům. Mimochodem, tohle by si měla vysvětlit i bráchům.“ Připomněla mi mamka slib z poslední návštěvy, kdy zasvětím i své bratry.

„Ach jo, Peter a Adam, to bude masakr.“ Povzdechla jsem si.

„A to ještě nic neví, neřekli jsme jim to, to necháváme na tobě. Takže teď budeš muset vysvětlit že po roce, co jste se naposledy viděli, je z tebe vdaná paní.“ Sebrala mi poslední naději na normální den.

Podívala jsem se na Matta.

„Tohle bude dlouhý den.“ Řekla jsem mu smutně.

„Jenny, času je dost. Pošlu řidiče domu a ty koukej kontaktovat bráchy.“ Řekl sebejistě a došel poslat řidiče domu.

„Vážně kluci nic neví?“ zkusila jsem mamku.

„Ode mě ne, a táta myslím, že taky nic neříkal, to byla tvoje věc.“ Řekla zamyšleně.

Jen jsem polkla a dopila skleničku a poprosila mamku, aby mi ještě nalila.

Když odešla, vzala jsem mobil a napsala SMS klukům, aby se co nejrychleji dostavili, že je potřeba jim něco důležitého oznámit v úzkém rodinném kruhu.

Po chvilce přišli odpovědi s tím, že se teda dostaví. Táta zatím stále nepřicházel a tak jsme pokračovali ve vysvětlování ale hlavně jsem mamce popisovala naše cestování po světě.

Jenže neodvratitelné se nakonec stalo skutečností. Přišel táta.

„Ahoj Mary. Je tu nějak moc bot a pěkný lodičky, že by tu byl na návštěvě náš syn se svým manželem?“ zazněl hlasitý vtip.

„Máš pravdu Jacku, naše dcera je tu i s tvým zeťem.“ Řekla s klidem. Zato mě se začali klepat nohy a začala jsem se třást. Táta vždy budil respekt. Matt mě pevně přitisknul.

„Já tě nedám.“ Pošeptal mi a políbil.

Pak se táta celý šťastný ukázal v obýváku.

„Tady ho mám kluka jednoho holčičího.“ Radoval se, když mě uviděl, ale když jsem se postavila tak se zarazil.

„Hele jak se nám synátor vyšperkoval. Tohle už je masakr.“ Dodal s dobrou náladou a objal mě.

„Viď, je to holka každým coulem.“ Rýpla si mamka

„Ahoj tati.“ Pozdravila jsem.

Táta se zarazil a prohlížel si mě.

„Johne? Co to máš s hlasem?“ pozastavil se nad tím co právě slyšel.

„Nic, cožpak by měla naše dcera mluvit jako chlap?“ pousmála se mamka když se táta posadil a já taky.

Ten koukal na mě, na mámu, na Matta a střídal to.

„Nedáme si panáka na uvítanou.“ Vložil se do toho Matt a aniž by čekal, došel pro lahev.

Podal tátovi skleničku a ťukli si.

„A co vás sem přivedlo. Jsme už mysleli s mámou že jste na nás zapomněli.“ Zeptal se.

„Promiň, ale lítali jsme s klukama po světě a přebírali firmy. Kontrolovala jsem účetnictví a pak jsem se léčila z operací.“ Vysvětlila jsem mu naší absenci a naznačila o čem bude řeč.

„No představ si, že byli v Evropě, v Paříži, Londýně a dalších velkých městech.“ Přidala se máma.

„Z jakých operací?“ zazněla otázka, aniž by se zajímal o cesty po světě.

„Holka, myslím že tohle neokecáme.“ Řekla máma vážněji.

„Co se tu děje?“ zněl už vážněji.

Jenže já jsem místo vysvětlování začala brečet.

Matt mě hned začal utěšovat, hladil mě po vlasech a snažil se mě uklidnit.

„Mary, ty něco víš?“ otočil se na mámu.

„Slib je slib.“ A podívala se na mě. Přes slzy jsem špatně viděla, ale pousmála se.

