povídka - Elixír krásy

Velice rád se toulám noční Prahou, cítím tu atmosferu historického města, dá se říct že bezcílně bloumám. Při jedné takové vycházce jsem uviděl na zemi ležet tvarově zajímavý skleněný flakonek ve tvaru srdíčka , hrdlo bylo zavoskované a na malé polepce byl nápis - ELIXÍR KRÁSY.Uvnitř byla vidět tekutina světle růžové barvy- jednoduše řečeno velice mne ta lahvička svým způsobem přitahovala. Vzal jsem jí sebou zpět do auta a do přihrádky u spolujezdce jsem jí uložil. Úplně jsem na ní časem zapomněl až do doby, kdy jsem vezl sebou na kontrolu do nemocnice jednoho kamaráda, který se nabídl že pojede se mnou pro případ že bych tam musel třeba zůstat tak aby odvezl auto domů.
U nemocnice jsem zaparkoval a kamarád mi řekl, že počká v autě do mého zavolání až budu hotov . Jak vše u doktorů skončilo tak jsem mu hned volal na mobil , bylo však divné¨, že to vůbec nebral. Až po chvilce mi zavolal zpět. Jeho hlas ovšem zněl nějak zvláštně, jako bych mluvil spíše se ženou. Prosil mě at přijdu co nejdříve do auta že mi vše řekne, měl v hlase takový strach, prý se stalo něco zvláštního, prý budu překvapen. Pospíchal jsem k autu a už zdálky vidím že v autě sedí nějaká dlouhovlasá blondýna. Co tady děláte a kde je Jirka - ptám se jí. Ona vyděšeně špitla - Vše vám vysvětlím, jen nikoho nevolejte, to já jsem Jirka. A začala mi popisovat, co v autě po mém odchodu dělala. Po krátkém podřimování jí došlo, že si musí vzít své pravidelné léky a že si nevzala sebou nic na jejich zapití. Všimla si malé lahvičky s nějakou tekutinou a rozhodla to tím zapít. Jen to udělala a polkla dva doušky tak jí najednou obklopila růžová mlha a hned usnula. Po probuzení nevěřila vlastním očím, ze zrcátka ve stínítku na ní zírala nádherná blondýnka. Jirko, jsi to vážně ty ? - zeptal jsem se opatrně. Jsem , ale přestávám si pomalu pamatovat svou minulost, jmenuji se Klára a musím ti říct, že se mi moc líbíš, mám na tebe ohromnou chut, jed prosím rychle domů, chci se s tebou milovat.
Jirka už si nikdy nevzpoměl na svou minulost, já jsem získal nádhernou partnerku a zbytek flakonku uchovávám doma v trezoru - co kdyby byl ještě potřeba !!!

Kdepak jsou?

Zkoušela jsem projít povídku Podnájem bez přihlášení. Pasáž 27-29 byla bez něj skutečně nedostupná. Napsala jsem Janě a už se tam dostat jde. Vyzkoušej a dej vědět. Jestli se nedostaneš ještě k něčemu, napiš to sem, domluvím se s Janou.

Esme

nešlo by nějak udělat u povídky která je součástí seriálu, aby se z jednotlivých jeho dílů šlo přecházet rovnou na předchozí/následující díl?

Ahojky bude další díl svatba z milosti?

Kolik hodin je nutné po zveřejnění povídky se pro její zobrazení prihlášovat?

Ptala jsem se Jany, není to o hodinách, je to o poslední povídce. Prostě k posledně zveřejněné povídce se dostaneš jen po přihlášení.
Takže i já si udělala registraci. :-)

Esme

Tak to vůbec není pravda. Tenhle systém mi vadí, sorry. To, že je z uvedeného důvodu nepřístupná poslední povídka, dokonce všechny publikované ve stejný den, jsem zkousnul. Ovšem, že nejsou čím dál víc nedostupné i ty starší, včetně těch tvých Esme, už fakt nedávám.
Sorry podruhé , začíná ve mne, sílit pocit, že tu nejsme žádáni.(myšleno neregistrovaní)

Hele na tohle by ses musela zeptat Jany, má tu na stránkách mail. Nevím, jak moc jsou tahle pravidla fixní. Já jsem ráda, za každou čtenářku i čtenáře, takže nerada bych přišla o kohokoliv. A o takové, kteří pod povídkami reagují už vůbec. U té hlasovací povídky jsem si vymohla výjimku, aby mohl hlasovat i reagovat opravdu každý.

Esme

Tak v jednom případě (Podnájem) jsi z uvedeného důvodu určitě přišla. Co ještě dopadne podobně uvidím. Až toho bude přespříliš tak to již nebude otázkou povidky/seriálu, ale něčeho víc.

