Velikonoce 3.díl - Rummcajs
"Sedni si,Bobino",řekla Naďa,"nejdřív se naobědváš.Chceš?""Ano,chci,od včerejšího poledne jsem nic nejedl.""Co jsi to řekla,já snad špatně slyším,"zvýšila hlas Naďa.Pozdě jsem si uvědomil,co jsem měl odpovědět."Promiňte paní,přeřekla jsem se.Chtěla bych se najíst,od včerejška jsem nejedla.""No vidíš,že to půjde,ale já nejsem paní,budeš mě oslovovat slečno Naďo,jasný?A teď se najez,budeš potřebovat spoustu energie,"zasmála se a postavila přede mě na stůl talíř s dvouma banánama.Asi jsem se tvářil dost vyjeveně,protože slečna hned zareagovala:"No co čumíš,jseš vyžraná jako prase,potřebuješ zhubnout!Žer,nic jinýho nedostaneš!"Rychle jsem zhltl oba banány a slečně poděkoval."Fajn,jseš rozumná,však my se nějak domluvíme.Teď ti dám misku ořechů,ty vyloupeš.Až budeš hotová,umyješ všechno nádobí.Potom se uvidí."Dal jsem se do práce,naštěstí se ořechy loupaly dobře a ani nenadělaly moc nepořádku.Za chvíli jsem se už pouštěl do nádobí.Sotva jsem je domyl,přiřítily se ostatní dívky.Byly vychechtaný a něco si špitaly.Pak si sedly na terasu ke kávičce a něco si vykládaly,ale přes sklo jsem ničemu nerozuměl.Potom přišly za mnou do kuchyně."Tak co Bobi,jak to jde?"optala se Katka."Máme pro Tebe překvapení,pojď s námi,"pokračovala.Odvedly mě znovu do mého pokoje,a začaly mě vysvlékat do naha.Nechaly mi jen podprsenku a přikázaly mi lehnout břichem na stoličku.Začal jsem tušit,že asi chystají výprask.Nemýlil jsem se.Přivázaly mi ruce a stehna k nohám stoličky.Pak se Petra ujala slova:"Jak už ti holky řekli na začátku,chcem se Ti pomstít ponížení a výprasky o Velikonocích.Na ponížení máme do pondělka čas,ale s výpraskem začneme už dnes.Každá máme na Tebe nachystanou žílu,dokud ji o Tvoji prdel a stehna neroštípem,nepřestanem,tak si to pěkně užij,holčičko!"Vyfasoval jsem opět roubík a děvčata se do toho pořádně obuly.Začly mě mlátit po zadku,stehnách a lýtkách.Nejdřív to nebylo tak hrozný,ale postupem času rány štípaly čím dál tím víc.Snažil jsem se trochu těm ranám uhýbat,ale byl jsem přivázán dost pevně,a navíc jich bylo na mě pět.Křičel a řval jsem do roubíku,po tváři se mi koulely slzy od bolesti,ale holky nepolevovaly.Už jsem si myslel,že poprvé v životě omdlím,když konečně přestaly."Tak co,"zeptala se Petra,"líbilo se ti to?"Asi jsem nezakýval klavou dost rychle,protože mi některá z nich uštědřila ještě několik ran.Hned jsem zakýval na souhlas."No to jsme rády,tak zítra si zopakujem,jseš pro?"Zase jsem zakýval,ani jsem nepřemýšlel,byl jsem rád,že toho už nechaly."Prima,"odpověděla opět Petra,"tak si chvíli odpočineš a pak ti dáme volno."Odvázaly mě a položily do postele.Na ruce jsem dostal zase pouta,na krk obojek a znova vodítko a přivázat k posteli.Hoky za sebou zavřely a já osaměl.Zadek,stehna a lýtka jsem měl v jednom ohni,pořád jsem se převaloval,a hledal nějakou polohu,ve které by mě nic nebolelo.Už byla tma,když za mnou přišla slečna Naďa.Odvázala vodítko a odvedla do koupelny.Poručila mi,abych se vykoupal,že si pro mě potom přijde.Spláchl jsem ze sebe všechen pot,z tváře zaschlé slzy a rozmazané líčidla."Už jsi hotová?"objevile se slečna Naďa."Bezva,tak pojď,mám pro Tebe překvapení."Odvedla mě znova do pokoje a ukázala na hromádku oblečení."Obleč si to,pojedeme na výlet."Bylo to oblečení,ve kterém mě sem dovezly.Akorát punčocháče jsem neměl,ty mi půjčila některá ze slečen.Oblékl jsem se a pohlédl do zrcadla."Chybí makeup,co,"ozvalo se za mnou."O jakém výletu jste to mluvila,slečno Naďo,"zeptal jsem se."Můžeš si vybrat,buď pojedem společně s ostatními do vedlejší vesnice na zábavu,nebo si zajedem do města na večeři.""Já a vy?Vždyť jste mi sama řekla,že jsem tlustá a potřebuju zhubnout."podivil jsem se."To neřeš,zkoušela jsem být přísná a ponížit Tě,ale moc mi to nepřineslo a nějak mě to ani nebaví.Definitivně jsem to poznala u toho výprasku,že ubližovat někomu není moje parketa.Ostatní holky to moc žerou a mají z toho hroznou srandu,ale pro mě to není.Ale docela ráda bych si s Tebou popovídala,a na to znám perfektní malou vinárničku.Tak co,jedem,"zeptala se."Jsem pro,"odpověděl jsem,"co mám pro to udělat?""Nic,jen dělej to,co To přikážu.Pojď do auta."Sešli jsme do garáže a nasedli do Felicie.Naďa vytáhla mě známou kuklu."Nezlob se Bobinko,ale musím ti tu kuklu dát,aby jsi nepoznala,kde jsme a kudy jedeme.""V pohodě,odpověděl jsem a nechal si ji nasadit.Upřímě řečeno ta kukla bylo to nejmenší zlo,které mě potkalo.Nejhorší bylo sedět,zadek mě bolel a pálil.Pak jsme vyrazili.Po nějaké době jsme zastavili a Naďa mi sundala kuklu."Tak pojď,je to je kousek přes náměstí.Hlavně bacha na podpatky,jsou zde kostky,"upozornila mě a radši mě pevně chytla za loket."Jo a už mi neříkej slečno,normálně mi tykej a říkej jménem.Slečno mě oslovuj jen před holkama,jo?""Tak jo",přikývl jsem a nechal se odvést do restaurace.Sotva jsme usedli do malého potemnělého boxu,připlul číšník."Co to bude,dámy?"zeptal se."Dvakrát kolu a jídelní lístek,"odpověděla Naďa a pingl zase odplul."Objednáváni nech na mě,máš dost hluboký hlas,a vypadá to dost divně,"poučila mě Naďa.""Spíš mi vyprávěj něco o sobě,co Tě vzrušuje,jak to začlo,jestli jsi měl někdy nějaký vztah a podobně.Chtěla bych se toho o Tobě hodně dozvědět...