„Johny už není náš syn. Je z ní naše dcera.“ Řekla mamka s ledovým klidem.

„Co to plácáš, to přece není nic nového.“ Mluvil táta zmateně.

„Jsem holka, změnila jsem si pohlaví.“ Řekla jsem se vzlykáním a brečela ještě víc.

Táta mlčel.

„Promiň, že jsem tě zklamala.“ Dodala jsem vzápětí. Pak jsem se zvedla a utekla do svého starého pokoje, kde jsem se schoulila v rohu a dál brečela. Za chvilku pak dorazil Matt a kleknul si předemně.

„Jenny, jsi v pořádku?“ zeptal se mile.

„Nejsem, jsem pro tátu ostuda a zklamání.“ Vzlykala jsem dál.

„Ale vždyt nevíš, utekla jsi dřív něž něco řekl.“ Utěšoval mě Matt.

„Tuším, je mi jasný, že tohle nedá.“ Mluvila jsem dál smutně.

„Myslím, že z táty děláš padoucha bezdůvodně.“ A změnil trochu tón hlasu na přísnější.

„Já nevím na co si tu hraju.“ Pokračovala jsem.

„Jenny!“ okřikl mě Matt. Trochu mě to zarazilo, a tak jsem zvedla hlavu abych se podívala.

Matt mi začal otírat slzy. Pak vstal a natáhl ruku.

„Vstávej kecko a postav se tomu jako chlap, když nevíš na co si tu hraješ.“ Řekl vážnějším hlasem ale pak se pousmál.

Chvilku jsem na něj zírala, ale pak jsem se nechala postavit. Matt doutřel slzy a políbil mě.

„Tak slaný polibek jsem od tebe ještě neměl.“ Snažil se mě rozveselit.

„Jen si dělej srandu, ale čeká nás peklo.“ Řekla jsem trochu klidněji.

Pak jsme vyšli z pokoje a šli do obýváku. Matt šel první a vedl mě za ruku, ale pak jsme se oba zarazili. Byl tam Adam. Zírali jsme na sebe jak idioti a já začala zase brečet.

„Fakt ženská.“ Zněl táta naštvaně.

Já jsem se vymanila z Mattovo sevření a zase utekla do pokoje.

„Jacku!“ zaznělo někde v dálce, jak máma okřikla tátu.  

„Jsem fakt kráva!“ nadávala jsem si zase schoulená.

„Nejsi zlatíčko.“ Ozval se najednou mámino hlas.

„Mami?“ podívala jsem se.

„Koukám, že jsi holka každým coulem.“ A smála se.

„Ještě ty si začínej.“ Řekla jsem skoro naštvaně.

„A proč ne? Vždyť je to dobře. Holky jednají hodně přes emoce a je vidět, že ty přes ně reaguješ stejně jako ženy.“ Snažila se mě utěšovat.

„Jo, jenže to je problém.“ Řekla jsem smutně.

„Není. A teď už mě neštvi a vstávej. Víš, i ženy se umí postavit problémům s grácií a šarmem.“ Pokračovala, přičemž neoblomně čekala, až vstanu.

Po chvilce jsem tedy vstala a šla jako první.

„Jen varování, už je tam u Peter.“ Řekla s klidem a začala mě tlačit, protože jsem se zase začala sekat.

Bohužel mámino prvotní překvapení se změnilo na odhodlání to vyřešit.

Po chvilce mě teda dotlačila do obýváku, kdy táta s klukama seděli a Matt stál. Když mě uviděl, hned ke mně přiběhla chytil za ruku. Jenže jsem odmítla a koukla na tátu. Matt to pochopil, a tak to udělal znova a tentokrát nedovolil abych se vymanila z jeho sevření.

„Takže pánové, tohle je vaše sestra a naše DCERA!“ řekla ten konec důrazně a podívala se na tátu.

„Proč koukáš na mě? Já před tím neutekl.“ Řekl trochu jedovatě táta.

„Brácha?“ podivil se mladší Peter.

Neodpověděla jsem a jen jsem sklopila hlavu.