Moje cesta k TV-Lucce začala v mladých letech. Jednoho dne jsem začala pociťovat,že se mi líbí dámské spodní prádlo. Ale ne tak ledajaké, bylo to prádlo naší sousedky která bydlela šikmo o patro níž. Byla to dáma na úrovni bylo jí 45 let. Na svůj věk vůbec nevypadala. Divila jsem se, že bydlela sama. Po víkendu většinou prala svoje spodní prádlo a sušila ho na balkoně. Chodívala jsem se dívat dolů na balkon a přitom si ho honit. Oproti jiným balkonům se spodním prádlem ho měla o mnoho hezčí a pěknější než ostatní sousedky. Chodila jsem v noci na chodbu k jejím dveřím kde nechávala občas svoje boty na vyšších podpatcích kde jsem k nim čichala a honila jsem si přitom. Většinou v mezipatře za výtahem. Jednou o víkendu večer když naši nebyli doma mě napadlo,že bych jí mohla vzít kalhotky a podprsenku z balkonu a zkusit si je obléct. Plán byl jasný kolem jedenácté večer jsem si připravila prodlouženou násadu s háčkem z ramínka a jakmile se u ní zhaslo zkoušela jsem jí vzít se šňůry její prádlo. Adrenalin to byl docela velký byla jsem celá vzrušená. Asi po 20 minutách se mi podařilo vzít kalhotky a podprsenku a byla jsem jak smyslů zbavená. Byl to neskutečný pocit cítit na sobě její prádlo. Po chvíli mě napadlo že bych si mohla půjčit i její boty. Tak jsem se vydala na noční návštěvu chodby o patro níž k jejím dveřím. Měla jsem štěstí .Byli tam krásné černé boty s vysokým podpatkem. Bylo to neskutečné v mezipatře za výtahem jsem se udělala poprvé. Pak mě napadlo jít domů do soukromí a udělat si pohodlí. Namalovala jsem si rty obočí a nalakovala nehty. Úplně jsem zapomněla na čas. Když jsem si ho honila tak mě napadlo jaké by to bylo kdybych byla holka a šukal by mě kluk. Šla jsem do koupelny a hadicí od sprchy jsem se propláchla. Vzala jsem okurek a nechala ho ohřát trošku v teplé vodě. Niveou jsem si promazala zadek a zkoušela jsem si na okurek sednout. Po chvíli se mi podařilo okurek zasunout do zadečku byl to zajímavý a vzrušující pocit. Začala jsem si přitom honit. A neskutečně rychle jsem se udělala. Nejde ani popsat jak moc jsem stříkala takhle jsem to ještě nikdy nezažila. Byla jsem úplně vyčerpaná. A v tom jsem zjistila kolik je hodin. Bylo půl páté ráno a začalo se rozednívat. Rychle sem utíkala vrátit boty přede dveře... A v tom se to stalo......... pokračování příště.Vaše Tv-Lucka

vůbec nerozumím tomu,proč už nepíše na jsemholka stránky,Esme.odešla psát jinam?máme malou drbárnu asi pěti holek a posílaly jsme si vzájemně komentáře k Esme povídkám.její povídky byly světlem v tunelu našich běžných starostí a radostí.dokonce jsme si začaly říkat jmény jejích povídkových postav.už dlouho nic nenapsala.nevíte co se děje?není nemocná?

s přítelkyní si myslíme,že se naštvala na obsah některých povídek,které se nedaly ani náhodou dočíst do konce a nechtěla býts tím spojována

my jsme s manželkou její velké fanynky.řadu čtenářek ale určitě odradí diskuze pod povídkama,které jsou někdy fakt hustý a vůbec nemluví k tématu.je to pro všechny velká ztráta

já jsem odpověděla na jeden inzerát tady na seznamce dostala jsem tak sprostou odpověď,až jsem žasla,čeho je někdo schopen.inzeráty jsou velmi málo doplňovány

nevím jak inzeráty,ale líčení a zkušenosti jsou super

doufám,že je Esme jenom někde na dovolené a co nejdříve se nám ozve.bez Esme jiné povídky ani nečtu

Holky vydržte, píšu. Ono to docela žere čas, nejsem až tak rychlá, když udržím tempo tak 5 tis slov za týden, tak je to skvělý týden. Už jsem párkrát zmiňovala, mám rozepsanou povídku, která se mi vleče už od šestého října. Teď jsem konečně dopsala kapitolu 32., 40 tis slov. Následující bude poslední. Hlavní události už se staly, chce to už jen takovéto uzavření co se stalo v delším horizontu.
Tzn. počítám, že to v pondělí dopíšu, pak bude následovat asi trojí čtení, abych opravila logické chyby, slohové neobratnosti a gramatiku. Pak to předám Janě a tempo zveřejňování nechám na ní.
Jinam prchat nehodlám a jsem strašně ráda, že mám své čtenářky a snažím se s vámi komunikovat, jak to je. Mějte se všechny fajn,

Esme

KONEČNĚ

uff