„Vážně to musí být mami?“ řekl nepříjemně Adam, ze kterého bylo cítit, že nemá zrovna pochopení.

„Musí!“ řekla táta hromovým hlasem.

„Jestli jsou nějaké problémy, tak si to tu vyříkáme jako vždy!“ pokračoval.

„Tak upřímně. Nikdy jsem neměl ségru, a upřímně, nikdy ji mít nebudu a koukám, že už mám jen jednoho bráchu. A promiňte, dál nemám potřebu se týhle šaškárny zúčastňovat! Mami, tati, brácha, víte že jsem tolerantní člověk, ale nechtějte po mě abych toleroval tohohle úchyla!“ řekl ostřeji Adam. Pak se zvedl a odešel. Zabouchnul za sebou dveře a nadobro zmizel.

Bylo marné mámino křičení ať se vrátí.

Samozřejmě jsem zase začala bulet.

„A ty už sakra přestaň bulet! Nejufňukanejší ženská co znám!“ ohradil se na mě táta.

„Nevím, co jsem ti udělal, že pořád brečíš a utíkáš. Ani jsem k tomu nemohl nic říct. Je ti jasný, že jsi nemohla čekat, že ti skočím okolo krku, ale mohla jsi mi dát chvilku čas se k tomu vyjádřit. Pokud vím, sraba jsem z tebe nikdy nevychovával, vždy jsem ti říkal, ať si stojíš pevně za tím, co cítíš a co co děláš. Vedlo tě k tomu něco a musíš se prát a ne utéct. Takže mi teď něco hrdě řekneš, jasný! A toho idiota si nevšímej, Adam byl vždycky idiot v tomhle ohledu, Texas ho změnil.“ zněl stále hrůzostrašně.

„Tati, já ho chápu.“ Řekla jsem mu a utřela si slzy.

„Sakra, co jsem ti říkal, nemluv jako srab!“ zpřísněl.

 Nechápavě jsem se na něj podívala.

Ale jen na mě koukal a čekal. Podíval jsem se na Matta a pak na mámu. Pak mě Matt pustila místo toho mě objal. Pak se mi podíval do očí.

„Máš být na sebe hrdá.“ Pošeptal mi.

Chvilku jsem přemýšlela, co mi tím chtěl říct, ale pak mi to došlo.

„Tati, neměj mi to za zlé, ale je to moje rozhodnutí. Už nejsem váš syn, ale změnila jsem se na ženu.“ Řekla jsem trochu váhavě.

„Není to ono ale beru. A upřímně, nepřekvapuje mě to. Už když jsi s tím přišla poprvé, začalo mi to vrtat hlavou. Normální chlap by na to nekývnul. Někde v hloubi duše jsi to měl.“ Šokoval mě táta, a nejen mě. I máma koukala.

„No co, vycítím, že je něco jinak.“ Řekl klidněji a pokynul nám s Mattem, abychom se už konečně posadili. Učinili jsme tak a já se opět přitiskla k Mattovi.

„Takže ty jsi už získal i srdce naší dcery koukám.“ Začal táta s klidem a podíval se na Matta.

Ten jen pokýval.

„Bože, to jsem tak hrozný, že se mě tu bojíte?“ podivil se zklamaně.

„Já se tě nebojím.“ Řekl Peter.

„Ty mlč, máš jediný štěstí, že jsi zůstal.“ Řekl mu táta.

„Proč bych zdrhal, nejsem Texasan.“ Smál se Peter.

„Navíc, nikdy jsem nevěřil že budu mít tak luxusní ségru.“ A podíval se na mě.

„Děkuji Petere.“ Řekla jsem mu mile.

„A taky nejsem žádný zapadlý venkovan a umím číst. Těch čtyř je plný internet, každý den nějaký drb a tak jsem poznal Lenny a bráchu podle očí. I když mi přijdou teď zase trochu jiný.“ Řekl klidněji

Podívala jsem se a usmála

„Drobet je poladili.“ Řekla jsem už klidněji.

„Takže tys to věděl?“ podivila se máma.

„Ano, jen jsem netušil, že to vzal načisto i tam dole. Ale tak co, jeho rozhodnutí.“ Řekl s klidem.

„A to jsi jako rodičům nemohl říct, že to víš?“ podivil se táta.

„A vy jste mi řekli, že tu byla ségra na návštěvě a věděli jste to ještě dřív?“ smál se Peter.

Táta jen kroutil hlavou a konečně začalo být doma trochu veseleji.

„A proč nepřijeli Ross a Lenny?“ podivila se mamka.

„Nechtěli se do toho vkládat, věděli, že tohle je jen na nás.“ Řekla jsem už šťastnějším hlasem.

„Já jen doufám, že vy dva víte, co děláte. Hlavně už žádný strach, nejsem ten, kterého se máte bát. Na to máte novináře a odbory.“ Řekl se smíchem.

A tak jsme si začali povídat o tom, jak jsme cestovali po Evropě a jak jsem klukům pomáhala odhalovat podvody. Máma pak začala nenápadně před tátou probírat moje změny, ale řekla jsem si, že to nebude dobrý nápad, nemyslím, že by to tátu zajímalo. Popíjeli jsme a smáli se, táta zase byl velký pohodář. Zapíjeli jsme moje ženské narozeniny a domluvili se, že na oslavu mých skutečných přijedeme všichni, i Ross a Lenny.

„A co ten idiot Adam?“ rýpl si Peter.

„Jeho boj.“ Musí pochopit, že to tak je.“ Řekl táta s klidem.

Nakonec se můj prvotní strach ukázal opět jako přehnaný a naši mě opět překvapili svým nadhledem. Ale co bylo velké překvapení byl bráška. Jeden sice zklamal, ale rodina stála při mně, a to je fajn. A na rozdíl od táty, já ho tajně chápu. Prostě ne každý to bere v pohodě a je právo mít vlastní názor.

Dál jsme si povídali a bavili se, jako by se nechumelilo. Popíjeli jsme a já dokonce do mámy dostala více skleniček vína, než co vypila za celý dosavadní život. 

Po chvilce Matt vstal a chvilku přemýšlel.

„Víte, je tu pořád něco, co mně trochu trápí a po našem prvním setkání pořád tak nějak vrtá hlavou. Vím, co se sluší a patří a hanbou bych se propadl. Takže to chci napravit. Bude to sice takový divoký, ale musím.“ Spustil najednou zmateně Matt.

„Takže Mary, Jacku, tímto vás oficiálně žádám o ruku vaší dcery Jenny.“ Řekl pak směrem k našim.

„Tak to mě poser.“ Řekl Peter.

Naši i já jsme na Matta zmateně koukali.

„Máš ji mít Matte, budeš dobrý zeť.“ Řekl s klidem táta a všechny šokoval. Máma jen štěstím brečela. Pak se Matt otočil ke mně. Znejistěla jsem, jakou hovadinu mohu čekat. Pak si kleknul a mě došlo o co tu jde.

„Jenny, vím, že jsem to na začátku moc nepromyslel a chci to napravit.“ Mluvil s klidem a já začala brečet.

„Tentokrát smíš.“ Vložil se do toho táta čímž mě rozesmál.

Matt začal šmátrat v kapse a vytáhnul krabičku.

„Milá Jenny tímto chci napravit svou chybu. Vím, že jako správná manželka bys měl a mít dva prsteny a k tomu snubnímu je potřeba dodat zásnubní, takže tady je.“ A otevřel tu krabičku s nádherným prstenem.

„Když jsem takhle před časem žádala Lenny, netušila jsem že já budu muset odpovědět taky.“ Dodala jsem vtipnou momentku, protože jsem to měla už podobný.

„No, život je samé překvapení.“ Řekla máma.

„Jenny, vezmeš si mě za muže? Zeptal se pak rázně Matt.

Podívala jsem se přes Mattovo rameno na mámu. Ta se jen pousmála.

„ANO!“ řekla jsem šťastně a objala jsem Matta.

„Tak to je super, před pár hodinami jsem získal dceru a teď už je zasnoubená a vlastně vdaná. Sakra, ten život letí jak blázen.“ Smál se táta.

„A kdy tedy bude veselka?“ vyzvídal táta.

„Tati!“ okřikla jsem ho.

„Teď jsem se zasnoubila.“ Dodala jsem hned.

„Do roka a do dne?“ smál se.

„Táta má správnou otázku vy dva.“ Přidala se máma.

„No já bych taky zašel na nějakou snobáckou párty, kde bude hromada buchet.“ Vložil se do toho brácha.

„Petere.“ Okřikla ho mamka.

„Nech ho Mary, má pravdu, je to snobácká akce.“ Smál se Matt.

„A co se domluvit s Lenny, že si dáme ofiko repete.“ Zamyslela jsem se.

„To by šlo.“

„No myslím, že bude brzy mami.“ Řekla jsem rozhodně. Byla jsem si jistá, že tohle se bude líbit Lenny a uděláme naše svatby legálně a oficiálně tak jak se na pracháče sluší a patří.

„Matte, myslíš, že to nebude trapárna?“ zeptala jsem se ho.

„To nemohu takhle dopředu říct, ale jsme boháči, u nás je výstřednost na denním pořádku, tak si nemyslím, že by to měl být problém.“ Zamyslel se Matt.

„Takže domluveno, zjistím co a jak, a uděláme oficiální svatbu.“ Řekla jsem rázně.

Na to jsme si museli samozřejmě připít.

„Nějaký důvod k oslavě?“ ozval se hlas v obýváku.

„Jasný, Jenny bude mít…..“ ale táta to nedořekl, došlo nám, kdo se ptal.

„Adame?“ podivila jsem se nad jeho přítomností.

Tentokrát jsem to ustála, ale raději jsem se přitiskla k Mattovi.

„Šok co. Já vím. Byl to šok, když jsem přijel domu, řekl co se stalo, a dostal seřváno od Rity. Bylo mi vysvětleno, jak se mám chovat. A tak jsem tady.“ Mluvil trochu jakoby nuceně.

„Ahoj Rito!“ přivítala máma Adamovo manželku vzápětí po jeho proslovu.

Rita se poměrně rychle zorientovala a když se pozdravila s našima, přišla k nám. Pozdravila se s Mattem a pak se podívala na mě. Bylo mi trapně, protože naposledy jsem ji viděla když jsem slavila osmnáct.

„Teda holka. Klobouk dolů, nemám slov. Popravdě jsem nevěděla co čekat, ale tohle je bomba. Čekala jsem plastikovou Barbie, ale ty vypadáš přirozeně. Naposledy jsem tě viděla jako čerstvě zamilovaného klučinu a teď koukám na dospělou ženu.“ Řekla upřímně a pak mě objala, tak jak to dělají holky. Objetí jsem jí opětovala a dost jsem se uklidnila.

„Konečně další holka v téhle rodině, takže se to začíná vyrovnávat.“ Řekla veseleji.

„Rito, není to holka.“ Rýpl si Adam.

Bylo cítit, že je tu z donucení, ale trochu slevil a není už takový morous jako před odjezdem.

Rita jen zavrtěla hlavou.

„Adam bude v pohodě, jen mu to chvilku dá zabrat.“ Řekla mi s klidem.

„A co že se tu slaví?“ zeptala se vzápětí.

„Matt mě a rodiče oficiálně požádal o ruku a uděláme oficiální svatbu.“ Řekla jsem jí s nadšením.

„Tak to velká gratulace Jenny! Říkám to správně ne?“ Zeptala se trochu nejistě.

Jen jsem pokývala hlavou.

Když jsme se pak posadili, chtěla Rita vědět celý příběh. Tenkrát se ho už ale chlapy nezúčastnili. Matt šel s tátou a Adamem na terasu, věděli, že nemá smysl dráždit a bude lepší být s Adamem mimo mě. Peter se s námi rozloučil a odjel takže jsme zůstali sami ženy a tak jsem začala vyprávět bláznivý příběh o setkání dvou kluků.

 

Šťastné a veselé všem.